Hlavní navigace

Závratě postihují i děti. V Motole pro ně otevřou novou neurootologickou ambulanci

26. 5. 2022

Sdílet

Další bude v pražském Motole Autor: FN Motol
Ve Fakultní nemocnici Motol začne od září fungovat nová ambulance, v níž se lékaři zaměří na diagnostiku a léčbu poruch rovnováhy u dětí. Serveru Vitalia.cz to řekl přednosta dětské ORL kliniky Zdeněk Čada. Do ambulance je možné objednat se už nyní.

Poruchy rovnováhy mají různé příčiny a ne vždy lékaři přijdou na to, co přesně je způsobuje. Přinejmenším ale dokáží zúžit jejich okruh a zkoušejí je ovlivnit tak, aby se pacientovi ulevilo nebo jeho potíže zmizely.

Co se dozvíte v článku
  1. Jak se projevuje ztráta rovnováhy u dětí
  2. Kdy se závratěmi vyhledat lékaře
  3. Závrať není nemoc, ale její průvodní jev
  4. Novinkou je neuroprotéza
  5. FN Motol bude mít novou ambulanci pro děti se závratěmi
  6. Co čeká malé pacienty v neurootologické ambulanci (i mimo ni)

Jak se projevuje ztráta rovnováhy u dětí

„Existují statistiky, které říkají, že porucha rovnováhy je druhou nejčastější příčinou návštěvy lékaře hned po bolesti,“ říká Zdeněk Čada, přednosta dětské Kliniky ušní, nosní a krční 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Podle něj trpí poruchou rovnováhy 10 až 15 % všech pacientů, kteří docházejí na neurologii či ORL. „U dětí ale takové odhady ani jednoznačná statistika počtu pacientů neexistují, protože u nich jsou poruchy rovnováhy méně časté než u dospělých,“ dodává lékař.

Jedním z častých projevů poruch rovnováhy jsou závratě neboli vertigo. „Trpí jimi i děti, i když u nich se vyskytují méně než u dospělých. Přesto je potřeba jim věnovat velkou pozornost, protože závrať u dítěte není normální stav a mohou se za ní skrývat závažné zdravotní komplikace,“ podotýká otoneurolog Zdeněk Čada.

Závratě mohou mít řadu podob. Může třeba jít o pocit, že se s člověkem točí svět. Nebo že se mu točí hlava, svět kolem jako by plaval či byl různě deformovaný. 

U novorozence, jenž je ještě velmi málo pohyblivý, se tyto stavy ovšem navenek neprojeví. Do ordinací se se závratěmi proto dostávají až dvouleté a starší děti. U nich podle lékaře rodiče poruchu rovnováhy už nepřehlédnou. „Existuje například diagnóza, která se nazývá benigní paroxyzmální vertigo dětského věku. Ta se projevuje nejčastěji mezi 2. a 5. rokem, a to tak, že děti zblednou, mohou ztrácet rovnováhu, mít tendenci padat. Někdy to vypadá až děsivě, ale závrať během několika minut odezní a dítě se vrací do stavu jako před záchvatem,“ popisuje přednosta ORL.

Kdy se závratěmi vyhledat lékaře

Pokud má závrať jen podobu vteřinového zavrávorání a neopakuje se ani v delším časovém horizontu, rodiče k lékaři pospíchat nemusí. Pokud ale její projevy trvají delší dobu, provází je zvracení nebo mdloby, není na co čekat. „Ztráta vědomí je vždy varovný příznak a lékařskou péči je nutné vyhledat hned,“ upozorňuje Zdeněk Čada s tím, že při ztrátě vědomí u dítěte je na místě volat rychlou záchrannou službu.

Zamířit k lékaři by ale měli i rodiče dětí, jejichž stav při ztrátě rovnováhy není tak dramatický. „Jednoznačně mají nejdříve začít u pediatra, protože na řízení rovnováhy se obecně podílí několik systémů. To není jen vnitřní ucho, ale i mozek, zrak nebo propriocepce (někdy též nazývaná polohocit nebo hluboká citlivost – tedy pokud člověk stojí nohama pevně na zemi, tak ví například, kde je nahoře a kde dole, pozn. red.),“ podotýká Zdeněk Čada. Pediatr případně rozhodne o odeslání dítěte do ORL ambulance, k neurologovi nebo neurootologovi, což je relativně nová lékařská specializace. Zaměřuje se na vyhledávání a léčbu problémů souvisejících s funkcí vnitřního ucha a jeho propojením s nervovou soustavou.

Závrať není nemoc, ale její průvodní jev

Závrať sama o sobě není nemocí, ale jejím projevem. Pokud tedy k lékaři dorazí dítě se závratí, ten by měl nejprve vyloučit závažné diagnózy, jež tento stav mohou způsobovat. Jedná se například o nádory na mozku, epilepsii nebo třeba roztroušenou sklerózu. Ta se sice u dětí vyskytuje vzácně, ale může postihovat i je – registr pacientů s roztroušenou sklerózou ReMuS uvádí, že v ČR je 12 pacientů s touto chorobou mladších 15 let.

Hledání příčiny závratí může být složité, protože porucha rovnováhy může vycházet z oblasti vnitřního ucha, mozku, nebo z pediatrických příčin, což může být u dětí třeba stav způsobený nedostatkem tekutin. „Existují například fyziologické závratě, mezi které patří kinetóza, tedy nevolnost na cestách, či muskuloskeletární závratě, tedy třeba cervikogenní závrať vyvolaná například špatným držením hlavy a těla. U dětí může být příčinou také svalová slabost,“ vyjmenovává nejčastější příčiny specialista.

Závratě mohou způsobit i záněty středního nebo vnitřního ucha. Může jít také o nežádoucí účinek léků a u dětí se nezřídka lékaři setkávají s tím, že příčinou jsou korekční poruchy vad zraku, anebo naopak špatná korekce vad zraku.

Nezřídka příčinou potíží může být také migréna. „Protože ta se může kromě bolestí hlavy a dalších příznaků projevovat i poruchou rovnováhy. Přitom migrény jsou u dětí relativně časté,“ podotýká lékař. Zvláštností dětských migrén je, že velmi často zmizí samy od sebe. Tedy bez nutnosti léčby. Stačí jen, aby dítě rostlo, čímž vyzrává jeho organismus.

Závratě mohou být také psychogenní záležitostí – mohou doprovázet úzkosti či deprese. Přitom, jak jsme již v minulosti psali, dětí s nimi podle psychiatrů přibývá.

Novinkou je neuroprotéza

Léčba poruch rovnováhy je pestrá. Někdy k vyřešení závratí stačí pacienta polohovat na speciálním křesle, jindy je její součástí psychoterapie. 

Část chorob se závratěmi je zvládnutelná užíváním léčiv včetně třeba léku na odvodnění nebo například podáváním antibiotik do vnitřního ucha. Řadě dospělých i dětských pacientů pomůže stav zlepšit speciální, takzvaná vestibulární rehabilitace, jejímž cílem je například zlepšení okulomotoriky (fixace oka na předmět) nebo úprava stoje a chůze. Občas je potřeba ale i chirurgický zákrok, při němž se například přetne nerv, jenž odvádí informace z vnitřního ucha do mozku.

U dospělých, kteří mají oboustrannou lézi vnitřního ucha (tj. obě jejich vnitřní uši jsou poškozené chorobou, úrazem či následkem např. onkologické a antibiotické léčby), již existuje novinka v podobě vestibulární neuroprotézy. Ta je podobná kochleárnímu implantátu. Její konec je zavedený do polokruhových kanálků rovnovážného centra či otolitových váčků ve vnitřním uchu, kde ovlivňuje čidla rovnovážného centra, a dokáže tak řešit poruchu vnímání polohy hlavy vůči tělu. V ČR se ale zatím tento implantát nevyužívá. „Pokud takový implantát nebude jednoznačně fungovat u dospělých, tak jej nebudeme implantovat dětem,“ podotýká neurootolog.

FN Motol bude mít novou ambulanci pro děti se závratěmi

Implantát tedy léčbu dětí se závratěmi v nejbližší době nezmění, pomoci malým pacientům ale v blízké budoucnosti může jiná záležitost. Přednosta Zdeněk Čada ve FN Motol připravuje otevření nové neurootologické dětské ambulance specializované na diagnostiku a léčbu poruch rovnováhy včetně závratí.

V Motole děti se závratěmi léčí již nyní, ambulance ale bude příležitostí pro nové malé pacienty. Navíc bude znamenat otevření samostatné ordinace s čekárnou, přesun na jedno místo některých přístrojů k diagnostice a léčbě, nákup nových, a především bude příležitostí pro to, aby si lékaři dále prohlubovali své znalosti v oboru neurootologie. Takto zaměřených lékařů v ČR není mnoho a těch, kteří by se zabývali poruchami rovnováhy u dětí, je ještě méně.

Co čeká malé pacienty v neurootologické ambulanci (i mimo ni)

  • Zjištění rodinné a pacientovy anamnézy od rodičů,
  • klinická vyšetření – např. reflexů, sluchu a zraku, držení těla a jeho postoje apod.,
  • případně také přístrojová vyšetření – např. mikroskopické vyšetření ucha,
  • případně specializované neurootologické vyšetření,
  • pokud není problém neurootologický, čeká pacienta např. vyšetření u psychiatra nebo pediatra.

Nová ambulance začne fungovat od září. Nacházet se bude ve 3. patře dětské nemocnice FN Motol. Podle Zdeňka Čady, jenž novou ambulanci povede, se do ní mohou pacienti objednávat už nyní na sekretariátu kliniky. Tedy na telefonním čísle 224 432 600. „Mohou se na nás obracet rodiče nejen z Prahy. Dítě by ideálně mělo již mít doporučení od svého praktického lékaře nebo od neurologa,“ podotýká přednosta tamějšího dětského ORL.

Docent Čada předpokládá, že týdně ambulancí projde 3 až 5 pacientů. Číslo je takto nízké proto, že lékaři potřebují dostatečný čas na vyšetření. Časově náročné je také počáteční zjišťování anamnézy rodinné i od pacienta.

Zdeněk Čada už nyní ví, že on sám do ní formálně přesune některé ze svých pacientů. Kapacita nové ambulance by proto měla být bez problémů naplněna a přednosta dětského ORL věří, že se ji v budoucnu podaří navyšovat stejně jako počet specialistů v dětské neurootologii.

Odborná spolupráce:

Doc. MUDr. Zdeněk Čada, Ph.D.

Přednosta dětské Kliniky ušní, nosní a krční 2. LF UK a FN v Motole, kde se podílel na založení Otoneurologického centra a působil také několik let v neurootologické ambulanci pro dospělé. Je mimo jiné hlavním autorem odborné publikace Závratě.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka Vitalia.cz. Vystudovala žurnalistiku a češtinu na Univerzitě Palackého v Olomouci, pracovala v Deníku, na webu TV Nova a iDNES.cz. Píše o zdravotnictví. Je držitelkou novinářských cen Psychiatrické společností ČLS JEP za rok 2021 a 2022. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).