Stále holdujeme obžerství

Autor: Isifa.cz

ROZHOVOR – „Půl roku se mnou nemluvila,“ říká MARTIN JELÍNEK o reakci své dcery na knihu, kterou jí napsal k patnáctinám. Jmenuje se Mámo, táto, nezabíjejte mě! a je o jídle.

Žijeme v době zdravého životního stylu? Podle počtu článků v tisku, specializovaných časopisů a vycházejících publikací i množství výživových poradců ano. Často si ale navzájem protiřečí. „Je tady džungle,“ potvrzuje přírodovědec Martin Jelínek, certifikovaný poradce pro interpretaci analýzy stopových prvků v organismu a jejich metabolických přeměn. 

V čem váš „výklad“ spočívá?


Autor: archív Martina Jelínka

„Když u vstupu do školní jídelny stojí automaty na sladké nápoje a tyčinky, všechno pozbývá smyslu,“ říká Martin Jelínek

Pracuji s analýzou vlasů, která je čítankou našeho zdraví. Vlas stejně jako nehet na nás totiž prozradí, jak jíme. Každý den se do něho ukládá informace o tom, co jsme zkonzumovali.

Například poměr mezi vápníkem a hořčíkem vypovídá o některých pochodech v organismu, třeba jak vysoké svalové napětí máme v těle. Když mám hodně vápníku a málo hořčíku, tak se mi zvyšuje svalový tonus. Dochází ke svalovému přepětí, což se projeví na stresových pochodech organismu a zasáhne i do fungování centrální nervové soustavy. Jako výživář vím, která potravina v jakém množství co obsahuje a když zjistím, že dotyčný člověk jí příliš mléčných výrobků a málo ovoce, zeleniny, semínek a oříšků je pochopitelné, že nepoměr plyne z jeho způsobu stravování. Jestliže takový nepoměr trvá příliš dlouho, může dojít k natržení svalu, negativně ovlivní fungování cévního systému, srdce, může vést ke vzniku osteoporózy a tak dále. Neřeší akutní problémy, neprozradí mi totéž, co krevní rozbor, ale řeší déle trvající chronické obtíže. A na základě těchto zjištění já mohu sestavit člověku dlouhodobý jídelníček, který samozřejmě aktuálně upravuji. Třeba odvápňování kostí mohu odhalit dříve než denzitometrie.

Vy sám jste do té džungle zdravého životního stylu přispěl několika knihami. Jedna z nich se jmenuje: Mámo, táto, nezabíjejte mě! 

Jak se říká, kovářova kobyla chodí bosa. Nemohl jsem se už dívat na to, jak se moje tehdy čtrnáct a půlletá dcera, která závodně tancuje, stravuje. Nepomáhalo vysvětlování, domlouvání, žádné argumenty. Tak jsem jí chtěl k patnáctým narozeninám napsat knihu, což se mi povedlo.

Jak se jí dárek líbil?

Půl roku se mnou nemluvila. Zpětně po dvou letech vidím, že jsem udělal dobře. Dnes můžu říct, že se stravuje téměř dokonale

Nakonec jste knihu i vydal.

Kamarádi, kteří si ji přečetli, mě o tom přesvědčili. Publikaci kupují hlavně maminky a pak ji podstrčí svému dítěti. Je vhodná pro děti od dvanácti let.

Čím se liší od ostatních publikací podobného zaměření?

Je to dialog mezi otcem a dcerou. Vysvětluji například Kristýně, jak má nakupovat chléb a pečivo. Že vícezrnná bageta ještě nemusí být zdravá, když je vyrobena z bílé mouky, celozrnného šrotu a posypaná lněným semínkem.

Šrot a lněná semínka nejsou zdravá?

Pokud jsou obilná zrna rozšrotována, mají ostré hrany a mohou poškrábat sliznici tlustého střeva. Lněná semínka, když nejsou umletá, zase projdou tělem bez jakéhokoliv efektu. Ideální chléb nebo pečivo se skládá z celozrnné mouky a je jedno, zda jde o pšeničnou, žitnou, či ječnou, kvásku nebo droždí, vody a soli. Nic jiného.

Vy takový chléb znáte?

U nás jsou dva výrobci a koupit se dá v prodejnách zdravé výživy. Je dražší, ale zase ho nesníte zdaleka tolik, protože zasytí.

Pečivo a většinou i chléb nejsou baleny, jak si mohu přečíst, z čeho jsou vyrobené?

Prodejce má zákonnou povinnost u nebaleného zboží vyvěsit cedulku, na níž je složení výrobku uvedeno. Jenže kde není žalobce… V supermarketu jsem zažil, jak si zákazník stěžoval, prodejce to napravil, a za čtrnáct dní se po všech cedulkách opět slehla zem. Když to nebudeme vyžadovat my zákazníci, nic se nezmění.

Mnoho lidí poukazuje na to, že zdravé potraviny, zvláště ty bio, jsou drahé a nemohou si je dovolit kupovat.

Na to mám jednoduchou odpověď: Kdybychom jedli tolik, co potřebujeme, zdravá strava nevyjde dráž. Jenže my stále holdujeme obžerství.

Kdy mám začít dítě „poučovat“ o tom, co kupujeme a jíme?

Určitě od první třídy. Brát dítě s sebou na nákup a říkat mu, proč vybírám zrovna tuhle potravinu, že jsem sáhnul po kečupu, v němž je míň cukru a náhražek. A z jakého důvodu kupuji mléčné výrobky zakysané a jogurt bílý, neochucený… Když jsou bio, je to ještě lepší.

Jak mohu ovlivnit chutě dítěte? Mám ho nutit jíst zdravě, když mu jídlo nechutná? 


Autor: www.mamotatone­zabijejteme.cz

„Dítě hodně odkouká od rodičů, tedy i to, co jedí sami.“

Chuťové projevy našeho těla se odvíjejí od reálné potřeby našeho organismu. Když mu chybí nějaký prvek obsažený v dané potravině, tak si tělo o ni řekne. Prostě na ni dostanu chuť. Anebo konkrétní chuť na danou potravinu je dána emocionálním rozpoložením. Podle nálady sáhnu po tom či onom. A děti jsou k „emocionálním“ chutím náchylnější, protože nemají vyvinutý racionální způsob uvažování.

Existují určité skupiny potravin, které nejsou příliš zdravé nebo o jejichž vhodnosti můžeme diskutovat. Patří mezi ně maso, mléčné výrobky či chemicky a tepelně upravené potraviny; ty bych dítěti nenutil, dokud si k nim samo nenajde vztah. Pak jsou potraviny potencionálně zdravé, jako jsou cereálie, obiloviny, luštěniny, ovoce a zelenina, které by jíst mělo. Nezbývá mi nic jiného, než zkoušet různé recepty, abych v dítěti vyprovokoval chuťový zájem. Nejí čočku, tak z ní udělám pomazánku, prostě hledám různé cesty, rozličné receptury. Určitě neplatí, že co je zdravé, není dobré. A nezapomínat na to, že dítě hodně odkouká od rodičů, tedy i to, co jedí sami.

Děti nejedí pouze doma, ale i ve škole. Zlepšilo se vaření ve školních jídelnách?

Obecně ano. Loni mě oslovil jeden časopis a s jeho redaktorem a fotografem jsme objeli náhodně několik škol na Ostravsku. Vždycky jsem snědl oběd a vyhodnotil jej z hlediska chuti a kvality. Z mého pohledu všechny dopadly dobře jak po chuťové tak výživové stránce. Ovšem když u vstupu do jídelny stojí dva automaty, jeden na sladké nápoje a druhý na tyčinky Snickers a Mars, všechno pozbývá smyslu.

A když se mezi zdravým obědem a večeří zaskočí do McDonald´s nebo do KFC?

Tělo dostane nutriční šok, z něhož se vzpamatovává několik hodin. Veškeré snahy rodičů a školy jdou „do kytek“.

Kde nakupujete?

Nejprve vezmu útokem supermarket. Tam nakoupím základní potraviny jako rýži, mouku, ale i zeleninu a ovoce, pak obejdu dva tři obchody se zdravou výživou a nakonec si nechám Makro, kde koupím čerstvé ryby. To udělám dvakrát za týden.

Ovoce a zeleninu nakupujete v supermarketu?

V létě si necháváme posílat bedýnky s čerstvou zeleninou a ovocem nebo zajdeme na trh, ale v zimě? Samozřejmě zelenina čerstvá není, přesto se nebojím kupovat mrkev, brokolici, petržel, kedlubny, vyhýbám se obloukem rajčatům, která jsou geneticky upravovaná a nemají stejně žádnou chuť. Papriky jsou na tom podobně, ale mají alespoň nějakou chuť. Musíme se v zimě smířit s tím, že nemůžeme jíst stoprocentně zdravě. Jistou náhražkou je hluboce zmrazená zelenina, i když je dražší. Nebo sušené ovoce. Ani v citrusových plodech těch vitamínů moc není, protože dozrávají ve skladech.

Potraviny mají termický efekt. Při trávení ochlazují, nebo naopak oteplují naše tělo. Které potraviny jíst a co pít při současných mrazech?

Právě citrusové plody výrazně ochlazují. Stejně tak zelený čaj, zahřeje naopak bylinkový. Vhodné jsou některé druhy masa, například jehněčí, kuřecí, pstruh, losos nebo tuňák, z příloh třeba brambory či rýže, které můžeme ochutit bylinkami se zahřívajícím účinkem – cibulí, pórkem, bazalkou, česnekem… Tyto druhy koření se vyplatí používat i na zeleninové saláty, které obecně ochlazují.

Abych se vrátila do té džungle zdravého životního stylu. Komu a čemu věřit?

Nezbývá nic jiného než zvolit metodu pokusu a omylu nebo dát na doporučení těch, kteří už tuto cestu před námi prošli.

31 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 24. 2. 2012 22:54