Rodiče mohou vzít malé děti zadarmo na vyšetření očí, aby se včas přišlo třeba na tupozrakost

Oči malým dětem praktičtí lékaři vyšetřují s pomocí speciálního přístroje zvanéhofotoscreener nebo také visionscreener už tři roky. Děti se s ním mohou setkat i ve školkách ve formě rodiči placené služby.

Potíž je ale v tom, že se k tomuto vyšetření dostanou jen některé děti, a to ještě v pozdějším věku, než by měly. Část dětských praktiků jej totiž dosud nenabízela. Měření ve školkách pak záleží na tom, zda jej umožní ředitelé a zda jsou rodiče ochotní vyšetření dětem zaplatit. 

Proto v prevenci dosud běžný postup fungoval tak, že děti lékaři odesílali plošně na první přístrojové vyšetření očí až ve čtyřech nebo pěti letech věku. To už je na léčbu některých očních vad, třeba tupozrakosti, pozdě.

Stát spustil nový plošný screening

Nyní se situace u přístrojového vyšetření dětských očí mění. Ministerstvo zdravotnictví na konci února oznámilo, že vyšetření na fotoscreeneru se stalo plošným bezplatným screeningovým programem. 

To znamená, že způsob jeho provádění je jasně dán pro všechny ordinace, u praktiků existuje garance úhrady a zejména to znamená, že lékaři by jej rodičům měli začít nabízet tak, aby bylo dostupné všem malým dětem. Účast na něm ale není, tak jako u jiných prevencí, povinná.

Každý praktický lékař by měl vědět, že tato metoda existuje a kam rodiče s dítětem poslat, pokud on sám nemá v ordinaci přístroj nezbytný pro vyšetření,  říká Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost.

Dochází ke kultivaci celého screeningového procesu a jeho přeměnu v národní screeningový program. Aktuálně zapojení praktičtí lékaři pro děti a dorost screeningem pokrývají více než čtvrtinu cílové skupiny a naším hlavním cílem je toto pokrytí zvýšit. Díky tomuto programu bude mít ke screeningu přístup každé dítě, říká ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (tiskovou zprávu rezortu najdete zde).

V současné době má fotoscreener více než 450 ordinací, další se dovybavují. Někteří jej sdílí. Jeho pořízení je poměrně finančně náročné, není důvod, aby jej měla každá ordinace. Stačí, když bude ve čtvrtině z nich, vysvětluje Ilona Hülleová. Pro rodiče to znamená, že pokud přístroj nemá dětský praktik, rodinu pošle k jinému lékaři, který dítě vyšetří a vyhotoví jim z prevence zprávu.

Pro koho je nový screening určený

Program včasného záchytu očních vad je určen pro děti do tří let věku. První preventivní vyšetření lékař provádí ve věku šesti až dvanácti měsíců. Optimální je od 10 do 12 měsíců života. Na to navazuje kontrolní vyšetření v roce a půl dítěte, popisuje Ilona Hülleová. V rodinách s výskytem očních vad u rodičů a prarodičů je dítě preventivně vyšetřeno praktickým lékařem ještě ve dvou a třech letech.

Vyšetření je bezbolestné, neinvazivní. Dítě při něm sedí na klíně rodiče a dívá se do přístroje, kde vidí usměvavý obličej. Je velmi rychlé. Jde o objektivní metodu, která dítě ani rodiče nijak nezatěžuje, protože není nutné očička rozkapávat, podotýká předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost. V roce 2024 prevencí prošla zhruba třetina dětí, která by z ní mohla profitovat.

Přístroj lékaři automaticky vygeneruje výsledek. Pokud vyšetření naměří hodnoty nad normu, dítě čeká reescreening. Tedy opakované měření. Pokud i ono naznačuje nemoc, nakonec rodiče skončí v péči optometristy, zrakového terapeuta a některé děti také oftalmologa.

U očních lékařů se ale lhůty pro objednání pohybují nyní často v řádech týdnů a měsíců. Dětský lékař by měl být rodičům nápomocný v tom, aby prioritu při vyšetření u oftalmologa dostaly děti, které ji potřebují, což nejsou všechny.Vyšetření domlouváme dle tíže vady. Někdy je třeba (z podstaty oční vady, pozn. red.) počkat, dodává Hülleová.

Od zjištění pozitivního nálezu stačí na kontrolu tři až šest měsíců. Pokud ale přístroj signalizuje nějakou větší oční vadu, je to na vyšetření u oftalmologa hned, vysvětluje Anna Zobanová, místopředsedkyně České společnosti dětské oftalmologie a strabologie.

Proč je program potřebný

Program je v této chvíli v pilotním testování, Národní screeningové centrum jej tedy bude vyhodnocovat, a pokud se osvědčí, v roce 2026 se stane plnohodnotnou součástí palety plošných screeningů v ČR. Mezi další nové pilotní screeningy patří také preventivní vyšetření aorty nebo prevence rakoviny prostaty. U dětí pak třeba program proti obezitě Buď fit 24. 

Plošný screening vad dětského zraku ministerstvo zdravotnictví zavedlo, aby v ČR snížilo výskyt neléčených a nevyléčitelných očních vad. 

V momentě, kdy se miminko narodí a obrázky na sítnici jsou rozostřené, znamená to, že má nějakou závažnou dioptrickou vadu. V takovém případě se pozastaví vývoj vidění a přestane se vyvíjet nejen zraková dráha, ale i čtecí mozková centra, zraková kúra a asociační oblasti. Když v tomto období nezasáhneme správně a nezačneme vadu léčit, třeba nasazením brýlí, tak po uplynutí určitého období se nikdy funkce zraku a mozku nedovyvinou a dítě je poškozeno na celý život,  upozorňuje lékařka Anna Zobanová.

Zrak souvisí nejen s poznáváním okolního světa, je důležitý také pro rozvoj jemných dovedností (motoriky), orientaci v prostoru nebo rovnováhu. Když dítě bude sice vidět, ale nedokonale, k některým profesím bude mít cestu navždy uzavřenou, ale bude také např. špatně sportovat, špatně se hýbat, mít potíže s učením a spoustu dalších problémů, vyjmenovává oftalmoložka. Dnes už proto není výjimkou, že už roční děti nosí dioptrické brýle.

Přístroj dokáže včas odhalit zejména tupozrakost i vysoké dioptrické vady nebo šedý zákal. Ukáže, zda dítě vidí ostře a zda tak vidí oběma očima, dodává Anna Zobanová. 

Tupozrakost je hlavní vadou, kterou má screening u dětí odhalit včas. Trpí jí pět až deset procent dětí z narozených. Pokud se včas neléčí, vede k postižení obou očí. Neléčení vysokých dioptrických vad pak vede u některých dětí ke vzniku šilhání, které končí až operací nebo situací, kdy jej korigovat již nelze. Vyšetření s pomocí fotoscreeneru odhalí oční vadu v 95 a více procentech případů.