Hlavní navigace

Co čeká hospody? Už loni se vypilo 2× více piva z obchodů než z restaurací

 Autor: Depositphotos.com
Koronavirus způsobil uzavření hospod, práce z domova současně u mnohých zvýšila konzumaci alkoholu. Co to všechno udělá se spotřebou piva? Zruinuje to kromě některých hospod i pivovary, především ty menší?
Pavel Houser 16. 6. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Pivní statistiky budou v letošním roce radikálně změněné. Faktorů zde vstupuje do hry celá řada. V českých hospodách hodně piva vypijí zahraniční turisté, takže se hned objevily nápady, že teď konečně můžeme začít objektivněji měřit, kolik piva vypijí samotní Češi (jsme opravdu takoví rekordmani?). Než ale budeme hodnotit, co způsobil či změnil koronavirus, je zajímavé si všimnout i loňských trendů, které by nebýt pandemie v nějaké míře pokračovaly dále.

Pivovarnictví se loni dařilo

Český svaz pivovarů a sladoven nyní zveřejnil čísla za loňský rok (speciálně statistiky za loňský rok najdete podrobně v souboru PDF).

Za to, že rok 2019 byl pro české pivovarnictví úspěšný, mohl především rostoucí export. Ale i samotná spotřeba piva u nás loni mírně vzrostla – o 0,9 % na 16,7 milionu hektolitrů. I tak to ale bylo o něco méně než v roce 2009 (16,9 milionu hektolitrů), který byl z tohoto hlediska dlouhodobě nejúspěšnější. (Tyto křivky může být zase zajímavé studovat v souvislosti s ekonomickým cyklem; ideálně vedle sebe jak pivo, tak i spotřebu alkoholu jako celku.)

Zájemci si mohou snadno spočítat, kolik to znamená piv na hlavu, eventuálně na hlavu dospělých obyvatel – s tím, že v čísle je ještě ona výše zmíněná konzumace cizinců.

Pivo z hospody vs. z obchodu

Podíl čepovaného piva na konzumaci klesl loni na 35 % – o 1 procentní bod meziročně. Má jít o historické minimum; i bez pandemie by letos nejspíš došlo k dalšímu poklesu, kouzlení se spotřební daní za točené pivo by trend samo o sobě sotva dokázalo zvrátit.

Za poklesem spotřeby piva v restauracích podle mého názoru stojí především mzdový vývoj; následkem toho se jednak do problémů dostávala řada hospod, ale hlavně pak spotřebitelé reagovali na stále se rozevírající nůžky mezi cenou piva ve výčepu a v supermarketu (ne že by ve vyspělých zemích tomu bylo jinak, tam rozdíl bývá spíš ještě vyšší).

Abychom byli úplně přesní: podíl čepované pivo vs. „lahváče“ (podrobněji o obalech viz dále) 35:65 je přesnější označovat tzv. on-trade vs. off-trade. Do první skupiny patří piva prodávaná v hospodách, klubech i bistrech, může jít přitom klidně opět o piva lahvová. A 65 % off-trade (tedy ze supermarketů, večerek atd.) už zdaleka neznamená jen skleněné lahve.

Mimochodem, křivky on-trade vs. off-trade se protly mezi lety 2008 a 2009.

Mezi obaly vede sklo, ale už nemá ani polovinu

Skleněným lahvím odpovídá pouze 40 %. Na PET lahve připadá 11 %, na plechovky 12 % (meziroční růst o 1 procentní bod). 2 % nám do stovky v součtu ještě chybí, to budou třeba i off-trade prodávané soudky.

Na vliv obalů na chuť a kvalitu piva se nedávno zaměřil výzkum vědců z Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Zjišťovali, jestli je lepší pivo z plechovky, nebo z láhve.

V provedeném srovnání kvality piva podle obalů je zajímavé, že velmi dobře vyšly plechovky. PET netěsní, u skleněné lahve plně netěsní korunkový uzávěr. (Osobně mě tyto výsledky trochu překvapily: myslel bych si, že PET zase tak zle oproti hliníkové plechovce nedopadne, protože kvalitu piva zachrání to, že se zde skladuje přece jen ve větším objemu.)

Slabší piva na ústupu

Co se týče rozdělení vypitého piva podle jeho stupňovitosti, většinu spotřeby již tvoří ležáky, tedy „jedenáctky“ a „dvanáctky“: 51,8 % (i když dnes výrobci stupňovitost deklarovat nemusí a často uvádějí pouze alkohol; nakonec průmyslově se pivo někdy dělá i tak, že se stejný základ pro různá piva pouze různě doředí). Toto číslo bylo loni meziročně vyšší o 1,5 %.

Desítky a slabší piva (7–10 stupňů) dále vyklízely pole a klesly na 43,8 %. Zde se obě křivky protly v letech 2015–2016.

Nealkoholické pivo zůstalo přibližně na svém (564 000 hektolitrů), míchané nápoje na bázi piva po boomu v roce 2018 mírně spadly (424 000 hektolitrů).

Míchaným nápojům na bázi piva podle mého názoru konkuruje stále větší nabídka ciderů, které jsou na regálech umístěné vedle a v cca podobných cenových relacích (i když cidery mají více alkoholu). Dále mám osobně pocit, že stále více prodávaných radlerů je nealkoholických. Tomu úplně nerozumím (z pohledu výrobce nutnost míchat nealkoholické pivo vše prodražuje), protože po jednom radleru s obsahem nějakých 2 nebo 2,5 % alkoholu by člověk stejně ještě neměl nadýchat. Možná, že stále více lidí popíjí radler celý večer, ve větším množství – nebo nabídka cílí na lidi mladší 18 let?

Největší spotřeba míchaných nápojů na bázi piva ovšem u nás byla v roce 2012 (434 000 hl), kdy byly ve větší míře podpořeny velkou marketingovou kampaní a vstupem největších hráčů na trh. Pak ale přišel prudký pokles, následovaný v roce 2018 růstem zase skoro k rekordním hodnotám. Z toho lze soudit, že tento typ piva se na trhu cca etabloval.

Letos se čeká propad. Jen není jasné, jak velký bude

Za prvních pět měsíců letošního roku se podle Českého svazu pivovarů a sladoven očekává, že pokles produkce českého piva se bude pohybovat mezi 1,5 a 2 miliony hektolitrů, z toho za tři čtvrtiny bude moci pokles domácí spotřeby, čtvrtina půjde na vrub sníženému exportu.

Trocha počítání: pokles domácí spotřeby by měl střední hodnotu 1,75 hektolitru. Za pět měsíců se loni u nás vypilo necelých 7 milionů hektolitrů (podle čísel výše, zjednodušeně za předpokladu, že by spotřeba byla v celém roce konstantní). Z toho vychází, že odhad odpovídá poklesu spotřeby o 25 % za pět měsíců, respektive o 50 % v krizovém období od půlky března do konce května.

Osobně bych byl přece jen optimističtější, protože konzumace doma podle mě spíše rostla – ale to jen subjektivní dojem. Konečná čísla zatím k dispozici nejsou.

Samozřejmě, i kdyby nakonec celkový pokles spotřeby piva nebyl tak dramatický, přesto by to řadu hráčů na trhu ohrozilo. Menší pivovary a minipivovary jsou na prodeji svého piva v lokálních restauracích často plně závislé, naopak ty s celostátní působností mohou restaurační pokles lépe kompenzovat supermarketovým prodejem.

A nakonec k dovozu. „Import piva ze zahraniční vzrostl v loňském roce o 10,7 %. Do Česka se dovezlo celkem 424 tisíc hektolitrů piva, a to především z Polska, Maďarska a Německa (následuje Slovensko a Nizozemí). Největším importérem mimo EU zůstává Mexiko,“ praví zpráva Českého svazu pivovarů a sladoven. Z Mexika jde samozřejmě mj. o Coronu, tato značka měla letos svým jménem opravdu smůlu (výsledkem slovní podobnosti s koronavirem byla samozřejmě hromada vtipů, ale i obří ekonomické ztráty).

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).