Roztroušená skleróza: možnosti očkování a prevence proti covidu před podzimem

Unikátní registr nemocných s roztroušenou sklerózou

Registr pacientů s RS se jmenuje ReMuS. Spravuje a financuje jej Nadační fond Impuls. V současné době jsou do něj zanášeny informace od více než 19 tisíc pacientů, přičemž se odhaduje, že v ČR trpí RS 20 až 23 tisíc lidí.

Unikátní registr se plní daty již od roku 2013 a lékařům i farmaceutickým firmám pomohl mimo jiné u pojišťoven prosadit úhrady nových léků. Nebo rychleji se zorientovat v tom, jak velkou zátěž pro pacienty s RS představuje covid a očkování proti němu. Díky datům nyní mohou lékaři připravovat doporučení k podzimní covidové sezóně. Mluvili jsme o nich s neuroložkou Danou Horákovou, jež je odbornou garantkou registru a zároveň pracuje v RS Centru v pražské Všeobecné fakultní nemocnici.

Podle lékařky data z předchozích dvou let ukázala, že zvýšené riziko komplikací při prodělání covidu mají pacienti s RS, kteří jsou obézní, mají vyšší věk a přidružené choroby. Ostatně toto platí u covidu jako rizikové faktory obecně. „Z faktorů RS patří k těm rizikovým užívání určitého typu léčiv a těžší stupeň neurologického postižení. Tedy vyšší riziko mají například pacienti, kteří musí používat invalidní vozík,“ uvádí Dana Horáková.

Covid, očkování a jejich vliv na průběh roztroušené sklerózy

Analýza informací z ReMuSu také lékařům potvrdila, že loňské rozhodnutí doporučit lidem trpícím RS očkování proti covidu bylo správné. Přitom tento krok nebyl tak samozřejmý, jak by se mohlo zdát. Roztroušená skleróza totiž patří mezi autoimunitní onemocnění, kde každé „pošťouchnutí“ imunitního systému, což může být jakákoli infekce nebo i očkování, může vyvolat tzv. ataku nemoci. 

Ataka RS je stav, kdy pacient může přijít třeba o hybnost části těla nebo zčásti o zrak. Je to dáno postižením nervů, které RS způsobuje. Ataka sice odezní, tělo se ale nemusí z jejích symptomů zcela zotavit, takže z pacientů s RS se někdy postupně stávají invalidé. Cílem léčby RS, jež stále patří mezi nevyléčitelná neurologická onemocnění, je proto předcházet atakám a léčbou tlumit nemoc tak, aby poškozování nervové soustavy bylo co nejpomalejší. 

„Celé roky jsme pacientům s RS říkali: ‚Neočkujte se. Kromě tetanu, buďte opatrní, nejezděte do zemí, kde potřebujete třeba očkování proti žluté zimnici. Volte jiné destinace, kde očkování nepotřebujete.‘ A pak jsme poprvé v životě, na jaře v roce 2021, lidem s RS řekli: ‚Očkujte se.‘ Takže pacienti byli zmatení,“ popisuje neuroložka Dana Horáková.

Lékaři následně provedli u 1600 pacientů porovnání dat – sledovali vývoj počtu atak 3 měsíce po očkování a následně u stejné skupiny sledovali počty atak rok zpětně. Zároveň sledovali data u jiných pacientů, kteří si očkováním neprošli, ale prodělali covid.

„Zatímco po očkování mělo do 3 měsíců ataku 5,3 % pacientů z těch 1600, kvartály předtím se to číslo pohybovalo od 3,5 do 4,5 %. Ve skupině, která nebyla očkovaná, ale prodělala covid, mělo relaps 7,3 % pacientů do 3 měsíců od prodělání covidu,“ informuje o datech Dana Horáková.

Covid je rizikovější než očkování

Lékaři z toho odvozují minimálně dva závěry. První je, že není zcela vyloučeno, že očkování může vyvolat ataku. Na druhou stranu toto rozhodně u vakcín není pravidlem a rozdíl mezi počtem atak před očkováním a po něm je tak malý, že mezi očkováním a atakou není doložena příčinná souvislost.

„Ataka je atribut roztroušené sklerózy, takže my nemůžeme říci, že byla vyvolána jen očkováním,“ uvádí Dana Horáková. „Očkování je vlastně vždy takové pošťouchnutí imunitního systému, a to jako takové může vyprovokovat ataku. Na datech ale deklarujeme, že z tohoto pohledu je očkování proti covidu bezpečné,“ dodává lékařka.

Druhým závěrem je, že samotné prodělání covidu je z hlediska nástupu ataky rizikovější než očkování proti covidu. „Ale takto je riziková pro pacienty s RS každá virová infekce,“ říká Dana Horáková s tím, že samotný covid není pro pacienty rizikovější než jiné nemoci.

Doporučení pro nadcházející podzim

Lékaři ještě loni viděli mnohem více zápalů plic vyvolaných covidem a nemoc tehdy zasahovala více dolní cesty dýchací, než je tomu nyní. „Teď má u většiny pacientů podobu běžné virózy s několikadenní rýmou, kdy pacient je pár dnů doma a vrací se třeba zpět do práce,“ popisuje neuroložka s tím, že počet nemocných je mezi pacienty, kteří do RS centra dochází, stále poměrně vysoký. „Covid u nich nyní má ale většinou mírný průběh. Já osobně jsem přesvědčena, že je to i díky tomu, že se lidé očkovali,“ podotýká neuroložka.

I přes data, která dokládají, že očkování proti covidu nijak výrazně pacientům s RS neškodí, mírný průběh nemoci covid-19 a obecně konzervativní přístup lékařů k očkování pacientů s RS přispěl k tomu, že doporučení pro následující podzimní covidovou sezónu je ze strany neurologů opatrné. „To další doporučení bude takové, že očkovat by se měli zejména rizikoví pacienti. A to v srpnu a v září, aby hodnoty protilátek byly nejvyšší v měsících, kdy může být i riziko nákazy nejvyšší,“ upozorňuje Dana Horáková s tím, že rizikových pacientů jsou v ČR řádově tisíce. „U pacientů, jakým je třeba mladá, 25letá slečna, jež má lék tzv. první linie, plošné očkování už doporučovat nebudeme,“ doplňuje lékařka.

Doporučení neočkovat bude pravděpodobně platit také pro část pacientů s RS, jejichž organismus kvůli tlumení vlastní imunity nevytváří na vakcínu proti covidu dostatečnou imunologickou odpověď. „Tito pacienti jsou poučeni a pro ně je přednostně určena antivirotická léčba. Takže pokud dostanou covid, kontaktují lékaře v RS centru a přednostně dostávají antivirotické preparáty, které pro ně budeme rezervovat,“ popisuje Dana Horáková.

Podle lékařky se loni podařilo tyto pacienty odbavovat přednostně u monoklonálních protilátek, což jsou infuze podávané v nemocnici v počátcích covidu. Pro nadcházející sezónu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek už informoval o plánu nakoupit do podzimu pro celou ČR půl miliardy dávek léčiv s antivirotickými účinky.

Ideální doba očkování? Ke konci prázdnin

Řada pacientů s RS má podle neuroložky za sebou již tři dávky očkování proti covidu, které se svojí nemocí zvládli dobře. U nich nelze vyloučit, že rizikoví pacienti budou potřebovat dávku čtvrtou. Pokud ale někdo třetí dávku očkování ještě nepodstoupil a patří do rizikové skupiny, měl by podle lékařky s očkováním počkat na srpen nebo září, čímž by se o nadcházející sezóně čtvrté dávce teoreticky mohl vyhnout. „V této fázi bych u těch, kteří nejsou extrémně rizikoví, neočkovala a počkala bych na konec prázdnin či začátek školního roku,“ říká Dana Horáková.

Kam mohou pacienti s RS pro vakcínu, se různí. V minulosti docházeli i do velkých očkovacích center, jejichž činnost po opadnutí největšího zájmu skončila. Očkovat se proto mohou u svého praktického lékaře nebo jim očkování může zajistit RS centrum. Třeba v nemocnici, při které funguje. „Protože mezi květnem a srpnem chodí pacienti s RS na kontroly do center, měli by tam už nyní probrat detaily k očkování včetně možností očkovacích míst se svým neurologem,“ radí doc. Horáková. 

„Jsem ráda, že máme data z ReMuSu, protože nám pomohla vyvrátit řadu fám včetně té, že očkování zabíjí pacienty s RS apod. Není to pravda. Jeho nežádoucí účinky byly očekávané, srovnatelné,“ uvádí lékařka. Podle ní má sice sběr dat podmínku písemného souhlasu pacienta a představuje pro RS centra více práce, ta se ale vyplatí, protože data lze analyzovat z mnoha různých úhlů pohledu. A takto komplexní registr v ČR rozhodně není samozřejmostí.

Odborná spolupráce:

Doc. MUDr. Dana Horáková, Ph.D.

Neuroložka, zástupkyně vedoucí lékařky Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice. Odborná garantka Registru pacientů s roztroušenou sklerózou ReMuS.