plýtvání

Vědci z Mendelovy univerzity zveřejnili první údaje z tříletého programu, v němž sledují potravinový odpad u mladých lidí narozených mezi lety 1995 a 2010. Jak výzkum probíhá a co se díky vědcům dozvídáme?

Kaufland po vzoru ostatních řetězců usnadňuje cestu k potravinám, které možná už nejsou tak pěkné, jako když je do obchodu přivezl dodavatel, ale stále se vyplatí je koupit. Jsou totiž za výrazně nižší cenu. Nově mají své místo i v tomto řetězci.

Jíst jako král, a přitom ušetřit? Lze to díky aplikaci Too Good To Go, která byla tento týden spuštěna. Zapojené podniky nabízejí své přebytky – snídaně, balíčky pečiva, nebo klidně hotová jídla za zlomek původní ceny. Na vás je, abyste si vybrali balíček, zaplatili a vyzvedli. Co přesně za svoje peníze dostanete, bude překvapením.

Cena potravin povyskočila, ale ani to nás příliš nenaučilo šetření. Stále jimi plýtváme, a v koši tak ročně každý vyhodí v průměru až třicet pět kilo jídla. Jak plýtvání řeší řetězce a jak mu můžeme zamezit v domácích podmínkách?

Ovoce a zelenina v bedýnkách je stále populárnější. Mix tří kilogramů plodů za dvacet pět korun, to je něco, s čím Lidl zabodoval. A bodovat u zákazníků začínají i ostatní řetězce.

Prodávat bedýnky s mixem zbylého ovoce a zeleniny, které by si normálně nikdo nekoupil, je skvělý počin. Řetězec Lidl díky tomu omezil plýtvání jídlem a zákaznici získali za pár korun slušnou zásobu vitamínů. Jenže obsah bedýnek už není tak pěkný, jak býval.

Poslední březnový den bylo slavnostně otevřeno nové logistické centrum v Praze-Dubči. Bude sloužit jako hlavní sklad potravinové pomoci pro celou Českou republiku. Obří sklad patří k největším svého druhu v Evropě.

Po masivním zdražování energií a potravin stoupl počet těch, kteří potřebují potravinovou pomoc. Kdo na ni má nárok a co všechno v potravinové bance může dostat? „Pro potraviny si chodí několik skupin lidí,“ popisuje Věra Doušová, ředitelka Potravinové banky pro Prahu a Střední Čechy.

Čeští zemědělci zasadí 25 tisíc květáků, aby jich z polí odvezli jen 15 tisíc. Zbytek obvykle zaorají, protože nenaplní standardy krásy, které udávají supermarkety. Není to škoda?

Za laciné potraviny platíme čtyřikrát. U kasy v obchodě, vlastním zdravím, v obrovských dotacích, které plynou do intenzívního zemědělství, a nepříznivým dopadem na přírodu. Ve skutečnosti jsou proto hodně drahé.

Ošklivá zelenina a ovoce se hodí leda k výrobě chipsů, pomazánek a past, protože jednoduše naše oko nevábí. Ve Francii se ale po nepodarkách přírody strhla obrovská poptávka.

V oblasti třídění odpadu je naše chování dáváno za příklad země, která v tomto směru patří k nejvzornějším v Evropě. V případě plýtvání jídlem, tedy třídění „potravinářského odpadu“, v podstatě nevíme, jak na tom jsme.

Tisíc lidí si před pár dny zcela zdarma naplnilo svá břicha na Václavském náměstí. Akce měla poukázat na plýtvání potravinami. To se však podařilo jen kamerám, nikoli autorům akce.

Jídlo vyhazujeme, ale přiznáváme to neradi, jak ukázala i anketa, do níž chtěl málokdo odpovědět. Kolik potravin skončí v odpadcích? Zkuste to pár dní zaznamenávat a budete překvapení.

Jediný člověk vyspělé země znehodnotí průměrně až 115 kilo potravin ročně jen špatným zpracováním, plýtváním nebo používáním nevhodných obalů. Vyhazujete často jídlo?