Hlavní navigace

GMO pivo se obejde bez chmele. Na chuti to prý není znát

25. 4. 2018

Sdílet

 Autor: Ilustrační foto Depositphotos.com
Geneticky modifikované suroviny k výrobě potravin mohou vést i k ukončení pěstování chmele, který je tak důležitý pro naše tradiční pivo.

I když v Evropě zatím zřejmě v dohledné době nic takového nehrozí, svět stále více sází na produkci surovin k výrobě potravin a nápojů vyrobených prostřednictvím biotechnologií na bázi GMO (geneticky modifikovaných organismů). Světlo světa tak už například spatřilo „GMO pivo“, respektive pivo vyrobené z modifikovaných kvasinek.

Pivo bez chmele

Jde o kvasinky připravené v laboratoři University of California v Berkeley. Ty podle svých tvůrců produkují „vše potřebné“, aby pivo získalo správnou chuť i bez dodávání přísad, jimiž se myslí především chmel.

Výzkumníci již také nechali pivo vyrobené bez chmele („GMO pivo“) otestovat formou slepých testů zaměstnancům pivovaru – a ti údajně nepoznali žádný rozdíl. Degustátoři dokonce uvedli, že pivo vyrobené pozměněnými kvasinkami bylo prý „více chmelové“. Otázkou samozřejmě je, kdo vlastně to bezchmelové pivo testoval, nicméně náznak ohrožení pěstování chmele k výrobě piva tu je. Alespoň v Americe. Částečně tomu nahrávají i historické prameny, které uvádějí, že v době Sumerů a Babyloňanů se chmel k výrobě moku, který je považován za předchůdce piva, také nepoužíval.

Chmel v ohrožení? Zatím ne

Naštěstí nejde při klasické tuzemské výrobě piva jen o látky produkované GMO kvasinkami. Český svaz pivovarů a sladoven v minulosti opakovaně uváděl, že v pivu se nachází na dva tisíce různých látek a další na svou identifikaci ještě čekají. Nemalou část z nich dodává do piva právě chmel, takže „GMO pivo“ je samozřejmě trochu jiné než to klasické české.

Bohužel, proti tradičními technologiemi vyráběnému pivu z tradičních surovin působí i další, ekologicko-klimatické faktory. Například fakt, že k produkci potřebného množství chmele k výrobě jednoho půllitru piva je třeba pětadvacet litrů vody, a dále energie k sušení hlávek chmele, péče o chmelové porosty, pohonné hmoty k jejich ošetřování, hnojiva, pesticidy, insekticidy a podobně. GMO kvasinky přitom z tohoto srovnání vycházejí ekonomicky podstatně lépe. To vše znamená, že někdy v budoucnosti by se skutečně mohlo vařit pivo bez chmele a naše země by přišla o světově uznávaný primát v produkci aromatických chmelů.

GMO potraviny: zlatá rýže dostala zelenou

Nejde ale jen o pivo. Mimo EU se prosazují i jiné, z pohledu výživy lidí podstatně důležitější komodity GMO, jako je například rýže. Po dvaceti letech soubojů a diskusí o teoretickém riziku došlo v posledních několika měsících k legalizaci GMO rýže, konkrétně takzvané „zlaté rýže“ (podle zlatavé barvy zrn), s vyšším obsahem provitamínu A. Ta by měla sloužit hlavně v rozvojovém světě v boji proti avitaminóze.


Autor: International Rice Research Institute (IRRI), podle licence: CC BY-SA 2.0

GM zlatá rýže je obohacená o provitamín A

Vzhledem k tomu, že tradiční potravinou v Asii je loupaná rýže, která zbavena povrchových vrstev neobsahuje potřebné karotenové provitamíny, má GMO rýže docela perspektivu. Tvůrci zlaté rýže přitom prokázali, že veškeré zásahy do rýžového genomu nevyvolaly změny zvyšující alergenní či toxikologické charakteristiky a nesnížily ani výživovou hodnotu rýže – naopak ji obohatily o zmiňovaný provitamín A.

Žádost o uvedení této rýže na trh už také v současné době řeší Kanada (podklady byly podrobeny zevrubné analýze a závěry z ní zveřejněny 16. března 2018 pod titulkem Novel Food Information – Provitamin A Biofortified Rice Event GR2E – Golden Rice). Uvolnění zlaté rýže, tentokrát pro Austrálii a Nový Zéland, koncem minulého roku stvrdil také příslušný úřad, tedy Food Standards Australia New Zealand.

Evropa se GMO brání

Jinými slovy, GMO zemědělské suroviny budou podle všeho možná už docela brzy standardní složkou potravin. Ne vždy to může být pozitivní, jako v případě „GMO piva“, ale někdy to přínosem být může. Navzdory tomu, že Evropa GMO kategoricky odmítá. Minimálně v některých případech ale díky tomu Evropě ujel, minimálně vědecko-výzkumný, vlak. Čas ukáže, zda-li to bylo dobře, nebo ne.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).