Jak poznat bezpečný stánek na farmářském trhu? Hlídejte chlazení, čistotu i rukavice

Sdílet

Farmářské trhy 2026 - kontrola
Autor: Kateřina Čepelíková, Vitalia.cz
Farmářské trhy 2026
Na stáncích roste v létě riziko, že prodejci nezvládnou dodržet všechny hygienické podmínky pro skladování potravin živočišného původu. Vysoké teploty totiž zvyšují i možné zdravotní komplikace pro zákazníka. Veterinární inspektoři proto v létě vyrážejí na kontroly častěji než obvykle. Jedné z nich jsme byli přítomni.

Je deset hodin dopoledne a před kostelem Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech se schází skupina novinářů a představitelé Státní veterinární správy. Společně s ústředním ředitelem Zbyňkem Semerádem, mluvčím Petrem Vorlíčkem a veterinárními inspektorkami Kateřinou Hublovou a Kateřinou Březinovou vyrážíme na kontroly prodejců živočišných produktů na farmářském trhu na náměstí Jiřího z Poděbrad. Jen málokdo tuší, že mezi zákazníky právě dorazili veterinární inspektoři. Za pár minut začne neohlášená kontrola dvou stánků s masnými výrobky.

Co se dozvíte v článku
  1. V létě rozhodují hlavně správné teploty
  2. Kontroly se ale zdaleka netýkají jen teploty
  3. Klobásy pod teploměrem
  4. Pokuty nejsou výjimkou
  5. Jak se vyhnout špatnému nákupu na farmářských trzích?

Na co se inspektoři při kontrolách zaměřují? Jaké prohřešky odhalují nejčastěji? A podle čeho může kvalitu prodejce posoudit i samotný zákazník?

V létě rozhodují hlavně správné teploty

V prvním pololetí letošního roku provedli veterinární inspektoři na farmářských trzích 165 kontrol. Závady odhalili přibližně v 16 procentech případů. Ve srovnání s loňským rokem se mírně změnilo pořadí nejčastějších pochybení. Zatímco loni dominovalo porušování hygienických zásad, letos se inspektoři nejčastěji setkávají s problémy souvisejícími s dodržováním předepsaných teplot.

„Riziko nedodržení požadovaných teplot u potravin živočišného původu v létě objektivně roste. Proto naši inspektoři v tomto období jejich dodržování kontrolují ve zvýšené míře. Nedostatečné chlazení může mít pro spotřebitele zdravotní následky,“ upozorňuje ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

Kontroly se ale zdaleka netýkají jen teploty

Na farmářských trzích kontrolujeme samotné produkty, dodržování předepsaných teplot, značení, původ potravin, čistotu prodejního místa i vybavení. Sledujeme také správné skladování a dodržování teplotního řetězce,vysvětluje ředitelka Městské veterinární správy v Praze Kateřina Březinová.

Vedle samotných výrobků se inspektoři zaměřují také na prodejce. Sledují, zda dodržují osobní hygienu a správně manipulují s potravinami.

Klobásy pod teploměrem

První kontrolovaný stánek nabízí uzeniny a další masné výrobky. Veterinární inspektorka Kateřina Hublová se prokazuje služebním průkazem, nasazuje jednorázové rukavice a bere do ruky vpichový teploměr. Postupně kontroluje teplotu v chladicích boxech, kde jsou uložené klobásy i další nabízené potraviny.

Už letmým pohledem vypadá vše v pořádku, klobásy jsou úhledně vyrovnány v chodících boxech, buď na sobě mají etiketu, nebo si na stěně stánku můžete přečíst, do kdy je třeba výrobky zkonzumovat, odkud jsou atp. Prodavač je čistě oblečen, má k dispozici jednorázové rukavice i igelitové sáčky. Inspektorka se vyptává na původ zboží i dodací listy, fotí je, stejně jako vitrínu. Teploměr ukazuje nízké teploty, dokonce nižší, než uvádí etiketa. Není tak třeba vpichový teploměr vnořit přímo do výrobku. Inspektorka je spokojená.

Ani samotného prodejce neohlášená kontrola nijak nepřekvapuje. Podobné návštěvy zažívá pravidelně a přesně ví, co mohou inspektoři požadovat. Celá kontrola zabere zhruba deset minut.

Podobně dopadá i kontrola u druhého stánku se dvěma prodavači, kteří v provozovně na kolech prodávají masné výrobky. Inspektorka prověřuje teploty, čistotu pracoviště, označení výrobků, data použitelnosti i dodací dokumentaci. Ani zde nezjišťuje žádné pochybení. Vše je pečlivě naskládáno ve výkladu, doplněno četnými popisky, včetně doby použitelnosti či místa porážky, nechybí identifikační ovál na balených produktech. Během kontroly není stánek odstaven, jeden prodávající je k ruce inspektorce, druhý prodává a vesele konverzuje s přítomnými novináři.

Prodejci přiznávají, že kontroly jsou běžnou součástí jejich práce. Většina z nich totiž neprodává jen v Praze, ale objíždí farmářské trhy po celé republice. Může se tak stát, že během několika dnů projdou kontrolou hned u několika krajských veterinárních správ.

Pokuty nejsou výjimkou

Přestože naše návštěva skončila bez jediného zjištěného nedostatku, ne všichni prodejci mají podobné štěstí. „Bohužel musíme udělovat i sankce. Loni jejich celková výše dosáhla téměř jednoho milionu korun, předloni byla ještě vyšší,“ říká Zbyněk Semerád.

Nejvyšší letošní pokuta padla v Praze za provoz neregistrované prodejny. Další vysokou sankci dostal prodejce na Kladensku, kde inspektoři zjistili takzvanou křížovou kontaminaci – prodavač ve stejných rukavicích manipuloval s nebalenými potravinami i s hotovostí. Třetí nejvyšší pokuta, přibližně osm tisíc korun, byla udělena v Jihomoravském kraji za nedostatečnou ochranu prodávaných masných výrobků.

Nakupujete na tradičním trhu ve vašem městě?

Praha je zároveň krajem s nejvyšším počtem kontrol. Není divu – právě zde se koncentruje největší počet farmářských trhů. Letos zde veterinární správa provedla 53 kontrol a závady zjistila přibližně u 19 procent prodejců. Nejčastěji šlo o porušení teplotního řetězce, nedostatečnou ochranu potravin před kontaminací nebo nesprávné označení jejich původu.

Jak se vyhnout špatnému nákupu na farmářských trzích?

Ani farmářské trhy nejsou automaticky zárukou bezchybného prodeje. Přestože většina prodejců dodržuje stanovená pravidla, zákazník by měl věnovat pozornost tomu, kde a od koho nakupuje.

Když srovnáme celkové množství našich kontrol a výsledek kontrol se závadami a potom vezmeme farmářský trh, tak potíží bylo loni více na farmářských trzích. Stále je to ale méně rizikové než prodej jednotlivců, kteří si někde postaví stánek a jsou plně bez dozoru. Prostě přišli a prodávají výrobky, ani nevíte, odkud. To bych rozhodně nedoporučila. My bohužel nemáme kompetence k jednotlivým kontrolám, tam by podnět do spotřebitele řešila Státní zemědělská a potravinářská inspekce,vysvětluje rozdělení kompetencí Kateřina Březinová.

KL26

Na pozoru by se proto měli zákazníci mít hlavně v případě malých improvizovaných stánků, které se objevují například u silnic nebo před obchody. U takových prodejních míst může chybět základní hygienické zázemí – přívod vody, možnost mytí rukou, dezinfekce, elektřina, toaleta nebo odpovídající zázemí pro skladování potravin.

První kontrolu ale může udělat každý zákazník sám. Jde především o jednoduché vizuální posouzení. Prodejce by neměl rukama sahat na uzeniny nebo maso a stejnou nechráněnou rukou následně přijímat peníze. Při prodeji klobás a dalších masných výrobků je nepřípustné jejich vystavení na přímém slunci, případně prodej bez odpovídajícího chlazení. Stánek by také měl být zastřešený a ze stran chráněný tak, aby potraviny chránil před prachem, hmyzem, deštěm i přímým slunečním zářením.

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz se zaměřuje zejména na kvalitu potravin a kvalitu jejich prodeje. Věnuje se také zdravotní problematice.

Kvíz týdne

Umíte zachránit život? Zkuste si kvíz o první pomoci
1/10 otázek


Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).