První český pacient dostal geneticky upravené bílé krvinky dárce

Hledání léku na tyto nemoci se nyní odehrává také v ČR, kde probíhá první fáze klinické studie, která má říci, zda je účinný lék vyrobený z bílých krvinek zvaných T-lymfocyty od dárců.

Poprvé v ČR

Lékaři na konci dubna oznámili, že v rámci klinické studie podali upravené buňky českému pacientovi. Jde vůbec o první tuzemské podání geneticky upravených T-lymfocytů od zdravého dárce. Tento typ léčby má potenciál zásadně změnit terapeutický přístup u pacientů, u nichž dosavadní možnosti selhávají, podotýká Jan Vydra, přednosta klinického úseku Ústavu hematologie a krevní transfuze (UHKT).

ÚHKT, kde mají s CAR-T terapií zkušenosti od roku 2019, ve spolupráci s Revmatologickým ústavem patří mezi kliniky, které si pro testování potenciálního léku vybrala farmaceutická společnost Bristol Myers Squibb (BMS), jež je zadavatelkou studie. 

ČR je jedním z účastníků a UHKT jedno z více center ve světě, kde studie probíhá. Očekáváme, že do této první fáze studie budou zařazeny jednotky pacientů z ČR, dodává Jan Vydra. Do studie jsou zapojeny kliniky ve Španělsku, Německu, Polsku, Rumunsku a Francii.

Firma detaily prvního českého podání dárcovských buněk nekomentovala.V průběhu klinického hodnocení se nemůžeme vyjadřovat k detailům rozhodnutí, ani poskytovat bližší informace, a to zejména z právních důvodů vyplývajících z platné legislativy o reklamě, uvádí Dan Sokol, medicínský ředitel pro ČR. Redaktorku odkazuje na informace od zaangažovaných lékařů.

Unikáty testovaného

Ačkoliv první fáze značí, že u potenciálního léčiva firma zatím hledá důkazy pro jeho účinnost a bezpečnost, už tato cesta přináší naději na několik unikátů v léčbě.

Jednak proto, že testovaný postup cílí na závažné autoimunitní nemoci, přitom v medicínské praxi CAR-T lékaři využívají zatím jen pro potlačení nádorů krve nebo mízního systému (o jejím využití jsme psali zde). Testuje se vývoj léčiv, které by cílily i na ohraničené (tzv. solidní) nádory třeba v plicích, játrech a dalších orgánech (o české snaze takový lék najít píšeme zde).

• 
• 
• 

Dalších 16 fotografií

Dává také naději, že pacienti s těžkými autoimunitními nemocemi by se mohli léčit, aniž by u nich lékaři museli doživotně potlačovat obranyschopnost. CAR-T terapie může v budoucnu nabídnout možnost dosažení dlouhodobé remise bez nutnosti kontinuální imunosuprese, což je jeden z hlavních limitů současné léčby, říká ředitel Revmatologického ústavu Ladislav Šenolt.

Převratné je využití buněk zdravého, anonymního dárce. Postup výroby je při využití dárce unikátní v tom, že snad umožní použití přípravku vyrobeného od někoho náhodného, i když není s pacientem imunologicky shodný, vysvětluje Jan Vydra z UHKT.

Využití buněk dárce může přinést jeden podstatný benefit: čas. Léčiva by bylo možné vyrábět předem a terapii podat okamžitě poté, kdy dorazí do nemocnice a farmaceuti léčivo rozmrazí. Pokud se upravují vlastní buňky pacienta, trvá získání T-lymfocytů i několik týdnů.

Na jaké cílí nemoci

Detaily o prvním českém pacientovi UHKT nesděluje. Protože to pro obsah sdělení není podstatné a nechceme, aby byl pacient zbytečně identifikovatelný, vysvětluje Jan Vydra.

Z databáze studií vyplývá, že nábor pacientů nad 18 let byl v ČR zahájen letos v březnu a hodnocení studie má být známo nejspíš v roce 2030.

Lékař dodává, že postupně budou do klinických testů zařazování čeští pacienti s dalšími diagnózami, na které studie cílí. Jsou to:

• systémovým lupus erythematodes,
• idiopatická zánětlivá myopatie,
• systémová skleróza,
• revmatoidní artritida.

Účastníky vytypovávají lékaři UHKT a Revmatologického ústavu. Těm, kteří splňují všechna kritéria, nabídnou sami aktivně účast. Samotné vstoupení do studie je pak na pacientovi.

Jednorázová infuze

CAR-T terapie pochází z USA, kde byla poprvé podaná v roce 2012. První pacientkou byla pětiletá Emily s leukémií, která žije dodnes (více o jejím příběhu čtěte zde).

Léčba spočívá v odběru žilní krve pacienta nebo dárce a poté v separaci T-lymfocytů. Do nich specialisté v laboratoři s pomocí upraveného viru (tzv. virového vektoru) vloží genetickou informaci, která buňky imunity pozmění tak, aby dokázaly rozeznat nějaký rys původce nemoci. Tedy třeba konkrétní odlišnost na povrchu nádorové buňky. Pokud se to T-lymfocyty naučí, dokáží původce zlikvidovat. V organismu pacienta následně upravené T-lymfocyty přežívají, což může bránit recidivě onemocnění.

Podle přednosty klinického úseku UHKT Jana Vydry je cíl terapie u autoimunitních nemocí stejný jako třeba u lymfomů nebo některých typů akutní leukémie. Jde o protein, jenž se vyskytuje i na normálních B-lymfocytech, což jsou buňky, které vytváří závadné protilátky u autoimunitních chorob, doplňuje.

Samotná úprava T-lymfocytů je ale u terapie dárcovými buňkami složitější. Musí se odstranit původní receptor těchto buněk. V případě, že by zůstal, jak je, mohl by vést k nežádoucím reakcím, říká lékař.

Samotné podání CAR-T je rychlé. Jde o jednorázovou infuzi nebo injekci za hospitalizace. Po podání hlídáme, zda se neobjeví nežádoucí účinky a dlouhodobě pak, zda bude mít léčba u pacienta pozitivní efekt, vysvětluje Jan Vydra.

Fáze klinického testování 

Klinická studie přichází po preklinickém vývoji v laboratořích. V jakékoli fázi testované léčivo nemusí uspět a studii její zadavatel může zastavit či zrušit. 

Pokud ve studii léčivá látka obstojí, což se děje zřídka, přichází registrace a po ní vstup do běžné klinické praxe, v níž se nežádoucí účinky sledují po celou dobu užívání léčiva. Pokud neobstojí, léčivo nevznikne, i tak ale může klinická studie posunout poznání medicíny.

Klinická studie má tři fáze.

1. Zaměřuje se na zjišťování účinnosti, bezpečnosti a stanovení dávky. Účastní se jich jednotky až desítky zdravých dobrovolníků.
2. Zaměřuje se na účinnost a snášenlivost látky pacienty. Do této části testování se zapojují stovky dobrovolníků-pacientů.
3. Zaměřuje se na potvrzení účinku a jeho srovnání s léčivy, které už na trhu jsou. Účastní se ho stovky až tisíce dobrovolníků-pacientů.