Hlavní navigace

Nejznámější patroni nemocných. Ke komu se lidé modlí za uzdravení?

28. 9. 2020

Sdílet

 Autor: Wikipedia.org / Willuconquer, podle licence: CC BY-SA 3.0
Ať už je člověk věřící, nebo ne, když je mu ouvej, rád se obrací ke všem svatým. Existuje spousta patronů nemocných, u nichž lidé věřili a věří, že by jim mohli pomoci.

Převážně jsou to mučedníci, kteří byli později blahoslaveni a svatořečeni a jimž bývají zasvěceny kostely, které najdete i u nás. Kteří nejznámější svatí pomáhají ulevit trpícím a nemocným? A jaké byly jejich vlastní osudy?

Svatá Alžběta od Nejsvětější Trojice (1880–1906)

Tato dívka neměla na růžích ustláno. Vzpurná uličnice, která se narodila ve vojenském táboře, se po přijetí těla Páně změnila k nepoznání. Ve svých jednadvaceti letech vstoupila do kláštera, kde pobyla pouhých pět let, než po těžké, rok trvající nemoci zemřela. Stihla jen napsat modlitbu Můj Bože v Trojici. Utrpení Alžběty bylo velké, dokonce překonávala pokušení ukončit svůj život vlastní rukou. Jan Pavel II. ji prohlásil za blahoslavenou v roce 1984 a svatořečena byla v roce 2016. Alžběta od Trojice je patronkou všech nevyléčitelně nemocných.

Pokud vás zajímá, na jakou vážnou nemoc vlastně Alžběta umřela, uvádí se, že to byla Addisonova choroba. Jedná se o poruchu tvorby hormonů nadledvinek. Projevy nemoci jsou různé a nikterak příjemné. Dříve neléčitelná nemoc tak vedla postupně až ke smrti. Na tuto nemoc zemřela zřejmě i spisovatelka Jane Austenová a trpěl jí prezident J. F. Kennedy.

Svatý Jan od Kříže (1542–1591)

Jan od Kříže (Juan de la Cruz) trpěl ve vězení v Toledu. Po devíti měsících se mu podařilo uprchnout, ale byl vyhnán z kláštera, ve kterém doposud působil. Při pobytu v dalším klášteře zažíval jen samé utrpení, byl vážně nemocný a nebylo s ním zacházeno dobře. Jeho tělo bylo pokryto vředy a nikdo mu nepomohl. Zemřel ve věku 49 let. Roku 1726 byl svatořečen a o dalších dvě stě let později byl prohlášen za církevního učitele. Dochovalo se jeho významné dílo – teologické spisy a nádherná poezie. Svatý Jan od Kříže je patronem všech básníků, nemocných a trpících.

Svatý Roch z Montpellieru (1295–1379)

Svatý Roch byl poutník, který po smrti rodičů rozdal majetek chudým a vydal se na pouť do Říma. Setkal se s morem a cestou pomáhal potřebným a trpícím. Pracoval také v nemocnici a uzdravoval nemocné. Protože sám nebyl zdravý a na noze měl morové vředy, uchýlil se do ústraní. Potravu mu nosil jeho věrný pes. Po uzdravení pokračoval ve své pouti a pět let dokonce i strávil ve vězení, zcela nepoznán, za podezření z vyděračství. Jeho ostatky se nacházejí v kostele San Rocco v Benátkách a kostel mu zasvěcený máme například i v Praze.

Svatý Roch je patronem nemocných, lékařů i nemocnic. Uctívá se jako patron proti moru. Mezi jeho atributy patří poutnická hůl, pes, mořská mušle a bývá vyobrazován i s morovým vředem na noze.

Svatý Pantaleon (4. století)

Svatý Pantaleon patří do skupiny čtrnácti svatých pomocníků, kteří jsou uctíváni jako patroni nemocných a trpících. Bazilika čtrnácti svatých pomocníků se nachází u Bad Staffelsteinu v Horních Francích. Právě v Horních Francích došlo v 15. století ke třem zjevením jednomu klášternímu pastýři – Hermannu Leichtovi. Díky tomuto mystickému zážitku byla ustanovena skupina čtrnácti svatých pomocníků a na místě zjevení se nachází poutní místo Vierzehnheiligen.

Pantaleon byl lékař, který pomáhal, kde mohl. Věřil v zázračnou moc uzdravování Ježíše Krista, a protože se nechtěl na vyzvání císaře obětovat římským bohům, byl přibit k olivovníku a umučen k smrti. Je vyobrazován se skříňkou na léky nebo s léčivými rostlinami. Je patronem lékařů, zdravotních sester, kojných a porodních asistentek.

Svatá Markéta Antiochijská (3. století)

Markéta Antiochijská patří mezi další nešťastníky, kteří byli umučeni nebo popraveni. I ona je na seznamu čtrnácti pomocníků. Památka na ni se slaví 13. července, takže pokud nesete její jméno, můžete být na sebe právem hrdí. Tato křesťanka byla mučena proto, že odmítla svého římského nápadníka. Ve vězení se jí zjevil satan v podobě draka, ale ona nad ním zvítězila – ostatně tento výjev ztvárnil na svém obraze i slavný Raffael Santi. Markéta byla mučena železnými hřebeny, pálena hořícími pochodněmi a nakonec sťata. Bývá vyobrazena s drakem, anebo s hřebeny a pochodněmi.

Markéta je patronkou žen – panen i nastávajících maminek, pomáhá při porodech, s kojením, proti neplodnosti a při všech poraněních a při nemocech obličeje – třeba ekzémech nebo akné. Patří ke čtveřici svatých panen – společně s Barborou, Dorotou a Kateřinou Alexandrijskou. K Markétě se modlila také panna Jana z Arku, byla to její oblíbená patronka.

Markéta byla ale i hodně oblíbená u nás v Česku, její ostatky údajně získal Přemysl Otakar II. a spočívají v bazilice Svatého Víta na Pražském hradě, v klášterních kostelech ve Zlaté Koruně a v Plasích a též v olomoucké katedrále sv. Václava. Markéta je také patronkou Břevnovského kláštera a významného kostela v Kopčanech na Slovensku. A to ještě určitě není všechno – Markéta je zkrátka všude. Jakmile někde uvidíte pannu a draka, je to dozajista Markéta.

Svatý Blažej (4. století)

Dalším svatým patronem nemocných a jedním ze čtrnácti pomocníků je lékař Blažej. Ten byl i biskupem, proto bývá vyobrazován s biskupskou holí. Býval vždy ochráncem při onemocnění krku, ale je i patronem uší a zubů, a také lékařů a některých řemeslníků. Biskup Blažej byl pronásledován Římany a zemřel jako mučedník. Jeho relikvie jsou uchovány v Dubrovníku v Dómském muzeu.

Svatoblažejské požehnání zní takto: „Na přímluvu sv. Blažeje, biskupa a mučedníka, ochraňuj tě Bůh od nemocí krčních i všelikého jiného zla. Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen.“ Novější verze je potom tato: Na přímluvu svatého Blažeje ať Vás (Tě) Bůh chrání ode všeho zlého a zachová ve zdraví duše i těla. Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen.“ 

Svatý Linhart (6. století)

Svatý Linhart bývá vyobrazován s okovy, podkovou nebo svící. Okovy drží v ruce na znamení osvobození vězňů ze zajetí. Je patronem trpících, fyzicky i duševně nemocných a také nespravedlivě odsouzených vězňů. Později byl také zařazen na seznam čtrnácti svatých pomocníků. Pokud jste otrokem své nemoci nebo vaši duši něco sužuje, můžete se pomodlit k Linhartovi, který sám ve svém životě nebyl ušetřen utrpení. Je po něm pojmenovaná například i výletní restaurace u Karlových Varů, kde se dnes nachází přírodní lanové centrum, které určitě stojí za výlet s dětmi.

Svatý Jiljí (7. století)

Jiljí byl poustevník, který rovněž patřil ke čtrnácti svatým pomocníkům. Po smrti rodičů rozdal majetek a stal se poustevníkem. Žil v jeskyni a ochočil si laň, která mu poskytovala potravu – své mléko. Místní panovník jednou na lovu v lese omylem postřelil Jiljího, když mířil na laň. Oba muži se však spřátelili a Jiljí se stal opatem kláštera, který mu na místě, kde byl postřelen, nechal král vystavět. Tím jeho příhody ale rozhodně nekončí…

Jiljí je patronem kojících žen, tělesně postižených a postřelených. Modlí se k němu lidé při onemocnění rakovinou, epilepsií, v případě duševních chorob a při neplodnosti.

Svatý Diviš (3. století)

Svatý Diviš byl biskup a misionář, opět jeden ze čtrnácti pomocníků. Je mu zasvěcena bazilika v Saint-Denis. Smrt Diviše byla údajně velmi zvláštní – po stětí hlavy pohanskými Galy díky své víře vstal, vzal svou hlavu do rukou a nesl ji ještě několik mil. Pak padl mrtvý k zemi. Přesně na tomto místě byla vystavěna bazilika Saint-Denis. Diviš je tedy vyobrazován se svou hlavou v rukou a rozhodně si jej nikdy nemůžete splést. Svatý Diviš pomáhá především s bolestmi hlavy, úrazy hlavy a migrénami.

Svatý Erasmus (3. století)

Svatý Erasmus byl biskup, který byl pronásledován a umučen Římany na příkaz císaře Diokleciána. Také on patří mezi čtrnáct svatých pomocníků v nouzi. Bývá vyobrazován s biskupskou berlou a mitrou na hlavě. Někdy mívá také u sebe havrana, který mu nosil jídlo v časech poustevničení. Ale to není všechno, nebožák drží v levé ruce vlastní navinutá střeva. Legenda vypráví, že mu bylo rozříznuto břicho a jeho střeva byla namotaná na hřídel. Proto je také ochráncem všech těch, kteří trpí břišními a střevními potížemi, a také pomáhá při porodních bolestech. Je také patronem všech provazníků a tkalců, ale i námořníků, protože prý při plavbě po moři dokázal utišit bouři.

Erasmovi je zasvěceno několik kostelů a pevností, u nás je to například kostel sv. Erasma v Rohozné v okrese Svitavy.

Svatá Apolena z Alexandrie (2. století)

Svatá Apolena je patronkou zubařů a dentálních hygienistek a vzývá se při bolestech zubů. Tato starší panna mučednice, údajně urozeného původu, se odmítla klanět pohanským modlám. Za to byla bita do obličeje tak surově, že jí útočníci vyrazili všechny zuby. Hrozilo jí upálení, ale ona do plamenů skočila sama. V podstatě spáchala sebevraždu, na což pochopitelně nebylo nahlíženo zrovna nejlépe. Proto se také raději tvrdí, že Apolena jednala podle zvláštního Božího pokynu. Apolena je vyobrazována s kleštěmi, ve kterých drží zub. Někdy jsou kolem ní i plameny.

Autor článku

Studuje na Filozofické fakultě Ostravské univerzity, pracuje jako externí redaktorka několika časopisů, věnuje se také poradenství v oblasti zdravé výživy, bylinkaření či aromaterapii.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).