Hlavní navigace

Čištěním vzduchu „proti koronaviru“?

31. 3. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Mají pomáhat proti šíření covidu. Moderní technologie čištění vzduchu jsou nejčastěji založeny mj. na principu ionizátoru, UVC záření či šíření suché mlhy, fumigaci. Bohužel podle odborníků je dezinfekce vzduchu jako prevence rizik koronaviru často neúčinná.

Snahy vylepšit kvalitu vzduchu ve veřejných i privátních prostorech prostřednictvím různých dezinfekčních technologií nejsou zdaleka nové. Nicméně možnost omezit tímto způsobem riziko šíření koronaviru dodala v poslední době uvedenému cíli nový rozměr.

Málo účinné čištění vzduchu

Na trhu se tak objevila celá řada nových přípravků, přístrojů a doporučení, jak a čím jaké prostory dezinfikovat. A spolu s tím se také začala odborná i laická veřejnost zajímat o účinnost zvolených opatření.

I proto zpracoval Státní zdravotní ústav (SZÚ) podrobný rozbor doporučovaných a na trhu nabízených technologií. Z něj ovšem vyplývá, že je jejich účinnost ve většině případů přeceňována a některé z nabízených technologií jsou dokonce zcela neúčinné. Výrobky také často obsahují podle SZÚ nepodložená tvrzení, některé používané látky pak nemají povolení k registraci pro tuzemský trh.

Čističky vzduchu na principu UVC záření

Zřejmě i vzhledem k tomu, že koronaviry obecně oslabuje UV záření, představují poměrně širokou škálu nabídky k dezinfekci vzduchu různé typy UV lamp.

Podle SZÚ jde většinou o upravené čističky vzduchu, které jsou plošně doporučovány i pro provoz za přítomnosti lidí nebo do komunálního prostředí. Dezinfekce vzduchu je zde založena na průchodu vzduchu prostorem s aktivním UVC zdrojem, kdy nedochází k průniku UVC záření do prostředí.

Účinnost pak závisí jak na rychlosti proudění vzduchu zařízením, tak na dosažení potřebné intenzity UVC záření. Parametry účinnosti k eliminaci koronavirů, tak jak je formuloval NCBI (National Center for Biotechnology Information), ale některé výrobky na našem trhu podle SZÚ ani zdaleka nenaplňují. „Většina těchto výrobků na českém trhu pak nemá dostatečně prokázanou účinnost na dezinfekci vzduchu a omezuje se často na nepodložená tvrzení,“ uvádí SZÚ.

Dekontaminace pomocí suché mlhy

Další technologií je pak dekontaminace vzduchu pomocí suché mlhy za použití biocidních přípravků. K tomu je nutné mít potřebná oprávnění, dekontaminace se musí provádět v ochranných pracovních oděvech a maskách a bez přítomnosti osob a zvířat.

Ani v tomto případě ale nejsou všechny používané látky účinné, a právě při aplikaci této technologie platí, že někteří výrobci, dovozci či distributoři nemají biocidní látky uváděné na trh v ČR registrované podle Zákona č. 324/2016 Sb. o biocidech.

SZÚ navíc upozorňuje, že před použitím postupu suché mlhy je nutné provést mechanickou očistu a dezinfekci ploch a povrchů doporučenými čisticími a dezinfekčními přípravky, neboť aplikace suché mlhy tyto postupy nenahrazuje.

Ozonizace: když neškodí lidem, neškodí ani virům

Třetí a možná nejpoužívanější technologií je přímá ozonizace vnitřních ploch a prostor při použití ozonových generátorů. Na to je navázána nabídka čističek vzduchu, domácích ozonátorů, deozonátorů a souvisejících služeb.

K účinnosti ozonových generátorů přitom loni na podzim aktualizovala rozsáhlý dokument Agentura pro ochranu životního prostředí Spojených států s názvem „Ozone Generators that are Sold as Air Cleaners“. Podle SZÚ v dokumentu mimo jiné uvádí, že „pokud je ozon aplikovaný do vnitřního ovzduší používán v koncentracích, které nepřekračují kritéria pro ochranu veřejného zdraví, nelikviduje účinně viry, bakterie, plísně ani jiné biologické znečišťující látky“. 

Není nad čerstvý vzduch

Závěr SZÚ, který je součástí odborného hodnocení dezinfekčních technologií prezentovaných jako prevence rizik koronaviru a který si lze v kompletní podobě přečíst v materiálu SZÚ (ve formátu .pdf), tak zní:

„Aktuálně trhem nejvíce nabízené postupy sanitace se v současnosti soustřeďují na použití UVC záření – přímé a uzavřené zdroje, fumigaci a ozonizaci. Jedná se částečně o nové technologie dekontaminace, které ale musí být založené na vědeckých důkazech a praktickém prověřování jejich účinnosti. Podle realizovaných testů a dohledatelných podkladů v odborné literatuře řada těchto výrobků nezajišťuje dostatečnou ochranu a distributoři nejsou schopni doložit uváděné údaje o účinnosti.“

Spásu před riziky koronaviru samozřejmě nenabízí jen dezinfekční technologie, ale také celá řada potravinových doplňků a tvrzení, které monitoruje a na pravou míru uvádí Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Cílenou prevencí rizik je tak především dodržování základních hygienických zásad, pobyt na čerstvém vzduchu a vyvážený a pestrý jídelníček.

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).