Když jsem se před osmi lety přestěhovala do svého bytu, první, co jsem musela udělat, bylo vyčistit lodžii zaneřáděnou holubím trusem a vynést jejich hnízda vytvořená v zapomenutých květináčích. Bývalí nájemníci holt na lodžii chodili jen kouřit a soužití s holuby jim nevadilo. Mně ano.
Balkon už mi dávno zdobily květiny, jenže jsem si všimla, že mě v noci ze spaní budí kašel. Hluboký, nepříjemný kašel. Když nepřecházel ani po dvou týdnech, šla jsem k lékaři. Ten můj je naštěstí tak pečlivý, že udělal rozbory odebrané krve na kdeco a s výsledky hustě popsanými na dva papíry A4.
„Máte holubí nemoc v plicích. Že vy jste někde vymetala holubí trus?“ konstatoval lékař. Vyfasovala jsem léky, které jsem brala měsíc – silná antibiotika, s nimiž se nesnesou ani mé oblíbené mléčné výrobky, ani alkohol. A jejichž možným vedlejším účinkem je „černý chlupatý jazyk“, jak mě předem vyděsil příbalový leták.
Jenže takzvaná ornitóza, neboli plicní chlamydie, je docela úporná nemoc. Trvalo mi půl roku, než jsem se nepříjemného kašle a bolesti na plicích zbavila. A stejně mám podezření, že bakterie někde v těle dál dřímá; přestože se holubi ke mě do lodžie už nedostanou, i teď po letech mi stačilo jedno jaro, kdy se kolem mihlo pár holubů a aniž bych tušila, jak jsem s nimi přišla do styku, nemoc se objevila znovu.
Takže beru opět antibiotika a všichni kamarádi se mohou spolehnout na to, že je odvezu z mejdanu domů, protože na rozdíl od nich si skleničku zase dlouho nedám.
Čtěte také: Katalog nemocí: alergie na zvířata
„Holubi ve městech jsou skutečně přenašeči řady nemocí, nejsnazší je ale chytit různé roztoče, které se projeví alergiemi, salmonelu, klíšťovou encefalitidu, protože holubí klíšťata sají i lidskou krev, nebo také různé druhy plísní, které jsou také úporné a špatně se léčí,“ popisuje lékař Martin Jára.
„Paradoxně nemusíte přijít ani s holuby do styku, a přesto můžete onemocnět některou z nemocí, které přenášejí, stačí, když přijdete do styku s kočkami. Ty totiž často chytají nemocné a kulhající holuby a od nich se nakazí. Pro těhotné je takto obzvlášť nebezpečná toxoplazmóza,“ popisuje.
Mimochodem: podle něj není pro lékaře nic vzácného, když se u pacientů setkají s anafylaktickým šokem coby silnou okamžitou alergickou reakcí na některé holubí roztoče. Ti napadají člověka zvlášť tehdy, když jim chybí jejich tradiční hostitel.
Jak již bylo zmíněno, s holuby vůbec nemusíte přijít do styku, a přesto se můžete nakazit. Stačí, když půda vašeho domu, aniž byste to věděli, bude pokryta holubím trusem a uhynulými těly holubů a odtud se už roztoči a další choroby snadno šíří do okolí.
Čtěte dále: Klíšťová encefalitida – zákeřné onemocnění
Co všechno přenášejí holubi?
– ornitóza (přenášená bakterií chlamydie) – vypadá v podstatě jako trochu netypický, ale úporný „zápal“ plic. Pro lidi je vysoce nakažlivá.
– ptačí tuberkulóza – ta až tak nedecimuje plíce, ale zničí játra a slezinu. Více nebezpečná je pro samotné ptáky – papoušky, drůbež atd., kteří pak umírají.
– salmonelóza – průjmové a horečnaté onemocnění, vysoce nakažlivé pro lidi
- roztoči – působí na člověka jako alergeny, spouští různé druhy alergií, nejčastěji astmatické
– trichomoniáza - nakažena je prakticky celá populace holubů, záleží na stupni promoření nákazou. Jde o parazita.
– klíšťová encefalitida – známá nemoc, holubí klíšťata sice vypadají jinak než lidská, ale sají krev ráda i lidem
– toxoplazmóza – parazitická choroba, která se nemusí nijak rozpoznat, ale parazit umí měnit i chování člověka, například lidé napadení toxoplazmózou víc riskují za volantem, u těhotných způsobuje potrat
Čtěte dále: Víte, kdo žije ve vašem břiše?
Jak se dá proti holubům účinně bránit?
Na řadě balkonů visí blyštivé CD, jejichž odlesky mají odradit holuby od usednutí. „Jenže holub vůbec není pitomý pták,“ směje se Ladislav Zvánovec z firmy Ekotakt, která se zabývá mimo jiné odchytem holubů. „Holuba od zahnízdění neodradí, že mu nad hlavou visí nějaké blýskavé cédéčko,“ říká.
A nepomohou ani bodce na parapetu, bránící holubům usednout. Pták prostě neusedne na parapetu nebo na zábradlí, a zamíří rovnou bez mezipřistání na plochu balkonu. Pud hnízdit je silnější.
„Možná by se mohlo uvažovat o přidávání antikoncepčních přípravků do krmiva či do vody pro městskou populaci holubů,“ míní chovatel a posuzovatel soutěžních holubů Tomáš Sousedík.
„To je dobrý nápad, ale obávám se, že nezaplatitelný. Neumím si představit, kolik by to stálo, aby se projevil efekt,“ říká Ladislav Zvánovec. „Už tak mají města problémy s tím, že služba odchytu holubů stojí desítky až stovky tisíc korun, podle počtu klecí, které musíme rozestavět. Takže zájemců máme mraky, i soukromých firem, ale jen do chvíle, než zjistí, že to taky stojí peníze,“ vypráví.
Právě odchyt holubů je podle něj jediné účinné řešení, jak s nimi bojovat. Holubi jsou totiž dost vázaní na místo, kde se narodili a tak právě tam chtějí také hnízdit a zůstanou tu, ať je vyháníte, jak chcete. Jenže odchycený holub se už nikdy nevrátí. Z mříží, do něž je lovci nalákají, putují do plynu – firma je humánně uspí. A odtud vede jejich poslední cesta do kafilerie.
„Tak, jako města pravidelně dělají deratizace proti škůdcům, měla by totéž provádět s holuby. Jde o to snížit jejich populaci o třetinu a za dva tři roky odchyt zopakovat, až se zase přemnoží, jinak se s nimi účinně bojovat nedá,“ říká Zvánovec a dodává, že jejich zkušenosti jsou takové, že přišli i do bytů, které byly kvůli holubům tak zamořené, že na ně rovnou ze stropů padala holubí klíšťata.
Jediné, co může podle něj pomoci, jsou sítě přes balkony, přes které se holub nedostane. Ani ty však bohužel nezaručí, že se nenakazíte některou z holuby přenášených nemocí.
ČLÁNKY DO MAILU