plýtvání

Čeští zemědělci zasadí 25 tisíc květáků, aby jich z polí odvezli jen 15 tisíc. Zbytek obvykle zaorají, protože nenaplní standardy krásy, které udávají supermarkety. Není to škoda?

Za laciné potraviny platíme čtyřikrát. U kasy v obchodě, vlastním zdravím, v obrovských dotacích, které plynou do intenzívního zemědělství, a nepříznivým dopadem na přírodu. Ve skutečnosti jsou proto hodně drahé.

Ošklivá zelenina a ovoce se hodí leda k výrobě chipsů, pomazánek a past, protože jednoduše naše oko nevábí. Ve Francii se ale po nepodarkách přírody strhla obrovská poptávka.

V oblasti třídění odpadu je naše chování dáváno za příklad země, která v tomto směru patří k nejvzornějším v Evropě. V případě plýtvání jídlem, tedy třídění „potravinářského odpadu“, v podstatě nevíme, jak na tom jsme.

Tisíc lidí si před pár dny zcela zdarma naplnilo svá břicha na Václavském náměstí. Akce měla poukázat na plýtvání potravinami. To se však podařilo jen kamerám, nikoli autorům akce.

Jídlo vyhazujeme, ale přiznáváme to neradi, jak ukázala i anketa, do níž chtěl málokdo odpovědět. Kolik potravin skončí v odpadcích? Zkuste to pár dní zaznamenávat a budete překvapení.

Jediný člověk vyspělé země znehodnotí průměrně až 115 kilo potravin ročně jen špatným zpracováním, plýtváním nebo používáním nevhodných obalů. Vyhazujete často jídlo?