Ordinace dětských i dospělých praktiků se mění. Někdy to iniciují sami lékaři, jindy jde o reakci na změny v tom, co nového proplácejí pojišťovny. Každopádně, mezi jednotlivými praxemi začíná být docela rozdíl.
Pacient však nemá žádnou páku na to, aby donutil hůře vybaveného praktika třeba k nákupu ultrazvuku. Povinné tot totiž rozhodně není. Může se ale rozhodnout pro ordinaci, která mu nabídne více diagnostických možností. Pokud bude mít volnou kapacitu.
Výhodou je, že u praktika vyřeší pestřejší škálu obtíží. Ale jen přístroje z ordinace nedělají moderní a vstřícné pracoviště.
Vybavení přístroji
Jedním z nenápadných, ale velkých převratů v primární péči je vybavování ordinací ultrazvuky. V tuzemsku už jej používá na 500 praktiků (proč, to jsme psali zde). Některé ordinace nově mají i speciální rentgen na zjišťování hustoty kostí - denzitometr – více si přečtěte zde.
Kromě toho se praktičtí lékaři vybavují i spirometry pro vyšetření plicních funkcí a poruch dýchání, stacionárními i přenosnými přístroji (holter) pro zaznamenání činnosti srdce i hodnot krevního tlaku, přístroji pro vyšetření spánkové apnoe nebo dopplery pro vyšetření kotníkových tlaků.
A přibývat bude nejspíš také ordinací vybavených dermatoskopem, tedy přístrojem na kontrolu znamének, protože už nyní se některé zapojily do pilotního projektu včasného záchytu melanomu, ovšem s pomocí aplikace v mobilu (více jsme psali zde).
Stejně tak se hovoří o tom, že první praktičtí lékaři zvažují nákup fundus kamer, přístroje pro vyšetření očního pozadí, doplněné o vyhodnocování snímků s pomocí umělé inteligence. Už nyní pomáhají diabetologům a preventivní vyšetření očí u nich hradí zdravotní pojišťovny (více jsme o této novince psali zde). Nejde ale jen o ně, umělá inteligence již dokáže odhalit i řadu jiných onemocnění oka, jež nejsou podmíněna cukrovkou.
Máte svého praktika?
Do budoucna by také mohli přijít různé přenosné technologie, které by pomáhaly hlídat zdraví pacienta na dálku prostřednictvím telemedicíny. Testovali jsme jeden izraelský přístroj, který umožňoval poslech plic a měl kameru, aby se lékař na dálku podíval do krku či ucha. Fungoval slušně, ale neměl certifikaci zdravotnického prostředku,
popisuje předseda spolku Mladí praktici Cyril Mucha. Podle něj jsou doložení bezpečnosti, ale i kurzy pro lékaře a nutnost poradit si s velkým objemem dat, který přístroje do ordinací posílají, brzdou rozvoje.
I když škála novinek je lákavá, v praxi to nefunguje tak, že by si jedna ordinace pořizovala všechny. Jednak jde i o nákladné vybavení, na každý přístroj ordinace nemá prostory a navíc vyšetření automaticky neproplácí zdravotní pojišťovny. Přístroje proto někteří praktičtí lékaři sdílejí. Někdy sdílí také pacienty – pokud ordinace není vybavena například denzitometrem, lékař v ideálním případě odešle svého pacienta ke kolegovi nebo specialistovi.
Rychlá diagnostika
Velký posun do diagnostiky přineslo vybavování ordinací praktických lékařů rychlými diagnostickými metodami souhrnně označovanými zkratkou POC (Point-of-Care). Tento systém znamená, že ordinace je vybavená přístroji nebo testovacími sadami, které dokáží ihned vyhodnotit vzorek krve (kapka z prstu) nebo moči. Netřeba jej odesílat do laboratoře.
Asi nejznámějším zástupcem POC je vyhodnocování tzv. CRP, které napovídá, jestli je infekce bakteriální nebo virová, nebo zjišťování krve ve stolici. Vyšetření metodami POC je ale mnohem více. Praktický lékaři v ordinaci zjišťují třeba přítomnost troponinů v krvi, které poukazují na poškození srdečního svalu třeba kvůli infarktu nebo koronární příhodě. Metodou POC se dají dnes měřit také hladiny D-dimerů, což lékařům umožňuje vyloučit hlubokou žilní trombózu. Stav hemoglobinu zase upozorňuje na nedostatek železa.
U moči praktici vyšetřují například albumin, jenž poukazuje na poškození ledvin. V ordinaci dnes praktičtí lékaři moč také kultivují – výsledek různých parametrů je známý druhý den.
Možná je také série vyšetření, která mají ukázat na původce infekce. Lékaři povětšinou mají k dispozici rychlotesty na covid, chřipku, mykoplasmata a další patogeny.
V tuzemsku máme přitom oproti zahraničí výhodu, že zdravotní pojišťovny všechny tyto metody hradí,
říká předseda spolku Mladí praktici.
Nejen přístroje rozšiřují možnosti diagnostiky a léčby. Za poslední léta se pro praktické lékaře změnilo i to, že mohou předepisovat více typů léků. Jde třeba o ty na léčbu štítné žlázy nebo od dubna 2025 teoreticky i léčebné konopí na neutišitelnou bolest (více jsme psali zde).
Dostupnost péče
Vitalií oslovení lékaři se ale shodují, že moderní praxe neznamená jen přístrojové vybavení, víc eReceptů nebo rychlou základní diagnostiku. Za zásadní považuji to, aby ordinace byla pro pacienta snadno přístupná a dosažitelná. A také to, aby lékař a zdravotní sestra na něj měli dostatek času,
říká Bohumil Seifert, emeritní přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK.
Někdy je však problém se vůbec do ordinace dovolat. Řešením se zdá být třeba u větších praxí recepce, ale podle některých lékařů je to překonaný model. Praktik Vojtěch Mucha vidí jako lepší on line objednávací systém. Pacient pošle svůj požadavek, některý z lékařů jej vyhodnotí včetně možné infekčnosti. Pak nastaví, jaké vyšetření se má provést. Když pacient přichází do ordinace, jde rovnou k sestřičce, která udělá potřebná vyšetření, pak k lékaři a potom domů,
popisuje organizaci práce v týmové praxi.
S dostupností souvisí také to, že v moderní praxi je lékař k zastižení v době, kdy to pacient potřebuje. Neznamená to nonstop provoz, ale třeba rozšířené ordinační hodiny tak, aby lékař byl minimálně část týdne k zastižení jak ráno, tak ale i odpoledne. Může to být problém, protože lékař si vybírá dovolenou nebo není v ordinaci kvůli nutnosti se vzdělávat,
připouští Seifert. Potřeby lékařů i pacientů podle něj lépe kloubí takzvané týmové praxe (více o nich jsme psali zde). Tedy ordinace, v nichž pracuje více lékařů třeba i na zkrácené úvazky, takže jsou zastupitelní a i ordinační hodiny mohou být delší.
A nejdůležitější je…
Lékaři ale hovoří ještě o jedné, zcela klíčové záležitosti – přístupu k pacientovi. I ten se u řady lékařů v posledních letech mění. Moderní lékař pacienta vnímá jako partnera léčby, na němž leží finální rozhodnutí, jak s jeho zdravím bude naloženo. Nejde tedy o pomyslný vztah podřízenosti, kdy lékař od pacienta očekává, že jen bude přikyvovat a bez otázek přijme v léčbě vše, co zdravotníci navrhují.
To nejdůležitější, co by pacient měl u praktického lékaře hledat, je celostní přístup. Všeobecné praktické lékařství je jediná specializace, která má vnímat pacienta celostně a dlouhodobě. Pak se medicína neopírá jen o typické věci, ale také třeba o vztahy v rámci rodin, komunity, životní prostředí, pracovního zařazení. To je směr budoucnosti, který technologie jen rozšíří,
míní David Halata.
Podívejte se, jak se o podobě praktického lékařství v květnu diskutovalo na půdě 1. LF UK:
Odborná spolupráce
MUDr. David Halata
Ordinuje v Hošťálkové na Vsetínsku, je předsedou Pracovní skupiny venkovského lékařství a místopředsedou Pracovní skupiny pro ultrazvuk v primární péči Společnosti všeobecného lékařství.
MUDr. Norbert Král, Ph.D.
Ordinuje v Praze 4 a je také přednostou Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK.
MUDr. Vojtěch Mucha
Ordinuje v Praze 6 a Praze 8, je předsedou spolku Mladí praktici, vyučuje na 1. LF UK a je asistentem v tamějším Ústavu všeobecného lékařství.
Doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D.
Ordinuje v Praze 8, je emeritním přednostou Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK .
ČLÁNKY DO MAILU