Jednou ze všeobecně uznávaných pravd je teze, podle které je obezita nemoc a všem obézním jedincům hrozí oproti hubeným podstatně vyšší riziko. Hovoří se zejména o poruchách metabolismu, cukrovky, infarktu a dalších chorob vyplývajících z jejich nadváhy. Nejen realita, ale i poslední vědecké výzkumy ale ukazují, že to tak úplně neplatí a naopak že celá řada obézních lidí může být v zásadě zdravější než průměrná populace.
Zdraví obézní? Klidně
Jeden z nejnovějších výzkumů na toto téma proběhl v sousedním Německu a Rakousku, pod vedením Alexandra Jaise z Medizinische Universität Wien a o jeho výsledcích obsáhle informoval také populárně – vědecký server osel.cz. Ty, velmi zhruba řečeno, prokázaly, že na riziko cukrovky má zásadní vliv individuální míra hladiny enzymu HO-1, což je označení pro jednu z variant hem-oxygenázy. Podle vědců přitom platí, že nižší hladina HO-1 znamená u lidí nižší riziko cukrovky bez ohledu na to, zdali jsou obézní. Pro lidi s nadváhou, kteří ale mají méně HO-1, se dokonce vžívá název „zdraví obézní“.
Čtěte také: Nevěřte báchorkám. Z obezity jen tak někdo nevyroste
Výsledky mezinárodní studie jsou po delší době dobrou zprávou pro tlouštíky, na které se desítky let snášejí ze všech stran varování před neblahými konci, které je vzhledem k jejich postavám čekají. Zároveň jsou ale také důležitou informací pro lékaře při léčení cukrovky a obecně všech chorob souvisejících s obezitou. Mimo jiné proto, že až dosud se mělo za to, že vyšší hladina zmiňovaného enzymu je pro člověka pozitivní. Výsledky výzkumu ale naopak ukázaly, že je tomu právě naopak, a že hladina HO-1 může být vhodným znakem k rozlišení lidí, kteří lidé mají zdravou a kteří nezdravou obezitu. Uvedený enzym totiž, jak uvádí osel.cz., „zánět u kandidátů na cukrovku podporuje a zdravotní stav zhoršuje. Stejně destruktivní následky vyvolává chronický metabolický zánět u obézních pokusných zvířat. Energeticky překrmovaným myším s poničeným genem pro HO-1 (což jim snížilo produkci enzymu), začala játra fungovat mnohem lépe. Stejně optimisticky vyzněly i testy na inzulinovou senzitivitu buněk v tkáních. Jde o jasné známky zlepšení metabolického zdraví. A funguje to bez ohledu na věk pohlaví, a rozdíly charakteristických ukazatelů jsou statisticky významné až vysoce významné,“ píše se v české interpretaci německo-rakouské studie.
Čtvrtina lidí s nadváhou může být v klidu
Nejde ale jen o cukrovku a poruchy metabolismu. Jiná studie, tentokráte v Anglii, před časem došla k podobným závěrům, a totiž, že nemalá část obézních lidí bez problémů odolává rizikům, která jsou s obezitou bezvýhradně spojována. Tehdy šlo o rizika kardiovaskulárních chorob a infarktu. Jinými slovy, ne každý obézní člověk je náchylnější k uvedeným rizikům, podle zmiňované anglické studie se to netýká zhruba čtvrtiny lidí s nadváhou.
Nejen výsledky obou uvedených studií opětovně dokazují, že odolnost organismu člověka vůči nemocem je dána mnohem více, než jsme si byli do současné doby ochotni přiznat, individuální genetickou a imunitní výbavou. A na tu nelze vlastně nikdy stoprocentně vztahovat plošné metody léčby ani rizika či pozitiva zaručeně správných stravovacích návyků nebo důsledků nadváhy či podváhy. Alespoň ne na vše, především pak v oblasti metabolismu. I když je přitom známo, že ne všechny vědecké a výzkumné projekty jsou objektivní. V tomto případě je ale lakmusovým papírkem věrohodnosti výzkumů sám život, který dokazuje, že část obézních lidí zdravotní problémy, které se jim obecně přisuzují, nemá. A přestože je obezita obecně nežádoucí jev, bylo by žádoucí dát lidem s nadváhou vědecky potvrzenou naději, že i oni mohou být za určitých okolností zdravější než ti oficiálně zdraví. Domnívám se, že by to pro ně bylo minimálně z psychického pohledu přínosem.