Hlavní navigace

Češky a kojení: reklama na umělá mléka a posuzování veřejnosti má devastační vliv

10. 9. 2020
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Naprostá většina českých žen chce kojit a daří se jim to. Pořád je ale spousta překážek, mnohdy velmi nečekaných – třeba odsuzování „veřejného“ kojení nebo všudypřítomná reklama na umělé mléko. Jak se mění pohled na kojení v posledním desetiletí?

O prospěšnosti kojení už téměř nikdo nepochybuje, ženy kojí déle než dřív, shánějí informace a využívají pomoc laktačních poradkyň. Všudypřítomná reklama má ale mnohdy až devastační vliv, stejně tak různé dárky nebo kufříky rozdávané v porodnicích. Jak se kojení a přístup k němu mění v posledních letech, zhodnotila pro Vitalia.cz Kristina Neubertová Zemánková – porodní asistentka, laktační poradkyně a psycholožka.

Ženy mají více informací a kojí déle

„Jednoznačně pozitivně vnímám čím dál větší a lepší informovanost žen o kojení. O kojení se mluví a v povědomí lidí se zabydlelo, že je pro dítě prospěšné,“ shrnuje pozitiva Kristina Neubertová Zemánková. „Myslím, že i mezi odborníky ve zdravotnických zařízeních přibývá těch, kteří mají o kojení kvalitní informace, na základě kterých se jim daří ženy v kojení dobře podporovat.“ 

Odbornice také potvrzuje výsledky nedávného průzkumu nadačního fondu 1000 dní do života, podle nichž skoro polovina žen kojí déle než rok. 

„Určitě přibývá žen, které kojí děti dlouhodobě. Což je velmi pozitivní pro zdraví dětí i žen, kojení totiž snižuje riziko rakoviny prsu a ženských orgánů. Zdůrazňuji ale, že Světová zdravotnická organizace doporučuje kojit do půl roku věku dítěte výhradně a poté s dokrmem do dvou let i déle,“ dodává Kristina Neubertová Zemánková.

Odborníci pomáhají, pořád jich ale není dost

Před patnácti lety také byla ještě v „plenkách“ profese laktační poradkyně. Dnes už je to podle Kristiny Neubertové Zemánkové naprosto běžná věc:

„Celkově je mnohem větší dostupnost laktačních poradkyň než dříve a také více ochoty žen jejich služby využívat. Nyní už se bere skoro jako standard mít svou porodní asistentku nebo laktační poradkyni, které mohou poradit s kojením,“ chválí významný posun. Spatřuje ho i v porodnicích, kde posledních pět let vidí změnu ve smýšlení mnoha zdravotníků. To se týká péče o miminka včetně bondingu (podpory rané vazby dítěte a matky) a podpory kojení.

„Ale stále mi chybí systémové řešení. Vše je zatím spíš o lidech a výjimkách. Bohužel to, že zatím má v porodnicích spíš každý zdravotník jiný názor a každý ženě radí něco jiného, má na kojení velmi negativní vliv,“ popisuje běžnou praxi porodní asistentka. „Stále se ještě velmi často setkávám se ženami, které v porodnici v kojení nebyly podpořeny vůbec, a nebo jim naopak byly doporučovány jednoznačně škodlivé praktiky.“

A právě proto doporučuje připravit se na kojení předem a nespoléhat se na zdravotníky v porodnicích jako jedinou možnou pomoc.

„Nenechat to náhodě je důležité. Aspoň si přečíst základní informace a vědět, kam se pak obrátit o pomoc, pokud to bude potřeba, doporučuji každé ženě,“ dodává Kristina Neubertová Zemánková.

Galerie: Historie porodnictví

Začátky kojení jako palčivé téma

První dny mnohdy rozhodují o následujících měsících, či dokonce letech. A nejpalčivějším tématem jsou právě začátky kojení. Problémy s ním ostatně uvádí i ve zmiňovaném výzkumu tázané ženy – třeba potíže s přisátím miminka nebo nedostatkem mléka.

„To, jaké žena dostane o kojení informace a rady hned na začátku, ovlivní zásadně další vývoj,“ potvrzuje i Kristina Neubertová Zemánková. „Neříkám, že když je těžký začátek, tak se to nedá napravit, ale může to být zbytečně náročné. Ideální je, aby měly ženy dobrou podporu od začátku a nemusely řešit žádné problémy, vzniklé na základě špatných návyků, které jim někdo v porodnici doporučil. To se týká nevhodného používání dudlíku nebo špatného hodnocení přibývání dítěte. Pak jsou ženy velmi často zcela zbytečně stresovány, že miminko nepřibývá, a tlačeny do krmení umělým mlékem v případech, kdy to vůbec není potřeba.“

Ke špatným návykům, které zcela likvidují kojení, patří podle odbornice kojení podle harmonogramu  – tedy například doporučení k přiložení dítěte každé dvě hodiny na deset minut. A to je v některých porodnicích stále běžně doporučované.

„Optimálně by žena měla miminku nabízet kojení, kdykoli o něj dítě jeví zájem, což je zpočátku velice často. Děti pijí malé dávky mnohokrát za den, protože mají malý žaludek. Jen málokteré dítě se bude schopné v nějakém předem daném režimu dostatečně najíst a napít a prospívat,“ podotýká Kristina Neubertová Zemánková.

Výsledky průzkumu o kojení českých žen, který realizoval nadační fond 1000 dní do života

Veřejnost a posuzování kojení

Asi málokdo by v dnešní době, benevolentní k mnoha ožehavým tématům, čekal jeden velký negativní posun ohledně kojení. I Kristinu Neubertovou Zemánkovou nemile překvapuje měnící se postoj ke kojení na veřejnosti. Ženy kvůli němu řeší, jak se na veřejnosti zahalovat, aby mohly miminko nakojit a zároveň nikoho nepohoršovaly. Na sociálních sítích se čas od času objevují dost nenávistné diskuse na tohle téma, velkou odezvu vyvolal i případ ženy, kterou vyvedli z banky, kde kojila své dítě.

„Když jsem před čtrnácti lety měla svoje první miminko, kojila jsem kdykoliv a kdekoliv, klidně v Praze v metru, v restauraci, na náměstí… Nikdy s tím nikdo neměl problém. Neexistovala kolem toho žádná diskuse na sociálních sítích, samozřejmě asi částečně kvůli tomu, že sociální sítě byly v plenkách,“ zamýšlí se laktační poradkyně. „Každopádně to nebylo TÉMA. Časem jsem pak zaregistrovala nějakou diskusi ohledně kojení na veřejnosti v Americe a byla jsem ráda, že žiju tady, kde nikdo takové věci neřeší. A najednou Ameriku a její přehnané puritánství a sexualizování skoro čehokoli máme i tady,“ popisuje negativní trend Kristina Neubertová Zemánková.

Reklama a její devastační vliv

Jedním z největších problémů, spojených s negativním dopadem na kojení, je vliv reklamy. A tu vidí ženy na každém kroku.

„Vliv médií na veřejné mínění, ať už se jedná o kojení, nebo cokoli jiného, je obrovský, to je jasné,“ konstatuje Kristina Neubertová Zemánková s tím, že to se během let bohužel nemění. „Když na každém kroku vidíme obrázek usměvavé maminky, krmící své usměvavé baculaté miminko z lahvičky, pěstuje to v nás pocit, že krmit dítě umělým mlékem je v pořádku. A že je to vlastně jedno, jestli se kojí, nebo ne,“ popisuje odbornice, jak ženy nutně uvažují, když na ně reklama útočí ze všech časopisů a plakátů:

„Současná věda velice dobře ví, že mateřské mléko je pro dlouhodobé zdraví dítěte naprosto nenahraditelné. To, zda dítě bude v budoucnu náchylnější na určitá, například autoimunitní onemocnění nebo civilizační choroby, má přímou souvislost s tím, zda bylo kojené, nebo ne. Ale byznys je byznys. Bohužel.“

 

A dalším palčivým tématem je tlak na to, aby žena co nejdříve začala kojenému dítěti dávat příkrmy. Světová zdravotnická organizace sice doporučuje plné kojení do ukončeného šestého měsíce věku dítěte, ale ženy dostávají i od lékařů informace v rozporu s tímto doporučením.

„Někteří lékaři doporučují dávat příkrmy od čtvrtého měsíce. To je z mého pohledu jednoznačně posun k horšímu,“ konstatuje Kristina Neubertová Zemánková. „Před patnácti lety se ještě doporučovalo kojit plně šest měsíců. Osobně si myslím, že zde hraje významnou roli pouze marketing firem, které příkrmy vyrábí, jejich tlak na dětské lékaře, kteří jim bohužel jdou často ‚na ruku‘.“

Kufříky a jiné dárky v porodnici

Reklama, která může kojení velmi negativně ovlivnit, se skrývá i v kufřících se vzorky různých výrobků, které dostávají ženy v porodnicích. To vnímá Kristina Neubertová Zemánková jako nesmírně nebezpečnou záležitost:

„Pokud žena dostane něco v porodnici od zdravotníků, bude to v ní vyvolávat pocit, že by jí přece nedali nic špatného, vždyť jsou to zdravotníci a rozumí tomu, co je pro děti dobré. A tak tomu pravděpodobně bude důvěřovat.“

V praxi ale zdravotníci sami často vůbec nevědí, co v dárkových kufřících je. 

KL20-hlasovnai

„Z mého pohledu jsou to obvykle ty nejhorší produkty plné chemie, které bych svému dítěti nikdy nedala,“ říká rozhodně laktační poradkyně. „Když žena v kufříku dostane lahvičku, zase to v ní jen posílí pocit, že krmit dítě umělým mlékem je v pohodě. Tohle je velice nebezpečný typ reklamy. Osobně si myslím, že by se to mělo zakázat.“

I přes to všechno zůstává Kristina Neubertová Zemánková optimistkou. I když by podle ní měla být reklama na umělé mléko zcela zakázána, je si jistá, že vždycky budou ženy, které budou chtít pro své děti to nejlepší, budou hledat informace samy a nebudou se jen spoléhat na média a reklamu. A budou díky tomu kojit zdravě a dlouho.

Odborná spolupráce:

Mgr. Bc. Kristina Neubertová Zemánková

Porodní asistentka (strom-zivota.net), psycholožka, členka profesní organizace Unie porodních asistentek, kde má na starosti rozvoj komunitní péče, tedy podporu porodních asistentek, které pracují samostatně.

Autor článku

Redaktorka Vitalia.cz, zaměřuje se především na problematiku zdravého životního stylu, sportu, nemocí a jejich řešení. Přispívá také do časopisu Maminka.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).