Hlavní navigace

Během pandemie se pil méně alkohol. I v Česku

18. 6. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Stres zvyšuje touhu po alkoholu. V době pandemie stresu přibylo. Přesto ve většině evropských zemí jeho spotřeba klesla. Až na výjimky.

Pití alkoholu je dlouhodobě velkým problémem, před kterým mnohdy zavíráme oči. Zvlášť České republika patří bohužel k světové špičce.

Pozitivní však je, že se u nás v posledních letech postoj společnosti vůči alkoholu mění a přijatelnost pití alkoholických nápojů se mírně snižuje. Abstinenci uvádí zhruba desetina obyvatel ČR, k celoživotní abstinenci se hlásí pouze 2,4 % populace. Problémy s pitím má bohužel stále zhruba 16 % Čechů, což je ve srovnání s dalšími zeměmi mnoho.

Proto je potěšující, že u nás stres spojený s pandemií nevedl ke zvýšení spotřeby alkoholu.

Mezinárodní výzkum překvapil

Mezinárodní dotazníkový výzkum s bezmála 32 tisíci respondentů ukázal, že spotřeba alkoholu během prvních měsíců pandemie skoro ve všech zemích Evropy včetně České republiky v průměru mírně klesla. Na konzumaci měl sice vliv stres spojený s finanční situací respondentů, ale na druhé straně také omezená dostupnost alkoholu.

„Mnozí vzali karanténní opatření jako příležitost, šli do sebe a zlepšili svoji životosprávu. U malé skupiny rizikových uživatelů však stres spojený s pandemií zhoršil jejich problémy s alkoholem a někteří z nich už museli vyhledat odbornou pomoc,“ upozorňuje Miroslav Barták z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice, která se na mezinárodním výzkumu zásadním způsobem podílela.

Užívání alkoholu patří mezi nevhodné, ale nijak neobvyklé techniky zvládání stresu (tzv. copingové strategie). Vědci proto zjišťovali, jak se změnila spotřeba alkoholu pod vlivem stresu na začátku covidové pandemie v dubnu až červnu loňského roku.

V mezinárodním internetovém průzkumu se výzkumníci ptali mimo jiné na frekvenci popíjení, výskyt epizod těžkého nárazového pití a celkovou spotřebu alkoholu. Shromáždili odpovědi od 32 tisíc respondentů z 21 evropských zemí včetně České republiky, kde na otázky odpovědělo přes 1500 lidí.

Za pokles mohly zavřené bary

Průměrná spotřeba alkoholu se ve všech zemích kromě Irska a Spojeného království Velké Británie prokazatelně mírně snížila. Pokles byl dán především menším výskytem nárazového pití velkých dávek alkoholu, ke kterému typicky dochází v hospodách a barech – v době pandemie zavřených.

„Alkohol je většinou společenská záležitost a v hospodě často přicházejí po pátém pivu na řadu panáky. Uzavření provozoven zredukovalo příležitosti k takové nárazové konzumaci a v domácím prostředí se pilo výrazně méně,“ míní Miroslav Barták, který je spoluautorem hlavního shrnujícího článku pro prestižní vědecký časopis Addiction. „Lidé pili doma třeba častěji, ale menší množství, což vedlo v průměru k mírnému poklesu i v případě celkové spotřeby,“ upřesňuje Barták

Zvýšený stres na druhou stranu připustila zhruba polovina respondentů, a především stres finanční měl na konzumaci alkoholu nepříznivý dopad. Nejslabší tendenci omezit pití alkoholu vykazovali například ti, kteří sice patří do vysokopříjmové skupiny obyvatel, ale zároveň pociťovali velký finanční stres. U nízkopříjmových respondentů nehrál samotný finanční stres takovou roli, ale na druhou stranu lidé s nízkými příjmy také obecně omezovali alkohol v menší míře než lidé movitější.

Někteří museli vyhledat odbornou pomoc

„Stresové faktory působily na všechny, ale většina z nás kvůli tomu nezačala více pít. Lidé se přizpůsobili, zmobilizovali své síly, někteří šli do sebe a hledali jiné cesty, jak se se situací vypořádat. Mnozí svoji životosprávu dokonce zlepšili. Češi pijí v mezinárodním srovnání alkohol obecně v nadprůměrném množství, nicméně v tomto případě nedošlo k nějakému odklonu od celoevropského chování,“ vyzdvihuje Barták, ale zároveň upozorňuje, že u některých rizikových uživatelů alkoholu se během pandemie jejich problémy ještě zhoršily.

„Výzkum nám ukázal, že u malé skupiny konzumentů se spotřeba alkoholu zvýšila. Často to byli ti, kteří už před pandemií pili alkohol problematicky. Právě tito lidé nás nyní na Klinice adiktologie 1. LF UK a VFN zajímají nejvíce, protože k nám ve větším počtu začali přicházet a je třeba jim věnovat intenzivní adiktologickou, psychologickou, nebo dokonce psychiatrickou pomoc.“

Teď se zas očekává nárůst

Data pro studii byla sbírána v rámci spolupráce evropské skupiny adiktologických pracovišť sdružených ve výzkumném projektu Deep Seas (Developing and Extending Evidence and Practice from the Standard European Alcohol Survey). „Ukazuje se, že Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN je schopna se zapojovat do velkých mezinárodních studií. Vybudovala si dobré jméno a vědci z významných institucí s ní chtějí spolupracovat,“ vyzdvihuje děkan Martin Vokurka.

Díky tomu, že Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN patřila k nejaktivnějším pracovištím, může se podílet na jednotlivých studiích, které na základě průzkumu vznikají, a to včetně té hlavní, která aktuálně vychází v časopise Addiction.

Vitalia_IG

Miroslav Barták upozorňuje, že získaná data jsou důležitým střípkem do mozaiky a že se na jejich základě chystají další vědecké práce. „Potřebujeme vědět, co pandemie způsobuje a co můžeme čekat do budoucna. Nyní připravujeme studii zaměřující se na onu malou skupinu těžkých konzumentů alkoholu, kteří svoji spotřebu během pandemie zvýšili,“ říká Barták a dodává, že s uvolňováním karanténních opatření a otevíráním provozoven lze očekávat opětovný nárůst nárazového pití.

„Někomu bude v následujících dnech po návratu do hospody pořádně špatně a my budeme sledovat, jak se v tomto období zvýší úrazovost. Tyto výkyvy by ale měly být dle mého názoru pouze krátkodobé. V průměru se vše pravděpodobně vrátí do stavu před pandemií,“ uzavírá Barták

Autor článku

Všeobecné dotazy, připomínky a tipy směřujte na adresu redakce@vitalia.cz.

Tiskové zprávy zasílejte na e-mail press@vitalia.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).