Hlavní navigace

Plýtváme potravinami, ale nevíme, jak moc

16. 12. 2013

Sdílet

 Autor: Isifa.cz
V oblasti třídění odpadu je naše chování dáváno za příklad země, která v tomto směru patří k nejvzornějším v Evropě. V případě plýtvání jídlem, tedy třídění „potravinářského odpadu“, v podstatě nevíme, jak na tom jsme.

Do současné doby nebyla v naší zemi zpracována žádná studie, jak moc a v jaké struktuře potravinami plýtváme. Bylo by přitom žádoucí, kdyby se tak stalo.

Společenské aktivity upozorňující na plýtvání jídlem v poslední době rostou po celém světě, u nás se snaží o informační inspiraci především „analytické centrum se zaměřením na globální výzvy“ Glopolis. To také vydává každý měsíc bulletin „Mapa prevence plýtvání potravinami (MPPP)“, zaměření na monitoring aktivit upozorňující na plýtvání potravinami ve světě a akce s obdobným zaměřením u nás. Mezi takové patří například iniciativa Zachraň jídlo. Zejména v období Vánoc, kdy se v našich krajích nakupují potraviny ve větší míře, než je přes rok běžné, a ve kterém řada spotřebitelů nakonec veškeré nakoupené potraviny reálně nespotřebuje, je docela praktické zajímat se, jak by mohly být případně ještě dále využity.

K tématu: Hostina pro tisíc by bez kamer zanikla

Nadbytečné potraviny, které již člověk nedokáže zkonzumovat, ale které jsou ještě poživatelné, mohou přitom končit v potravinových bankách. Činí tak již celá řada vyspělých zemí v Evropě, které podporují tuto formu využití přebytečných potravin i ve svých daňových systémech. V ČR je však stále v platnosti povinnost platit při darování potravin potravinovým bankám daň z přidané hodnoty (DPH), což je nepochybně jedním z prvků, který zejména maloobchod od příslušných aktivit odrazuje.

Daruj. A zaplať DPH

Odstranění DPH při darování potravin podporuje i část naší politické scény. Problémem však zřejmě je kvantifikace možného výpadku příjmů státního rozpočtu, což v praxi znamená zjistit, v jakém stadiu výroby potravin se surovinami k výrobě potravin (v zemědělské prvovýrobě), při vlastní výrobě potravin (v potravinářských podnicích), při jejich prodeji (v maloobchodu) a konečně při nakládání s již zakoupenými potravinami ze strany spotřebitelů nejvíce plýtvá. Kromě toho, že by tak byly detekovány rezervy v nákladech při výrobě potravin, což je v současné době zřejmě jedna z posledních možností, jak zvýšit efektivitu produkce a tedy případně snížit cenu potravin jako takových, zjistilo by se také, o jaké finanční prostředky stát při možném odpuštění DPH přijde.

V případě potravinových bank mluvíme zejména o maloobchodních řetězcích. Podle dosavadních signálů se přitom zdá, že z celé vertikály výroby a prodeje potravin se tento článek na plýtvání potravinami (otázkou ovšem je, za jakou cenu) podílí jen velmi málo. To znamená, že by stát odpuštěním DPH při darování potravin potravinovým bankám o moc nepřišel, podle všeho by šlo o miliony a určitě ne o miliardy. O kolik by šlo konkrétně, ale dnes nikdo neví. 

Co s přebytečným jídlem?

Existují jen statistiky, podle nichž se v zemích EU denně vyhodí potraviny v hodnotě téměř 1700 kcal na osobu. Bulletin MPPP uvádí, že jde o ekvivalent 18 banánů, zmiňovanou energetickou hodnotu si ale může každý převést na svůj vlastní jídelníček.

Nezkonzumované jídlo lze také použít jako krmivo pro (nejen) hospodářská zvířata. Jednou z možností jsou zoologické zahrady, v hlavním městě je navíc možné využít takové potraviny na farmě v Toulcově dvoře v pražské Hostivaři. Podle Glopolis může být třeba tato farma iniciátorem obdobné akce, kterou nedávno zorganizovalo vedení města New York jako program Food Waste Challenge (Výzva potravinového odpadu). Místo toho, aby bylo vyhozeno na skládky, bylo 2500 tun neprodejného jídla ze 100 newyorských restaurací věnováno potřebným. V rámci uvedené iniciativy se nyní pracuje na softwaru, který by pomohl k efektivnější redistribuci stále konzumovatelných potravin.

Čtyři kroky proti plýtvání potravinami

Bulletin MPPP také informuje o petiční akci, v níž se 7444 lidí podepsalo pod žádost, aby podnikatelé v potravinářském průmyslu dodržovali takzvanou „Pyramidu potravinového odpadu“. Jde o model čtyř kroků, jimiž je možné předcházet či řešit problém devalvace hodnoty potravin vyhozením.

Klíčovou prioritou je podle něj vyhnout se potravinovému odpadu obecně, v prvé řadě lepším plánováním objednávek potravin u výrobců. Pakliže už však k nadprodukci dojde, měla by být směřována charitativním organizacím. V tom spočívá podstata druhé z pěti úrovní pyramidy. Není-li redistribuce potřebným z nějakého důvodu možná, měly by být potraviny určené původně k lidské konzumaci zkrmovány chovnými zvířaty na farmách. Potravinový odpad, jemuž nelze výše uvedenými kroky předejít, má být podle čtvrté úrovně pyramidy kompostován, využit jako hnojivo, nebo zdroj obnovitelného paliva, tepla či energie. Až poté lze s potravinovým odpadem naložit nejméně vhodným způsobem – odvozem na skládku komunálního odpadu.

Zní to jednoduše – ale zatím se to neděje. Alespoň ne v nějakém skutečně systémovém měřítku.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).