Hlavní navigace

Námel – droga z pole a louky

Petr Havel

Ty tam jsou doby, kdy se na hospodářských plodinách na našich polích vyskytoval čas od času námel – jedovatá parazitická houba z čeledi paličkovicovité, což je také základ pro botanický název „paličkovice nachová“.

Doba čtení: 3 minuty

Vzhledem k tomu, že se lze na internetu setkat s řadou textů, podle nichž námel cizopasí v semenáčcích žita, ale i pšenice či ječmene, nabízí se otázka, zda tato droga neproniká také do potravního řetězce.

Máme se bát zbytků námele v potravinách?

Hned zkraje lze říct, že bát se nemusíme, námel do současných potravin neproniká.

Námel

Lidový název pro paličkovici nachovou (Claviceps purpurea). Jedovatá houba parazituje např. na obilninách a trávách, kde vytvoří tmavý tvrdý útvar, tzv. námel (sklerocium). Ten obsahuje alkaloidy, které lze využít pro lékařské účely i např. k výrobě LSD. Otrava námelem může mít vážné následky. Ve středověku docházelo k hojným otravám v důsledku požití infikované mouky.

Jednak se dnes na obilí na našich polích námel prakticky nevyskytuje, jednak jej dokáží již v průběhu sklizně odhalit sklizňové technologie, kdyby se přece jen na obilí vyskytl. A také se přítomnost paličkovice nachové ve sklizeném obilí kontroluje. To je velmi zásadní.

Jak totiž uvádí Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu Akadamie věd, námel je jako surovina extrémně rizikový pro přímou konzumaci a požití jen tří kusů sklerocií (tvrdých útvarů tvořených vlákny houby) může mít za následek okamžité stažení cév. „Tento efekt poměrně rychle odezní, ale při opakované konzumaci této dávky, například v průběhu týdne, hrozí onemocnění zvané ergotismus,“ zdůrazňuje Miroslav Kolařík.

Pěstování námele na zahrádce? Hodně špatný nápad

Ergotismus je v praxi otrava jedovatými toxiny, způsobující mimo jiné halucinace, poškození plodu a někdy i smrt. Pokud má tak někdo myšlenky na to pěstovat si námel doma, třeba na zahrádce, měl by na ně rychle zapomenout.

Námel jako takový totiž nelze bez chemické úpravy a složité technologie použít amatérsky k výrobě LSD, i když se pro farmaceutické účely a k výrobě uvedené drogy námel i u nás cíleně pěstuje. Příznaky otravy se přitom mohou objevit již při nepatrném množství zkonzumovaného námele – normy ESA udávají maximální povolené množství v gramech na tunu obilí.

Riziko otravy z louky

Na rozdíl od obilí se nicméně vyskytuje námel, právě v tomto období (konec jara a v období léta), na našich loukách, protože hlavními hostitelskými rostlinami paličkovice nachové není aktuálně obilí, ale všudypřítomné trávy.

Galerie: Jedy v přírodě – poznáte je bezpečně?

Současné teplé a suché počasí ale expanzi námele příliš nepřeje, jako pro každou houbu představují i pro rozvoj námele příznivější podmínky vlhko a chladnější počasí. Alespoň něco z hlediska zemědělství je tak na stávajícím počasí pozitivní… Každopádně, určité riziko může námel v době své expanze představovat pro volně se pasoucí hospodářská zvířata. Příznaky otravy se obvykle projevují úbytkem hmotnosti či ztrátou porodnosti. Příznivou zprávou pro spotřebitele ale je, že dosud nebyl prokázán průnik reziduí námele do mléka. Snížení rizik výskytu námele na pastvách pak představuje včasné kosení trav ještě před tím, než je námel napadne.

Námel však nepředstavuje riziko jen pro zemědělce, ale i pro veřejnost, především pak pro zvědavé děti, které často strkají do úst vše, co se v jejich okolí, třeba i na procházkách přírodou, vyskytne. Je tak vhodné vědět, že typickými hostiteli námele jsou trávy, jako je jílek, srha, metlice, kostřava a prakticky vždy rákos. „Na rákosu najdete námel celý rok, a to skutečně v obřích kvantech,“ varuje Miroslav Kolařík. Nejen na loukách, ale i na travách v městských parcích se lze přitom s námelem setkat, a to především od července do října.

I když je námel mimořádně toxický, nereguluje kupodivu jeho případné pěstování v soukromí, na rozdíl od konopí, žádná legislativa. Na nákup sklerocií tak není třeba žádného povolení.