Hlavní navigace

Průzkum mezi vysokoškoláky ukázal, jak moc je ovlivnil COVID-19

5. 10. 2020

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
I na studenty vysokých škol dolehla nemoc COVID-19. Čím méně prezenčního studia mají, tím se u nich zvyšuje míra stresu, cítí se osamělí a mají větší sklon k depresivitě než ostatní lidé.

Sociologický ústav AV ČR ve spolupráci s Fakultou sociálních věd UK se během dubna a května dotazoval u studentů vysokých škol, jak pandemie ovlivnila jejich psychiku.

O projektu

Sběr dat probíhal online a v Česku do něj byli zapojeni studenti sedmi univerzit (Česká zemědělská univerzita v Praze ČZU, Masarykova univerzita – Brno, Univerzita Hradec Králové, Univerzita Karlova, Univerzita Palackého v Olomouci, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Vysoká škola ekonomická v Praze). Celkem bylo po prvotním čištění dat získáno 6497 dotazníků.

Většina studentů byla jinak zdráva

Čtyři pětiny dotázaných odpověděly, že netrpěly obezitou, oslabenou imunitou ani vysokým tlakem či onemocněním ledvin. V grafu jsou zahrnuti ti, kteří patřili alespoň do jedné z rizikových skupin: jedná se o přibližně jednu pětinu odpovědí.

„Trpíte některými z následujících zdravotních potíží, které jsou zároveň rizikovými faktory COVID-19?“
Autor: Sociologický ústav AV ČR

„Trpíte některými z následujících zdravotních potíží, které jsou zároveň rizikovými faktory COVID-19?“

Psychické zdraví a sklony k depresivitě

Situace během období nejpřísnějších opatření s sebou přinesla studentům značnou psychickou zátěž. Podle níže uvedených grafů se dá usuzovat, že studenti měli v období na konci dubna a začátku května roku 2020 v průměru větší sklon k depresivitě než celá populace za běžné situace.

Histogramy součtového indexu škály depresivity CES-D 8 (1 = malý sklon k depresivitě, 4 = velký) – srovnání mezi obecnou českou populací z roku 2014 (vlevo) a českými VŠ studenty z 2020 (vpravo)
Autor: Sociologický ústav AV ČR

Histogramy součtového indexu škály depresivity (1 = malý sklon k depresivitě, 4 = velký) – srovnání mezi obecnou českou populací z roku 2014 (vlevo) a českými VŠ studenty z 2020 (vpravo)

Stoupala i osamělost

Kromě depresivity došlo také k měření pocitu osamělosti (graf č. 3). 37,5 % vysokoškolských studentů se podle škály osamělosti Kalifornské univerzity v Los Angeles cítilo osaměle (skóre 8 až 12).

Skóre tří položkové škály osamělosti UCLA (3 = necítí se vůbec osaměle, 12 = cítí se velmi osaměle)
Autor: Sociologický ústav AV ČR

Skóre třípoložkové škály osamělosti (3 = necítí se vůbec osaměle, 12 = cítí se velmi osaměle)

Čím více osobního studia, tím větší stres

Mezi univerzitami a fakultami panoval značný rozdíl v přístupu k řešení výpadku prezenční výuky, přičemž způsob řešení měl silný vliv na studenty pociťovanou míru studijního zatížení a stresu. Pokud se nemožnost prezenční výuky kompenzovala prudkým nárůstem osobního studia, projevila se tato skutečnost na pociťované studijní zátěži a míře stresu, který studenti v jarním semestru zažívali.

Studenti, kteří potvrdili nárůst doby věnované osobnímu studiu během pandemie, častěji souhlasili s tvrzeními, že jejich studijní zátěž výrazně narostla od začátku pandemie a že pro ně změny v souvislosti s pandemií znamenaly významný stres.

Průměry pociťovaného studijního zatížení a stresu podle rozdílu v délce osobního studia před a během pandemie (v hodinách)
Autor: Sociologický ústav AV ČR

Průměry pociťovaného studijního zatížení a stresu podle rozdílu v délce osobního studia před a během pandemie (v hodinách)

Pokud byl výpadek prezenční výuky kompenzován ve větší míře online výukou než osobním studiem nebo online výukou a osobním studiem ve stejné míře, bylo zatížení a stres studentů signifikantně nižší než v případě, kdy byl výpadek více kompenzován nárůstem osobního studia než online výukou.


Autor: Sociologický ústav AV ČR

Průměry pociťované studijní zátěže a stresu podle poměru nárůstu online výuky a osobního studia před (vlevo) a během pandemie COVID-19 (vpravo)

Souhrnem: studenti zažívali větší deprese než ostatní populace

Z výsledků dotazování vyplývá, že alespoň jednou zdravotní obtíží, která je zároveň rizikovým faktorem při onemocnění COVID-19, trpí přes patnáct procent respondentů. Studenti v období omezeného fungování vysokých škol indikovali více příznaků depresivity než obecná populace v období před pandemií. Více než třetina vysokoškolských studentů v dotazníkovém šetření vykazovala vysoké hodnoty osamělosti.

Zrušení prezenční výuky se projevilo především nárůstem doby osobního studia (v průměru o 7,8 hodiny týdně). A čím větší nárůst doby osobního studia byl, tím větší studijní zatížení a míru stresu to pro studenty znamenalo. Zátěž a míra stresu u studentů byly menší, pokud vysoká škola dokázala výpadek prezenční výuky nahradit online výukou ve větší nebo stejné míře jako osobním studiem.

Kompletní výsledky průzkumu najdete na stránkách Sociologického ústavu AV ČR.

Autor článku

Všeobecné dotazy, připomínky a tipy směřujte na adresu redakce@vitalia.cz.

Tiskové zprávy zasílejte na e-mail press@vitalia.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).