Situace v psychiatrické péči o děti je katastrofální navzdory tomu, že v ČR už deset let probíhá reforma psychiatrické péče. Jenže přibývá pacientů, ne lékařů.
Předloni se s nějakou formou psychiatrické diagnózy léčilo bezmála 59 tisíc dětí. Jen počet dětských pacientů v ambulantní péči za posledních jedenáct let vzrostl o 34 %.
„Mysleli jsme si, že to všechno zvládneme vlastními silami, vlastními bicepsy. Jenže teď se nám péče rozpadá. Nemáme dobrou mapu služeb, nemáme spolupráci s dětskou neurologií, nemáme spolupráci s pediatry. Systém dětské psychiatrické péče je nerovnoměrný, nekooperující a velmi málo přehledný,“ shrnul situaci Michal Považan, primář dětského oddělení Psychiatrické nemocnice Bohnice.
Podle něj došlo k zanedbání jasného trendu, který byl vidět i v zahraničí.
„Na nárůst jsme mohli být připraveni. Nepřipravili jsme se, tak teď máme problém,“ dodal v rámci svého příspěvku na konferenci Multidisciplinarita – Naděje pro dušení zdraví dětí a dospívajících.
Co se dozvíte v článku
Nedobré zprávy o stavu dětské duše
Čekací doby na psychiatrickou péči jsou půl roku i déle. Některé děti se k psychiatrické pomoci nedostanou vůbec. Ty, které potřebují akutní pomoc, třeba i po sebevražedném pokusu, končí i na lůžkách jiných než psychiatrických oddělení.
Dlouhodobá hospitalizace u dětí trvá osm i deset měsíců, což dítěti ztěžuje návrat do běžného života. „Takto dlouhou hospitalizací dítěti vezmete třeba desetinu nebo dvanáctinu jeho dosavadního života,“ podotýká Považan.
Většina dětí v péči psychiatrů dlouhodobě užívá léky, což opět zvyšuje riziko jejich odtržení od běžného chodu života. Např. průzkum na Slovensku poukázal na to, že medikováno je až 70 % dětí s duševními nemocemi, které jsou v dětských domovech. V ČR je přitom podle Michala Považana sedm tisíc dětí v ústavní péči (včetně kojeneckých ústavů), což samo o sobě může zadělat na problémy s duševním zdravím… Už ta je předpokladem horší vybavenosti do života a větší náchylnosti k problémům s duševním zdravím.
Nemoci duše se přitom týkají již nejmenších dětí. Jak potvrzuje pedopsychiatr Miroslav Filo z Fakultní nemocnice Ostrava, v denním stacionáři v této nemocnici pracují i se šestiletými pacienty. Zatím jsou jediným takovým zařízením v ČR pro děti v takto nízkém věku.
Psychiatrická ročenka pro rok 2021 uvádí, že ve věku nula až tři roky se léčilo s některou psychiatrickou diagnózou 602 dětí. Ve věku čtyři až šest let se jednalo o 3469 pacientů. Celkem ročenka eviduje 58 641 dětí léčených s některou psychiatrickou diagnózou.
Duševních poruch u dětí za poslední léta navíc razantně přibývá. Více je pokusů o sebevraždu, depresí, poruch příjmů potravy, sebepoškozování, obsedantně kompulzivních poruch či poruch pohlavní identity a sexuální preference. Výjimkou jsou jen tzv. somatoformní poruchy, jejichž počet podle statistiky prezentované na konferenci ředitelkou pořádající organizace Dům tří přání Markétou Školoudovou dlouhodobě klesá.
Data, mimo jiné z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), dokládají, že psychickými problémy jsou ohroženější dívky, sebevraždou chlapci. V ČR je u dětí ve věku 15 až 19 let sebevražda třetí hlavní příčinou úmrtí, přičemž duševní problémy jsou pro spáchání sebevraždy dítětem nejrizikovějším faktorem.
Nestačí léčit jen dítě
Z příspěvků na výše zmíněné konferenci bylo patrné, že péče o duševní zdraví dětí má ještě dva velké nedostatky.
Za prvé: ČR sice má řadu zdravotních i sociálních služeb, ovšem nejsou vzájemně provázané a jejich provozovatelé o sobě mnohdy ani nevědí. Navíc když je jeden typ pomoci nedostupný, rodina často nedostane informaci, kde lze najít alternativu.
Za druhé: péče často není poskytována komplexně. Léčit dítě s nemocnou duší totiž vyžaduje zapojení celé řady odborníků včetně např. nutričních specialistů (v případě poruch příjmů potravy) nebo speciálních pedagogů (když potíže vzchází ze školy nebo duševní onemocnění ovlivňuje učení a docházku).
Aby se onemocnění podařilo zvládnout, pracovat se často musí s celou užší rodinou a spolupráce je nezbytná i na úrovni školy. Navíc je ideální, když je terapie ušita na míru každému pacientovi, protože i příčina duševních nemocí může být různá.
V sále bylo při odborné konferenci znát pokračující odhodlání špatné vyhlídky změnit. Situace je už natolik alarmující, že ji zachytili i politici, takže máme vítr v plachtách. Snaží se nám vytvářet co nejlepší podmínky pro spolupráci,
říká ředitelka Domu tří přání.
V ČR v nejbližších letech nebude podstatně více dětských psychiatrů ani dětských klinických psychologů. Přibývá ale preventivních programů, pomoci ve školách i aktivit, které odborně pracují s dítětem i jeho rodinou.
Místa, kde pomáhají
Centra duševního zdraví
Vznikají postupně a kvůli nedostatku odborníků a peněz jen velmi pozvolna. Ty určené dětem jsou zatím v ČR tři. Jedno je v Praze (Korunovační ulice), další v Berouně (Politických vězňů) a jedno v Ostravě (FN Ostrava).
Jejich výhodou je, že pod jednou střechou působí řada odborníků, takže péče je komplexní a všestranná a rodina nemusí dojíždět na několik míst. Navíc je většina péče hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
Nevýhodou jsou dlouhé čekací lhůty kvůli velkému zájmu a fakt, že doba terapie je časově omezena. Např. v Praze trvá maximálně půl roku, přestože část dětí by ji potřebovala déle. Rodina se ale může opakovaně vracet.
Center duševního zdraví pro děti by v ČR do budoucna mohlo být více, pokud se najde dostatek psychiatrů a na financování se budou podílet třeba také kraje a města.
Mobilní týmy
V tuto chvíli v ČR fungují tři týmy odborníků, kteří vyjíždějí do terénu. Dva jsou na Kutnohorsku. Působí v nich psycholog, speciální pedagog, zdravotní sestra a sociální pracovník. Týmy spolupracují i s dětským psychiatrem. Pracují s učiteli, dětmi i jejich rodinami. Působí preventivně a poskytují také přímou podporu v oblasti duševního zdraví.
Mobilní
v případě Kutnohorska znamená, že odborníci působí ve dvou základních školách (ZŠ Zruč nad Sázavou a ZŠ Kamenná Stezka), případně dojíždějí přímo za klienty na Kutnohorsku, a to třeba i do domácího prostředí.
Další mobilní tým cestuje po Chrudimsku a Pardubicku, kde odborníky do terénu vysílá organizace Amalthea. Systém fungování je podobný jako ve Středočeském kraji.
Dětské stacionáře
Zatím spíše novinkou jsou dětské denní psychiatrické stacionáře. V ČR jsou dva. Pro adolescenty ve věku 14 až 21 let funguje při pražské Všeobecné fakultní nemocnici. Pro děti mladšího školního věku funguje denní stacionář od března letošního roku ve FN Ostrava.
Ostravský stacionář je určený dětem s psychiatrickou diagnózou, u kterých ambulantní léčba nevede ke zlepšení fungování v běžném životě. Do stacionáře naopak nemohou chodit děti výrazně agresivní, s těžkou mentální retardací, závažnou formou autismu nebo dítě, které má sebevražedné tendence.
Program stacionáře je určen dětem ve věku 6 až 12 let, a to nejen z Ostravska. „Kapacita jednoho cyklu, který činí aktuálně šest týdnů, je maximálně dvanáct dětí, za rok tedy denním stacionářem projde kolem jednoho sta dětí,“ popsal dětský psychiatr Miroslav Filo z FN Ostrava. K tomu od konce letošního října stacionář mohou využívat ve dvoutýdenních programech také dospívající od 13 do 18 let.
Za služby stacionáře rodiče nic neplatí, náklady na pobyt dětí hradí zdravotní pojišťovny.
Galerie: Jak vypadá ostravský denní stacionář pro děti
Distanční péče dětských psychiatrů
Péče poskytovaná na dálku není kvůli covidové pandemii v českém zdravotnictví úplnou novinkou. Od roku 2024 se ovšem může v dětské psychiatrii výrazně rozšířit, protože ji začnou systematicky hradit zdravotní pojišťovny.
Pojišťovnami hrazená distanční forma kontaktu bude od ledna 2024 určena dětem a dospívajícím od jednoho roku do 18 let. Diagnóza nebude hrát roli. Podmínkou ovšem bude, aby byla poskytována již registrovaným pacientům a přenos byl doprovozen obrazem.
O tom, kdy distanční péči lze poskytnout, rozhodne lékař. Péče na dálku nebude možná vždy.
Příští rok navíc pojišťovny začnou proplácet speciální bonusy za péči o děti. Týkat se budou i dětských a dorostových psychiatrů.
Navíc již je možné žádat VZP a také Vojenskou zdravotní pojišťovnu o příspěvky na péči u psychologů a psychoterapeutů, jejichž služby si rodiny musí platit samy.
Program Triple P
Kurz si klade za cíl předcházet situacím, kdy potíže dítěte jsou už tak významné, že se neobejdou bez pomoci lékaře. Jde o unikátní pomoc cílenou na rodiče. „Učí je dovednosti potřebné k vybudování zdravých rodinných vztahů, zvládání nevhodného chování dětí a předcházení problémům při jejich výchově,“ uvádí web programu, jenž má záštitu Ministerstva zdravotnictví. Tamtéž je k nalezení desatero rad.
„Triple P neprosazuje jedno univerzální řešení pro všechny. Nabízí rodičům jednoduché a praktické strategie, které mohou přizpůsobit svým vlastním hodnotám, přesvědčením a potřebám,“ vysvětluje web.
Program je dostupný např. ve FN Ostrava, karlovarském Centru pro dítě a rodinu Valika, Středisko výchovné péče Dyáda v Mostě a plzeňském Centru pro rodinu Domus. Rodiče se mohou do programu hlásit na e-mailové adresetriplep@mzcr.cz. Kurz je zdarma.
Kurz Bez obav
Program patří k aktivitám Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). Je určený rodičům dětí od 7 do 12 let. V doprovodu zkušených psychoterapeutů si mají vyzkoušet ověřené techniky a praktické dovednosti, díky kterým budou schopni podpořit nejen své dítě, ale i sami sebe.
Tímto programem chceme rodičům pomoci snížit pocity bezmoci či selhání, které se mohou v náročných situacích objevit. Zároveň jim chceme nabídnout bezpečný prostor, kde se mohou zaměřit na péči o sebe,
stojí na webu NUDZ, skrze který lze podat také přihlášku na kurz.
Program Všech pět pohromadě
Jde o preventivní program NUDZ určený základním školám. Sestává se ze třídenního školení pro učitele, ale i aktivit a diskuzí pro žáky ve věku 11 až 13 let. Je jim určeno celkem 18 lekcí po 45 minutách rozdělených na pět témat.
Cílem programu je zvyšovat povědomí o vlastním duševním zdraví, přispívat k dobrému klimatu ve třídě, předcházení sociální izolace, prevence drog, ale i posílení duševní odolnosti. Více informací lze najít na webu programu.
Volnočasové aktivity
Objevují se také volnočasové aktivity určené pro dětské pacienty. V Praze je pořádá třeba organizace Dům tří přání, která mimo jiné provozuje Centrum duševního zdraví pro děti a adolescenty. V rámci něj pořádáme týdenní letní pobyty, říkáme jim workshopy. Jsou to takové příměstské tábory, v nichž je pobyt sociálně terapeutický. Podílí se na nich sociální pracovnice, psycholožka a zdravotní sestry,
popisuje ředitelka Markéta Školoudová.
Centrum má také obdobu pobytového tábora. Jde o týdenní pobyt pro malou skupinu našich dětských klientů, protože na dvě děti je jeden náš pracovník,
vysvětluje ředitelka. Pobyt na terapeutickém letním táboře dětem s duševním onemocněním umožňuje také výše zmíněný ostravský dětský stacionář.
Dalším typem volnočasové pomoci jsou podpůrné skupiny. Ty fungují např. v organizaci Amalthea, která působí v Pardubickém kraji.
Galerie: Rady dětem, jak zvládnout krizi a říci si o pomoc
Karta KID
Jde o online pomocníka vytvořeného týmem psychologů, jehož cílem je učit rozeznat ohrožené dítě, aby se mu dostalo pomoci. Původně Karta KID mířila na profese, jež s dětmi pracují. Ať už jde o učitele, lékaře, nebo třeba policisty. V současné době ale existuje i podoba určená rodičům a široké veřejnosti.
Karta KID má podobu bezplatného online videokurzu nebo online karty se základními instrukcemi.
Jednou z forem pomoci je Karta KID. Tato je určena rodičům. Existují ale i jiné druhy Karty.
Mobilní aplikace Nepanikař
Jde o podpůrnou formu první pomoci při psychických potížích v mobilu. Obsahuje sedm různých modulů (deprese, úzkost, sebepoškozování, myšlenky na sebevraždu a poruchy příjmu potravy, moje záznamy a kontakty na pomoc).
Aplikaci vyvinuli studenti Vysokého učení technického. Dostupná je bezplatně v 11 jazycích. V obchodě Google Play má aktuálně více než 100 tisíc stažení. Je třeba ale počítat s tím, že cílí spíše na dospívající a nenahradí péči lékaře ani terapeuta.
Web Opatruj.se
Je unikátní v tom, že na něm najdete sérii testů, které napoví zájemci či jeho rodině, jak na tom je s pohodou a duševním zdravím včetně úzkostí nebo deprese. Dobré jsou také tipy na to, jak si okamžitě zvednout náladu.
Součástí webu, jenž patří mezi aktivity NUDZ, jsou rady, jak pečovat o sebe, abychom byli odolnější v oblasti duševního zdraví. Lze tady najít také to, na koho se obrátit, když někdo potřebuje pomoc.
Web věnovaný prevenci sebevražd
Jaké jsou projevy sebepoškozování a jak lze na druhém poznat, že si chce vzít život? To vysvětluje web NUDZ Sebevrazdy.cz. Ten kromě toho popisuje praktické příklady, jak lze druhému pomoci. A také vyjmenovává faktory, které přispívají k tomu, že jazýček vah se nachýlí k tomu, že si dítě či dospělý nakonec život nevezme.
Co mohou pro děti udělat rodiče
I přes výše uvedené možnosti má řada rodičů v nelehké situaci pocit, že jsou na řešení problémů sami. Univerzální recept na pomoc neexistuje. Snad jen, že je třeba nevzdávat se a být při hledání řešení aktivní.
Které profese se podílejí na pomoci dětem
- Psychiatři
- Kliničtí psychologové
- Psychologové
- Psychoterapeuti
- Psychiatrické zdravotní sestry
- Pediatři
- Terapeuti – arteterapie, muzikoterapie apod.
- Speciální pedagogové
- Sociální pracovníci
- Krizoví interventi
Začít lze od pediatra dítěte, psychologů a speciálních pedagogů v jeho škole a krizových telefonických linek. Na webech lze najít také mapy míst, kde poskytují dětem krizovou intervenci, terapii nebo psychologickou pomoc (viz odkaz níže na Mapu pomoci).
V případě vyhrocené krize by rodiče neměli otálet s přivoláním rychlé záchranné služby. Protože když někdo zkolabuje, o přivolání záchranky nepochybujeme, a stejně bychom o něm neměli pochybovat ve chvíli, kdy jde o zdraví kvůli duševnímu onemocnění.
Galerie: Příklady rad pro rodiče, jak pomoci dítěti
Rodiče se také mohou sami vzdělávat v tom, jak rozeznat duševní onemocnění u dítěte a jak mu zkusit pomoci. Materiály lze najít např. na speciálním webu NUDZ.
Věnují se mimo jiné tomu, jak u dětí rozpoznat varovné signály nebo podpořit dítě v náročných obdobích či kde si říci o pomoc. Rodiče se ale mohou dozvědět i to, jak funguje mozek, nervová soustava či co je to vlastně duševní zdraví.
Pomoc od pediatra
Dětský praktický lékař je mnohdy pro rodiče nejbližším partnerem, když chtějí řešit zdraví dítěte, a to i to duševní. Jak vyplynulo z konference, řada pediatrů v takové situaci stále tápe, přibývá ale těch, kteří se o možnosti pomoci aktivně zajímají, doplňují si vzdělání a školí se např. v krizové intervenci.
Pomocníkem dětského lékaře je také dotazník s názvem CDI, jenž zjišťuje momentální psychické rozpoložení dítěte. Na základě odpovědí může praktický lékař vyhodnotit míru deprese u pacienta a usoudit, v jak závažném riziku je.
Pediatr také může předepsat některá psychofarmaka. V této oblasti sice dětští lékaři mají řadu omezení, zcela bezmocní ale nejsou. Navíc usilují, aby jim lékový ústav povolil předepisování dalších psychiatrických léčiv.
Mapa pomoci
Kde najít jiný typ pomoci? Poradí Komplexní mapa odborných služeb pro děti a rodiny pro celou ČR. Je součástí webu Ohroženédítě.cz.
„Mapa slouží všem dětem a rodinám, které se ocitly v jakkoli náročné životní situaci. Nemusí jít přímo o ohrožené děti, jak napovídá název webu, ale může jít i o problémy, které život dětem a rodinám běžně přináší a při kterých by uvítaly radu a pomoc odborníka. Tedy např. situace, kdy dítě má starosti ve škole nebo doma hodně zlobí, nebo když mezi jednotlivými členy rodiny dochází ke sporům a komunikačním potížím a rodiče si se situací sami nevědí rady,“ uvádějí autoři mapy.
Výhodou je, že formu pomoci dělí podle toho, jaké potíže dítě má (ve škole, sociální a vztahové potíže nebo dušení zdraví). Nevýhodou naopak je, že samotná mapa nezobrazuje vytížení jednotlivých pracovišť. Zobrazuje tedy i místa, která aktuálně nepřijímají nové klienty nebo jsou v nich dlouhé čekací lhůty.
Pomoc po telefonu
Když už nevíte kudy kam, telefonujte. Jsou linky pomoci, které jsou k dispozici nepřetržitě a zdarma.
Patří mezi ně třeba Krizová linka s číslem 116 000 určená rodinám, učitelům a všem, kteří chtějí pomoci ohroženým dětem. První psychickou pomoc pro dospělé pak pracovníci linky poskytují na čísle 116 123.
Pro děti a studenty do 26 let je určena nonstop linka krizové pomoci s názvem Linka bezpečí. Dostupná je na čísle 116 111.
Pomoc ve škole
Linky mají stále obsazeno a pediatr přiznal, že neví, co pro vás může udělat? Pak zkuste školu. I když učitelé stávkují kvůli škrtům ve školství, pokračuje snaha do značné části škol na částečné úvazky dostat psychology a speciální pedagogy. Tak, aby neseděli jen v pedagogicko-psychologických poradnách.
Zeptejte se, zda i vaše škola má psychologa, speciálního pedagoga nebo třeba metodika prevence. I oni mohou pomoci nasměrovat vaše dítě na cestu k uzdravení. Nebo poradit a vyřešit problémy, které kvůli zdravotním potížím vznikají ve škole.
O výchově dětí jsme si povídali i v našem podcastu 120 na 80. Jeho hostem byla psycholožka Šárka Miková. „Dítě nemá vyrůstat ve sterilním prostředí, kde se my rodiče snažíme být stále nad věcí a stále v klidu. Ono to stejně někde vybublá, stejně to nezvládneme a o to překvapivější pak pro dítě je, že se najednou objevila nějaká emoce a ono tomu nerozumí,“ říká.
Celý podcast si můžete poslechnout zde:
ČLÁNKY DO MAILU