Češi kvůli hantaviru skupují respirátory, odborníci nepanikaří

Kromě globalizace je svět také značně medializovaný, takže každý, kdo čte, poslouchá nebo se dívá, může v reálném čase sledovat dramatické detaily z evakuace nebo informace o zdravotním stavu posádky i těch, kteří s nimi přišli do kontaktu. Navíc média používají označení jako loď smrti nebo smrtící virus.

Prodeje respirátorů opět rostou

Globalizace i medializace zvyšují obavy z toho, zda svět nestojí na prahu další virové pandemie, jež mnohdy začíná nenápadně a hrstkou nakažených. V online poradně teď registrujeme až panické dotazy. Lidé se ptají na speciální léky, testy nebo přípravky na posílení imunity, protože mají strach z hantaviru po pobytu v lese nebo na chatě, popisuje farmaceutka Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz. Prodej respirátorů a roušek jen tady vzrostl od poloviny dubna meziročně o 38 procent.

Ačkoliv je lepší být připraven, v tomto případě není nyní zásobování se lékárenským sortimentem či omezování vlastních aktivit na místě. Žádné informace, které jsme dosud dostaly, nenasvědčují tomu, že bychom se měli obávat šíření hantaviru Andes v ČR, podotýká Michaela Špačková z Od­dělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

Situaci monitorují všechny velké zdravotnické organizace – světová WHO, evropské ECDC nebo americké CDC. Z jejich informací nevyplývá nic, co by vedlo k zavádění protiepidemiologických opatření v ČR.

Hantaviry v ČR

Virus Andes nebyl v ČR dosud nikdy zaznamenaný. Ze statistiky SZÚ vyplývá, že v tuzemsku bylo od roku 2018 do začátku května 2026 hlášeno 71 případů tzv. hemoragické horečky s renálním syndromem a v roce 2023 se objevily dva případy hantavirového pulmonálního syndromu u pacientů ve věku 22 a 34 let. Obě tyto nemoci způsobuje hantavirus. Ani v jednom případě ale nešlo o patogen přenášený z člověka na člověka a na hantavirus v ČR dosud nezemřel nikdo z nakažených.

Obavy nejsou na místě, ale preventivních opatření lidé samozřejmě dbát mohou. Pokud doma máte roušku či respirátor, klidně je na dovolenou pro každého člena rodiny preventivně přibalte, protože zkřížit cestu vám může i jiná infekce, podotýká Michaela Špačková.

Samotné vitamíny zdravý životní styl nenahradí a některými je možné se i předávkovat. Lidé si proto musí hlídat doporučení denní dávky i možné interakce s léky, které berou. Vitamín, jehož užívání by předcházelo nákaze hantavirem, neexistuje. Stejně jako zatím neexistuje ani léčba přímo na původce nemoci či prevence ve formě očkování.

Co víme o Andes

Hantavirus Andes se vyskytuje u volně žijících hlodavců v Jižní Americe. V ČR jej žádný z domácích druhů nepřenáší. V Evropě může být přenašečem, ovšem jiného druhu hantaviru nazývaného Puumala, norník rudý, což je křečkovitý hlodavec dříve nazývaný hraboš lesní. Jeho populace ale virem Andes zasažená není a vnést jej do ní není snadné. Tuzemští norníci by museli být v intenzivnějším kontaktu s jinými nakaženými hlodavci. Důkazy o přenosu z člověka na hlodavce zatím neexistují.

Andes je zatím jediným známým hantavirem, který je přenosný z člověka na člověka. Jak přesně, to zatím detailně popsáno není. Je to při dlouhodobém a blízkém kontaktu. Předpokládáme, že cesty přenosu budou stejné jako od hlodavců – při vylučování, a to převážně močí, takže šíření může napomoci špatná hygiena. Při plicním postižení se pravděpodobně šíří i respirační cestou, tedy kapénkami při vydechování, doplňuje Michaela Špačková.

U viru zatím není potvrzeno, že by se šířil vzdušnou cestou nebo vydržel delší dobu ve vzduchu a mohl nakazit třeba člověka, který přišel do prostor, v nichž se pohyboval nakažený. To jsou okolnosti, které nenasvědčují vzniku širších ohnisek nákazy nebo pandemie.

Do ČR bychom si jej teoreticky přivézt mohli z jihoamerických zemí s výskytem Andes viru. Přenos nákazy si dokážu představit třeba při práci v zemědělství nebo v lesích v zasažených oblastech Jižní Ameriky. Pravděpodobnost je však malá, říká odbornice ze SZÚ. 

Že by sem nákazu zavlekl některý z dovolenkářů v souvislosti s jejím šířením na MV Hondius je nepravděpodobné, byť na lodi byli i lidé z devíti členských zemí EU. Nákazu se ale podaří podle epidemioložky zastavit. A z cestování loďmi si lidé spíš odnesou nákazu noroviry než hantaviry, protože noroviry se šíří mnohem snadněji. 

Pokud se ale hantaviry nešíří tak snadno jako třeba chřipka nebo covid, proč evakuaci a hospitalizaci pasažérů doprovází tak přísná opatření? Podle Michaely Špačkové jde o ochranu odborníků zdravotnických organizací, kteří jsou přímo na místě, a také zejména o prevenci. Podle dosavadních informací neexistují důkazy, že by se Andes virus významně změnil oproti tomu, co o něm dlouhodobě víme. Situace je nadále sledována odborníky, dodává epidemioložka s tím, že to, co vypadá děsivě, je ve skutečnosti standardní a naučený postup úřadů dle mezinárodních předpisů.

Jaké jsou příznaky

Onemocnění hantaviry může mít mírný i závažný průběh, záleží na typu viru i obranyschopnosti organismu nakaženého. Obecně příznaky nastupují jeden až osm týdnů po nakažení. Jak uvádí Světová zdravotnická organizace, obvykle zahrnují horečku, bolesti hlavy, bolesti svalů a příznaky onemocnění trávicího traktu, jako jsou bolesti břicha, nevolnost nebo zvracení.

U hantavirového kardiopulmonálnímu syndromu se nemoc může rychle rozvinout do kašle, dušnosti, hromadění tekutiny v plicích a šoku. U hemoragické horečky s renálním syndromem mohou pozdější stádia zahrnovat nízký krevní tlak, poruchy krvácivosti a selhání ledvin.

Příznaky po nakažení virem Andes zpočátku připomínají chřipku. Jde o horečku nebo bolest svalů. Po čtyřech až deseti dnech se zhoršují a mohou vést k tzv. hantavirovému plicnímu syndromu, který zahrnuje těžkou dušnost, kašel a selhání plic. Tuto akutní fázi provází smrtnost 35 až 50 procent. Pacienti, kteří ji přežijí, se mohou uzdravit během týdne až měsíce bez jakýchkoli následků.