Vyšetření přístrojem, kdy zrak následně vyhodnocuje umělá inteligence, mohli novináři vyzkoušet během tiskové konference o vzestupu počtu případů očních onemocnění. Celé to trvalo pár minut. Skloníte se ke kukátku. Sledujete zelenou tečku – nejprve uprostřed, pak nalevo a nakonec napravo. Přístroj třikrát bleskne, což je trochu nepříjemné a na moment oslepující, ale nic, co byste nezvládli. Prostě blesk jako na fotoaparátu.
Co se dozvíte v článku
Přístroj během toho, co se do něj díváte, pořizuje snímky sítnice a očního pozadí. Ty následně porovná s několika miliony podobných snímků a vyhodnotí. Vy do ruky dostanete papír s výsledky a komentář odborníka (vyšetření nemusí vždy provádět oční lékař, ale například i diabetolog).
Přístroj vyhodnocuje riziko diabetické retinopatie, věkem podmíněné makulární degenerace a glaukomu (zeleného zákalu). Výsledky jsou přehledně zachycené na grafu – čára s vaší hodnotou je na škále od zelené (výsledek zcela v pořádku) po oranžovou (vysoké riziko). Číselnou hodnotu vidíte také, stejně jako hranici, od kdy výsledek znamená problém.
Pokud přístroj výsledky vyhodnotí jako rizikové, je pacient odeslán k dalšímu vyšetření u očního lékaře.
Návštěvu u oftalmologa není dobré odkládat, ačkoliv to plno lidí dělá. „Nejčastěji je to proto, že mají pocit, že se jedná jen o únavu nebo jejich rozvíjející se zdravotní problém nemá zpočátku žádné příznaky. Odklad preventivního vyšetření, tedy i začátku řešení případného problému může znamenat zbytečné komplikace,“ vysvětluje Valér Vojník, oftalmolog a oční chirurg z Očního centra Poděbrady.
„Většina dospělých navštíví očního lékaře až ve chvíli, kdy má konkrétní potíže. Tím se snižuje šance na úspěšnou léčbu – zejména u chronických onemocnění sítnice nebo glaukomu. Přitom je ale zrak náš naprosto nejdůležitější smysl, s jehož slábnutím ztrácí život významně na kvalitě,“ říká doktorka Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP.
Polovina lidí neví, že má zelený zákal
Delší dobu bez varovných signálů může probíhat především glaukom (zelený zákal). Podle nových dat z roku 2025 až 50 % pacientů s glaukomem v ČR vůbec netuší, že tímto onemocněním trpí.
„Pokud neabsolvujete pravidelná preventivní vyšetření, objevíte ho až ve chvíli, kdy se začne zužovat vaše zorné pole. Jenže poškození, které mezitím vznikne, už nelze vrátit zpět,“ objasňuje oftalmolog a doplňuje: „Screeningové programy přitom ukazují, že až 1 z 20 lidí nad 40 let má zvýšený nitrooční tlak, což je hlavní rizikový faktor glaukomu.“
Zelený zákal se projevuje postupnou ztrátou periferního vidění až tunelovým viděním. Pacienti kolem světel vidí duhu, oči je bolí a u akutní formy se může objevit i zvracení. Jakmile proto pocítíte výpadky v periferním vidění, je zapotřebí vyšetřit zorné pole.
Proč vás starší lidé nepoznají?
Podobně funguje i věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD), která se projevuje deformacemi ve středním zorném poli, rozmazaným viděním ve středu, které vede až k problémům s rozpoznáváním obličejů. Lidé s VPMD také potřebují silnější osvětlení při čtení. Pro toto onemocnění existuje biologická léčba sítnice ve formě nitroočních injekcí.
Vzhledem k tomu, že VPMD vede až ke ztrátě samostatnosti a nutnosti asistence, měl by každý pacient, který si všimne, že uprostřed zorného pole hůř vidí, navštívit lékaře.
„Prevencí VPMD je zdravá strava, ochrana před slunečním zářením, nekuřáctví (kouření zvyšuje riziko onemocnění až čtyřnásobně) a včasný záchyt,“ uvádí oftalmolog Vojník s tím, že nemoc postihuje téměř deset procent lidí nad 65 let, ale jen třetina z nich je pod odborným dohledem.
Šedý zákal odstraní operace
Vůbec nejčastější příčinou slepoty u starších lidí je šedý zákal neboli katarakta. Ten se projevuje rozmazaným nebo zakaleným viděním, horším viděním za šera nebo v noci, citlivostí na světlo a žlutavým viděním, které nutí pacienty k časté změně brýlí.
Pokud pacient navzdory brýlím nevidí dost ostře, je to důvod ke kontrole. „Řešením je chirurgické odstranění čočky, ale čekací doby jsou dlouhé,“ uvádí lékař.
Co hrozí diabetikům?
Diabetickou retinopatii způsobuje poškození cév sítnice u diabetiků. „Projevuje se kolísáním ostrosti zraku, v zorném poli pacientů se objevují černé tečky, jako by mušky, v noci lidé vidí hůř, často rozmazaně. Nemoc se léčí biologickou léčbou sítnice v podobě nitroočních injekcí. Nevýhodou je cena a nutnost častých kontrol,“ přibližuje Valér Vojník. Prevencí je kompenzace diabetu a především pravidelné kontroly.
Při odchlípení sítnice hrozí slepota
Okamžitě na pohotovost by nás mělo zavést, pokud se v části našeho zorného pole objeví stín nebo mnoho „mušek“, z ničeho nic přestaneme vidět ostře nebo vidíme v oku záblesky. Může totiž jít o odchlípení sítnice, které je potřeba okamžitě operativně řešit, jinak hrozí trvalá slepota.
Suché oko ze sledování obrazovek
Kvůli sledování obrazovek a také používání klimatizací se lidé čím dál víc potýkají se syndromem suchého oka. U uživatelů digitálních zařízení se potíže objevují stále častěji – průměrný uživatel chytrého telefonu mrkne až o 60 procent méně často než při běžné činnosti, což snižuje zvlhčení povrchu oka.
„Evropská studie z roku 2024 ukazuje, že až 60 % lidí pracujících z domova udává příznaky suchého oka, ale 40 % z nich nikdy nevyhledalo odbornou pomoc. U mladých dospělých (18–30 let) je syndrom suchého oka už druhou nejčastější oční diagnózou,“ zmiňuje oftalmolog.
Syndrom se projevuje pálením, štípáním a pocitem, že v oku něco máme. Oči jsou při čtení a práci na počítači unavené, vidíme rozmazaně (vidění se ale po odpočinku vrátí do normálu) a oči nám paradoxně mohou slzet. Řešení je poměrně prosté – aplikace tzv. umělých slz, tedy kapiček do očí. Prevencí jsou pak přestávky při práci či dodržování pitného režimu.
Myopie jako civilizační problém
Krátkozrakost neboli myopie není onemocněním očí, ale oční vadou, která se projevuje špatným viděním na dálku a dobrým na blízko. Je způsobena prodloužením oční koule, měří se v dioptriích a obvykle začíná už v dětství a postupně se zhoršuje. Krátkozrakých lidí celosvětově přibývá, do roku 2050 se odhaduje, že bude krátkozraká až polovina světové populace. V některých asijských zemích už nyní nosí brýle až 90 procent studentů.
Rizikovými faktory jsou bez debaty nadměrné používání obrazovek, a to ať už mobilů, tabletů či počítačů, dlouhá práce na blízko (čtení, psaní, studium) a také nedostatek pobytu venku a denního světla.
Podle Brien Holden Vision Institute (2023) mají děti, které tráví méně než hodinu denně venku, až trojnásobné riziko vzniku krátkozrakosti. „U nás se v posledních pěti letech počet dětí s diagnostikovanou myopií zvýšil o 40 %, nejvýrazněji u věkové skupiny 7–12 let. Novější studie zároveň ukazují, že až 30 % z těchto dětí má progresi o více než 1 dioptrii ročně – tedy rychlejší zhoršování, než se dříve předpokládalo,“ popisuje oční lékař Valér Vojník.
Doporučuje proto trávit minimálně dvě hodiny denně venku, na přirozeném světle, dodržovat správnou vzdálenost při čtení, a také dodržováním pravidla 20–20–20, tedy každých dvacet minut se na dvacet sekund zadívat do dálky 20 stop (asi 6 metrů).
Kdy zpozornět?
Lékaře vyhledejte, pokud u sebe zaregistrujete:
- rozmazané nebo deformované vidění
- výpadky v zorném poli (centrální, periferní)
- záblesky, stíny, pohyblivé skvrny
- náhlé zhoršení zraku nebo bolest oka
Pozor také na záněty
Léto je obdobím, kdy se víc než jindy lidé potýkají s očními záněty. Důvodem je intenzivní sluneční svit, klimatizace a časté koupání. „Záněty očí jsou nejčastěji připisovány bakteriální nebo virové infekci. Průběh se liší podle toho, která část oka je zasažena. Mezi nejčastější patří záněty spojivek, víček a rohovek. Méně častější, ale o to víc závažné jsou nitrooční záněty. Onemocnění se projevuje zarudnutím očí, pálením, svěděním, slzením, zamlženým viděním, světloplachostí a pocitem cizího tělíska či bolesti v oku. Proto může mít člověk, kterého trápí oční zánět, větší potřebu mrkání,” popisuje Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
S návštěvou lékaře není dobré otálet. Je třeba mít na paměti, že pokud se potvrdí infekční zánět, může snadno postihnout i všechny ostatní členy domácnosti. Je proto potřeba dodržovat přísnější hygienické zásady a například si nepůjčovat věci, které přišly do styku s nemocným okem.
„Pokud má zánět infekční původ, je velmi nakažlivý. Při zánětu oka je nutné dodržovat určitá hygienická pravidla – nemocný by měl používat výhradně svůj ručník a vlastní hygienické potřeby, měl by se vyhnout mnutí a sahání do oka. Nedoporučuje se používání kosmetiky přímo na očích ani v jejich okolí. Pokud trpí nemocný dioptrickou vadou, je doporučeno během léčby omezit nošení kontaktních čoček – v tomto případě jsou brýle pohodlnější i hygieničtější. Zanícené oko může být rovněž citlivé na světlo, proto je vhodné nosit tmavé brýle, které podráždění světlem zmírní,” doporučuje primář.
Délka léčby závisí na typu očního zánětu, může trvat několik dnů i týdnů. Vždy by ale měl nemocného vidět oční lékař. „Mohlo by se sice jednat o méně závažné onemocnění, ale stejně tak i o zánět většího rozsahu. Při lehčích formách stačí aplikace očních kapek. Těžší formy mohou vyžadovat složitější léčbu nebo operační zákrok. Lékařské ošetření by měl člověk vyhledat při každém, byť i menším projevu očního zánětu. Je důležité zachytit a léčit zánět včas. Neléčený zánět může totiž ve výjimečných případech vést i k trvalému poškození zraku,“ varuje Stodůlka.
ČLÁNKY DO MAILU