Zjednodušeně se to dá říci třeba takto. Pokud má někdo obezitu a zároveň cukrovku a chtěl by zhubnout pomocí léků, zaplatí mu to zdravotní pojišťovna. Ostatně, moderní léky na hubnutí byly vynalezeny původně právě coby léky na diabetes, hubnutí se ukázalo jako jejich vítaný další efekt.
Pokud ale někdo má nadváhu či obezitu, ale už k tomu nemá rozvinutou cukrovku, bude si muset stejné léky zaplatit ze svého, což obvykle vyjde na několik tisíc korun měsíčně. Ve skutečnosti je to ještě o něco složitější. I diabetici například musí splnit některá další indikační kritéria, aby jim pojišťovna lék zaplatila.
I tak je to ale velká změna, kterou praktici vítají coby možnost, jak svým klientům pomoci. Dosud jsme mohli pacienty s nadbytečnými kily léčit pouze omezeně a povzbuzovat k tomu, aby svou váhu upravili, a zlepšili si tak zdravotní stav. Řada z nich už totiž trpí nemocemi, které z obezity vycházejí nebo je nadbytečná váha zhoršuje. Jde například o nemoci srdce a cév, metabolická onemocnění či bolesti pohybového aparátu. Nyní máme k dispozici další, velmi účinné léky, které nemocným mohou v hubnutí pomoci,
říká docent Svatopluk Býma, předseda Společnosti všeobecného lékařství.
Obezita je nemoc a jako nemoc je také třeba ji léčit, shodují se lékaři. Do ordinace mi chodí řada pacientů, kteří se už bezpočtukrát pokoušeli zhubnout. Shodili třeba tři čtyři kila, ale z různých důvodů nezvládají pokračovat. U obézních jedinců neplní jídlo funkci jako u zdravých. Nezažehnávají hlad, ale kompenzují například psychickou nepohodu,
vysvětluje Igor Karen, předseda sekce pro diabetologii a obezitu Společnosti všeobecného lékařství. Potraviny bohaté na cukr, sůl a tuk totiž působí v mozku podobně jako návykové látky – aktivují dopaminový systém odměny.
Léky pomáhají i srdci
I když tělo fyzicky hlad necítí, mozek si podle lékaře žádá další dávku odměn. Potraviny s vysokým glykemickým indexem zvyšují hladinu cukru v krvi, tělo pak uvolní velké množství inzulinu, ten cukr sníží, a mozek tak hlásí, že má opět hlad, i když člověk před chvílí jedl a má plný žaludek. Chuť na sladké navíc zvyšuje hormon stresu – kortizol. To vše nyní umíme pomocí moderních lékových skupin, jako jsou agonisté GLP-1 nebo duální agonisté GLP-1/GIP, korigovat a pacientům skutečně pomoci,
vysvětluje lékař Karen.
Účinné látky v lécích navíc působí přímo na kardiovaskulární systém – zlepšují funkci cév, snižují krevní tlak i zánět, a tím prokazatelně snižují riziko infarktu či cévní mozkové příhody. Výrazný přínos má léčba také u spánkové apnoe, která se často s obezitou pojí – potíže často ustupují, když člověk zhubne o jednu pětinu. Samozřejmě je ale nutné i cvičit a posilovat krční a žeberní svaly.
Galerie: Jídla bohatá na bílkoviny, pomáhající s hubnutím
Pojišťovny by mohly ušetřit
Čeští obezitologové a další odborníci zabývající se nadměrnou hmotností a jejími dopady na zdraví usilují o to, aby zdravotní pojišťovny hradily moderní léky na hubnutí i lidem čistě jen s obezitou, bez cukrovky. I oni většinou mají nějaké další zdravotní a časem se zhoršující potíže. Například podle obezitologa Martina Haluzíka z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny by to dávalo smysl i proto, že by tím zdravotní pojišťovny nakonec ušetřily velké peníze, které jinak vydávají za léčbu potíží vyvolaných obezitou. Tedy například vysokého tlaku a dalších potíží se srdcem a oběhem, včetně infarktu. Obezity zvyšuje i riziko vzniku některých druhů rakoviny.
Nadměrná tělesná hmotnost výrazně zatěžuje zdravotní systém. Podle statistik má přibližně 80 procent pacientů s diabetem 2. typu nadbytečná kila. Nadváha a obezita také stojí za
dodává praktik Igor Karen.
60–75 procenty případů hypertenze, lidé s vyšší hmotností mají dvakrát až třikrát větší riziko kardiovaskulární příhody a dvakrát až čtyřikrát vyšší riziko vzniku osteoartrózy kolenního kloubu. Proto jsme rádi, že máme k ruce nástroj, který může pomoci,
Pokud nemá jedinec další přidružená onemocnění, pak léky na obezitu v současné době v Česku nehradí žádná zdravotní pojišťovna. Podle lékaře Karena se ale lidem tahle investice do zdraví vyplatí. Když se cena rozpočítá na den, tak to vychází kolem 130 korun, to je jak krabička cigaret nebo ‚meníčko‘ v restauraci,
vyčíslil lékař. Může to být i víc, záleží na dávkování. Je také třeba počítat s tím, že naprostá většina účinných moderních léků na hubnutí má injekční formu a že je třeba si je denně píchat do břicha. Tabletky by se měly objevit příští rok.
Na místě je i upozornění na možné vedlejší účinky, mezi nejčastější patří různé zažívací potíže.
O kolik se zhubne s léky
Udává se, že pomocí moderních léků na hubnutí lidé mohou zhubnout o deset až dvanáct kilo za šest až osm měsíců. Časopis The New England Journal of Medicine letos publikoval studii SURMOUNT-5, která srovnávala účinek dvou nejpopulárnějších látek na hubnutí – semaglutid a tirzepatid – na hubnutí. Sledovaní jedinci je užívali 72 týdnů, tedy více než rok.
Ze srovnání lépe vyšla látka tirzepatid (léky Mounjaro nebo Zepbound, druhý zatím v Česku není) – ti, kdo ji užívali, shodili v průměru téměř 23 kilo, zatímco u semaglutidu (Ozempic, Wegovy) to bylo 15 kilo. Lék s účinnou látkou tirzepatid se vedle lépe také ve snižování obvodu pasu, lidem ubral 18 centimetrů, semaglutid třináct centimetrů.
Když člověk pomocí léků shodí, nebude to mít trvalý účinek, pokud se vrátí k předchozímu životnímu stylu, jímž se k nadváze či obezitě dopracoval.
V České republice trpí nadváhou nebo obezitou více než 60 procent dospělých. Náklady na jejich léčbu tvoří dle odborných odhadů až 10 procent celkových výdajů na zdravotnictví – tedy desítky miliard korun ročně. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se v roce 2020 celkové náklady na zdravotní komplikace spojené s nadváhou a obezitou v Česku pohybovaly kolem 150 miliard korun.
ČLÁNKY DO MAILU