Hlavní navigace

Epileptické záchvaty v dětství jsou časté, jen je nepoznáme

Veronika Řeháková

Doc. Hana Ošlejšková pracuje na jednom ze dvou center v ČR, které se věnují léčbě dětské epilepsie. Četnost výskytu epileptických záchvatů v časném dětství je podle ní vysoká.

Doba čtení: 7 minut

Epilepsie se nevyhýbá ani malým miminkům. „Běžně se setkáváme s dětmi už v novorozeneckém věku, tedy mladšími než jeden měsíc,“ potvrzuje Doc. Hana Ošlejšková z Centra pro epilepsie Brno.

„Projevy epileptických záchvatů mohou dlouho unikat pozornosti, protože vypadají třeba jako drobný svalový záškub, pomrkávání, zarudnutí, zahledění apod. Důležité je, že se objevují opakovaně a vypadají podobně či stejně,“ popisuje doc. Hana Ošlejšková

„Epilepsie je většinou léčitelné onemocnění, i když ne vždy vyléčitelné. V současnosti existuje skutečně mnoho typů léčby. Pokud pacient stále trpí záchvaty, všem doporučuji konzultovat Centrum pro epilepsie dle bydliště. A nečekat s konzultací dlouho. V současnosti jednoznačně platí ‚Čas je mozek‘, z anglického time is brain. Běžící epileptické záchvaty mozek dále a nenávratně poškozují,“ popisuje naše přední odbornice. Na Klinice dětské neurologie v Brně pracuje od roku 1981 a epileptologii se věnuje prakticky od počátku. Tehdy pod vedením prof. Antonína Zouhara, významného brněnského epileptologa. Pracoviště je nyní na tuto problematiku superspecializováno, ale priorita to byla už i v roce 1981.

Paní docentko, jak se změnily poznatky o epilepsii za dobu vašeho působení? Co například dříve platilo a nyní už neplatí? Od čeho se upouští?

To je velmi široká otázka. Ale předně asi nejvíce v tom, že nyní je uznáván genetický podklad mnoha typů epilepsií, především právě těch v dětském věku. Je známo již i mnoho patogenních genů a zhruba 160 jich vyšetřujeme v Brně. V době mých začátků se to téměř neuznávalo.

Dále je renesance neurochirurgického řešení epilepsií. Je to způsobeno jednak velmi dokonalými vyšetřovacími metodami, například MRI (magnetická rezonance) mozku 3T, PET (pozitronová emisní tomografie) a mnoha dalšími velmi moderními metodami, které v Brně v předoperační diagnostice můžeme využívat i díky vědeckému centru SEITEC. Právě vlivem důkladného zobrazení a funkčnímu vyšetření mozku se nám daří nacházet drobnější poškození, která jsou příčinou epilepsie. V rámci Centra pro epilepsie Brno (ve spolupráci s neurochirurgií FNUSA) tyto pacienty pak můžeme léčit epileptochirurgickým výkonem, tedy operací.

V režimových opatřeních se také již u dětí nezakazuje čokoláda, kakao a káva, což dříve bylo běžné. Moderní léky proti epilepsii mají totiž metabolismus méně závislý na vyprázdnění střeva.

Pracujete v Centru pro epilepsie v Brně. Kolik takových center pro epilepsii v ČR máme a v čem jsou tato centra výjimečná?

Centrum pro epilepsie Brno je jedním ze dvou center v ČR, která nabízejí zcela komplexní diagnostiku a terapii všech typů epilepsií v dětství, adolescenci a dospělosti. Klinika dětské neurologie LF MU a FN Brno je dětskou částí právě Centra pro epilepsie Brno. Druhé centrum pro epilepsii se nachází ve FN Motol (dětská část KDN + dospělá NK Motol a další spolupracující pracoviště). Třetí republikové centrum nabízí tuto péči již jen dospělým pacientům.

Co následuje, když je vysloveno podezření na epilepsii? Je lepší se obrátit přímo na specializované centrum, nebo je to vyhrazeno pouze pro některé případy?

Vždy po výskytu epileptického záchvatu, i když to ještě ve všech případech nemusí znamenat epilepsii jako chronické onemocnění mozku, následuje podrobné neurologické vyšetření, i pokud je to třeba i víceoborová diferenciální diagnostika. Pokud se jedná o jeden či několik málo záchvatů, musí pacienta vyšetřit dětský neurolog. Pokud se nedaří záchvaty kompenzovat, měl by pacient být vždy odeslán do Centra. S operací se nemusí roky čekat. Platí, že je dobré vyzkoušet dva vhodné léky, a pokud nefungují, pak je nutné konzultovat Centrum.

Takže máme to chápat tak, že Centrum se zaměřuje spíše na komplikovanější případy a lehčí případy sem tedy nepatří?

Máme i lehké případy. Máme svoji velkou spádovou oblast. Také díky tomu, že jsme součástí dětské nemocnice, řešíme i první záchvaty atd. Ale složitější a složité případy by k nám měly být odeslány dříve nebo později všechny z daleko širší části republiky.

Jak častá je epilepsie v dětské populaci? A kdy vzniká právě nejvíce případů epilepsie – v dětství, či v dospělosti?

Četnost výskytu epileptických záchvatů v časném dětství je vysoká. Nejvyšší v novorozeneckém věku, pak se zvolna snižuje asi do věku šesti let a pak v období adolescence opět mírně stoupá. Další vzestup výskytu je pak věk nad padesát let. Výskyt v dětství až do adolescence je udáván okolo tří procent populace.

Jaký je vůbec nejmladší věk, kdy může epilepsie vzniknout? S jakými nejmladšími pacienty jste se setkala?

Běžně se setkáváme s dětmi už v novorozeneckém věku, tedy mladšími než jeden měsíc.

V čem hledat příčiny epilepsie právě v novorozeneckém věku? A jaké jsou další příčiny vzniku epilepsie i v pozdějším dětském věku?

V dětství a mládí jsou jiné příčiny epilepsií než v dospělosti. V dětství jsou často epilepsie geneticky podmíněné, nebo je jejich příčinou vrozená vada mozku. Častou získanou příčinou je tzv. hypoxicko-ischemická encefalopatie (tedy nedostatek kyslíku v mozkových buňkách v průběhu gravidity či porodu). Dále jsou příčinou záněty mozku a úrazy.

V dospělosti jsou to nejčastěji cévní příčiny (nedostatečné prokrvení mozku), úrazy, záněty a nadměrné požívání škodlivých látek – např. alkoholu.

Jak u nejmenších dětí vůbec epilepsii poznat? Jaké jsou pro nás jako pro laiky varovné signály?

Projevy epileptických záchvatů mohou být velmi různorodé a mnohdy velmi nenápadné. Mohou dlouho unikat pozornosti, protože vypadají jako drobný svalový záškub, pomrkávání, zarudnutí, zahledění apod. Důležité je, že se objevují opakovaně a vypadají podobně či stejně. Naopak porucha vědomí (bezvědomí) s pádem a křečemi končetin je nápadná a podezření na epilepsii vzbudí vždy a brzy.

U vás v Centru máte i mobilní EEG pro děti. Pracujete s tímto přístrojem již dlouho? U jakých pacientů se využívá a jak funguje? Kolik takových mobilních EEG v ČR existuje?

Přenosné video EEG je využíváno hlavně u pacientů, kteří leží mimo naši kliniku, například na jednotce intenzivní péče. Využíváme ho několikrát týdně i vícekrát během jednoho dne. Kolik jich je v ČR, nevím. U nás je jedno a dostačuje.

Jak se epilepsie v dětském věku řeší? Jaké jsou možnosti v závislosti na věku pacientů?

Nejprve jsou doporučena režimová opatření. Hlavně pravidelný spánek a bdění. Malé děti dodržují i odpolední spánek. Rodičům pro případ výskytu záchvatu vydáváme „záchrannou léčbu“ – léčbu první pomoci. Nejčastěji diazepam určený k rektální aplikaci, ale i jiné léky, které se aplikují do dutiny ústní či nosu.


Autor: Photo by Picsea on Unsplash, podle licence: Public domain

Při epileptických záchvatech u dětí se nejprve řeší režimová opatření

Pokud se záchvaty vyskytují nadále a opakovaně, jsou nasazována antiepileptika (léky proti epilepsii) nebo i jejich kombinace. U některých velmi speciálních druhů dětských epilepsií používáme i hormonální léčbu (ACTH, kortikoidy) nebo vysoké dávky vitamínu B6 (B6 dependentní epilepsie).

Pokud se i přes tuto léčbu záchvaty stále vyskytují, pak u pacientů, kteří jsou pro tento typ léčby vhodní, nasazujeme ketogenní dietu. Teprve farmakorezistentní pacienti jsou indikováni k podrobné diagnostice a je zvažována nebo indikována epileptochirurgická léčba včetně vagové stimulace.

Slyšela jsem od jedné maminky, že léky proti epilepsii změnily jejímu synovi psychiku – je agresivnější, výbušnější. Když chtěla změnu léčby, bylo jí řečeno, že po jiných by to bylo ještě horší. Opravdu tyto léky dokáží mít negativní vliv na psychiku a emoce?

Určitě ano. Působí v mozku a mozek je nositelem i psychických funkcí. Změnu nálad a prvky agresivity dokáže udělat např. levetiracetam, jinak velmi šetrné a moderní antiepileptikum s velmi příznivým profilem nežádoucích účinků. Ale stane se to hlavně u disponovaných dětí – např. hyperaktivních. Ale nežádoucí účinky sledujeme, a když se taková situace vyskytne, léčbu v naprosté většině případů změníme nebo snížíme dávku léku.

Jaké je zastoupení méně závažných a závažných epilepsií? Co si pod lehčí a těžší formou představit?

Farmakorezistentních epilepsií je stále zhruba 30 až 40 %. Jsou to ty epilepsie, kde se nedaří žádným způsobem kompenzovat záchvaty. Děti často mají tzv. „velké epileptické záchvaty“ s bezvědomím, pády a zraněními. Mnohdy má jeden pacient více typů záchvatů současně. Děti se rovněž psychomotoricky nevyvíjí dobře.

Naopak v dětství existují i „lehké formy“ epilepsie se spontánní remisí, kdy záchvaty po nějaké době průběhu vymizí a dítě je zdravé.

serial_prilohy

Jaký je poměr dětí, u kterých dojde k vyléčení, a naopak u kterých je epilepsie celoživotní záležitostí?

To je obtížná otázka. Ale asi jedna třetina se uzdraví.

Doc. MUDr. Hana Ošlejšková, Ph.D.

Přednostka Kliniky dětské neurologie LF MU a FN Brno, www.epilepsiebrno.cz, ERN centrum pro nervosvalová onemocnění, ERN EpiCare centrum pro epileptologii a epileptochirurgii.