Hlavní navigace

Soutěž ukazuje aktuální pivní trendy: hořká piva a svrchní kvašení

Petr Havel

V soutěži speciálních a neobvyklých piv Cerevisia Specialis se odborníci a laici vzácně shodují v tom, která piva mají šanci uspět na trhu. Jubilejní 10. ročník soutěže o pivní speciál roku právě vrcholí.

Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Už nějakou dobu je tuzemský trh s pivem rozdělen pomyslnou čarou. Na jedné straně stojí velké (průmyslové) pivovary vyrábějící všeobecně známé druhy piv, také proto, že je lze běžně nakupovat v sítích maloobchodů. Na druhé minipivovary, do nichž (nebo do jejich bezprostřední blízkosti) si musíme pro jejich produkty obvykle zajet, neboť v sítích maloobchodů tato piva většinou nejsou.

V sítích maloobchodů ale obvykle také chybí část produkce průmyslových pivovarů, neboť i ty vyrábějí zvláštní, speciální a ne zas tak známá piva. Právě taková se přitom degustují v soutěži Cerevisia Specialis, jejíž jubilejní 10. ročník právě v těchto dnech vrcholí.

Pivní speciál roku 2019

Soutěže se každoročně účastní kolem patnácti průmyslových pivovarů, tedy zdaleka ne všechny. Spektrum soutěžních vzorků je ale velmi široké, byť jde, na rozdíl od jiných pivních soutěží, jen o čtyři kategorie:

  • světlá speciální piva,
  • polotmavá a tmavá speciální piva,
  • svrchně kvašená piva,
  • neobvyklá piva.

Nutno podotknout, že svým způsobem jsou ovšem neobvyklá všechna soutěžní piva.

Které z nich si odnese ocenění „Pivní speciál roku 2019“, se veřejnost dozví ve středu, 16. října 2019, v Pivovarském domě v Praze, kde budou mít přítomní možnost také degustovat příslušné vzorky.

Laici a odborníci se shodují

Ani laická, ani odborná porota nicméně neměla při svých degustacích jednoduché rozhodování. Letos přitom soutěžilo 44 druhů piv, což je celkem standardní množství v porovnání s předchozími ročníky. Uvedenou soutěží, která bohužel není zas tak známá, tedy prošlo už více než 400 druhů, často velmi zajímavých piv.

Degustace v soutěži speciálních a neobvyklých piv Cerevisia Specialis
Autor: Jan Vacl

Degustace v soutěži speciálních a neobvyklých piv Cerevisia Specialis

Zajímavostí soutěže přitom je, jak podotýká předseda poroty František Frantík z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, že verdikty laické i odborné poroty mají 60% až 70% shodu v hodnocení vzorků. To mimochodem v praxi znamená, že soutěž je vhodným praktickým testem možné úspěšnosti soutěžících piv na trhu i testem trendů na našem pivním trhu.

Veškerá soutěžící piva lze přitom na trhu zakoupit, často ale pouze v prodejnách jejich výrobců a ve specializovaných obchodech. Což je poněkud škoda, a možná i proto tvoří speciální piva od velkých průmyslových pivovarů na trhu nižší podíl, než je celkový podíl stále se rozvíjejících minipivovarů.

Návrat hořkých piv

Tak či tak, konzumenti piv v ČR jsou stále náročnější, a právě to nutí i velké výrobce k tomu, aby zkoušeli nové a nestandardní varianty. Za deset let soutěže lze navíc podle Františka Frantíka vysledovat jak v samotné soutěži, tak i na tuzemském pivním trhu různé trendy, které mohou být inspirativní nejen pro výrobce piva, ale třeba i pro pěstitele chmele.

Degustace v soutěži speciálních a neobvyklých piv Cerevisia Specialis
Autor: Jan Vacl

Odborná i laická porota v 10. ročníku soutěže hodnotila 44 druhů speciálních piv

Patrně nejdůležitějším aktuálním trendem je přitom postupný návrat více hořkých piv, což se projevuje jednak rostoucí konzumací vícestupňových piv, ale také u nedávno ještě v ČR nekonzumovaných piv vyráběných technologií svrchního kvašení. Především pak v pivech typu ale a IPA, kdy IPA se stává oblíbenější než ale, právě proto, že piva typu IPA jsou více hořká. „Trend více hořkých piv se projevuje i v tom, že zatímco piv ale se u nás vyrábí poměrně málo, piv IPA je mnohem víc. Více hořká piva jsou méně aromatická, což řadě konzumentů piv u nás zřejmě vyhovuje,“ podotýká dlouholetý degustátor a znalec piv František Frantík.

Více hořká piva ale také vyžadují použití jiných odrůd chmele. „Základem je stále aromatický poloraný žatecký červeňák, ten se ale dále dochucuje hořkými odrůdami chmele,“ připomíná Frantík. To mimo jiné znamená, že alespoň část tuzemské produkce chmele je možné směrem k druhům chmele s vyšší hořkostí nahradit.

Ostatně, piva chmelená čerstvým zeleným chmelem, s vysokou hořkostí, chmelená za studena, piva IPA a obecně více hořká než běžně konzumovaná a prodávaná piva tvořila významnou část vzorků v letošním ročníku soutěže. Nechyběla ale samozřejmě ani nealkoholická piva s příchutí a míchané nápoje z nealko piva, ani piva kvasnicová nebo pšeničná. Každopádně piva obohacující již tak hodně bohatý tuzemský pivní trh. A to je pozitivní zpráva i s tím, že taková piva mají svou vlastní soutěž.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).