Pekelná česká kuchyně: hlavně že je toho hodně, rychle a levně

Autor: Zdroj Mimibazar.cz

Češi doma nevaří ani dobře, ani levně, ale „jakože dobře z nekvalitních, jakože levných surovin“. „Čvachtáme“ si nad „babicárnami“ z Mimibazaru a vzýváme božské trio: tatarku, Vegetu, kečup.

Legendární pořad Jirky Babici o takovém tom domácím vaření rozdělil populaci do dvou táborů. Jedněm vstávají vlasy hrůzou a žaludky se obracejí při představě, že by něco takového vařili nebo pozřeli, druzí jim nadávají do kulinárních snobů, co nechápou, že jsou lidi, co nemají na nějaký ty drahý suroviny, a tak vaří „levně“.

Jirka Babica vyzývá: Pojďte si společně zavařit!
Autor: http://dobroty.nova.cz/

Jirka Babica vyzývá: Pojďte si společně zavařit!

Pro lidi z první skupiny je nepředstavitelné, že by babicovské recepty někdo vařil. Recepty plné náhražek a záměn („…dáme kostku masoxu, kdo nemá hovězí, dá slepičí, kdo nemá ani slepičí, nedá nic…“), dochucovadel, připálených surovin („aby to mělo křupku“) a takzvané inspirace ze světové kuchyně, což ve výsledku vypadá jako pekingská opera zpívaná sborem baráčnic z Tuklat – tu se něco přiohne, nahradí, pozmění, místo opičího krále Hanumana tam šoupneme předsedu družstva, aspoň to bude pro lidi srozumitelnější. Kdo kdy jedl takzvanou pizzu vytvořenou z centimetr tlustého těsta, na kterém byl salám Vysočina, papriky, cibule, nastrouhaný ajdam, kečup a místo oregana majoránka („oregano je děsně drahý“), ten pochopí. (Odehrálo se na začátku 90. let a dotyčná kuchařinka byla pak v pizzerii velmi překvapená.)

V tomto článku bych rád lidem z první skupiny řekl krutou pravdu: Ne, nemůže za to Jiří Babica. Tohle vaření sem nezatáhl on, on není příčinou – ale důsledkem! Takovéhle vaření se totiž v českých domácnostech provozuje celkem běžně, a některé hospodyňky se tím dokonce chlubí. Nevěříte? Pojďte na procházku českou kuchyní…

Čtyři pravidla české kuchyně

Představa o tom, že se v českých domácnostech vaří podle Magdaleny Dobromily, je krásná, romantizující a kulinární intelektuálové ji milují. Možná u nich se tak vaří, možná i v rodinách jejich známých, ale to není typická česká kuchyně. V typické české domácnosti o Rettigovou nezavadíte. Dokonce se nevaří ani podle kuchařek, kterých vychází zhruba patnáct na jednu celebritu.

V mnohých domácnostech se totiž vaří – jak to jen slušně říct…? Řekněme tedy, že se vaří podle čtyř základních pouček:

  1. aby to bylo levně
  2. aby toho bylo hodně
  3. aby to bylo rychle
  4. aby nebyly k poznání původní suroviny

Při průzkumu kulinárních zvyků prokázal neocenitelnou službu server Mimibazar.cz. Kromě původního účelu, tj. bazar s dětským ošacením, hračkami a dalším příslušenstvím, si tam totiž maminky navzájem sdělují rady, diskutují, a mimo jiné taky publikují recepty. To vše doprovázené tleskajícími smajlíky a zdrobnělinkami, které dávají tomuto průhledu do českých kuchyní správný dada rámec. Ne všechny recepty z Mimibazaru jsou děsivé, třeba sekce „zvěřina“ je poměrně příčetná, ale minimálně třetina, možná i polovina receptů jsou „babicárny“.

Autor děkuje přispěvatelům diskusního klubu Mimibazar fetišismus na serveru Okoun. Díky jejich práci byly nalezeny ty nejpodivnější šlichty, patoky, kejdy, blafy, humusy a hnusy, jaké si můžete představit. Na základě materiálu z uvedeného klubu vzniklo v poslední době několik článků – ovšem jejich autoři málokdy zmínili, kdo že za ně udělal rešerši. Budiž tato čestná zmínka alespoň drobnou satisfakcí za jejich práci.

Hity Mimibazaru: tatarka, Vegeta, kečup…

Naprostým hitem sekce Recepty na Mimibazaru bylo „Tchýnino výtečné kuřecí s tatarkou“. Suverénně vévodilo žebříčku oblíbených, dokud ho autorka, pravděpodobně znechucená kritikou šťouralů, neodstranila. Ve zkratce: do pekáče cibuli, na ni kuřecí maso, na to tatarku (nejlépe light, někdo přidá i jogurt, kdo nemá jogurt, ehm… nedává jogurt) a na to plátkový Eidam. Zapečeme. Výsledek ocitujeme přímo z receptu: „Cibulka pustí dost šťávy, tatarka udělá taky své......takže masíčko je náramně šťavnaté a křehoučké. Je to jednoduché a výborné… Jako příloha se hodí skoro cokoliv… nejlepší je brkaše“.

Brkaše je bramborová kaše, to kdybyste tápali. Mnoho teček patří k originálnímu stylu těchto receptů, stejně jako tečky bez mezer a stejně jako naprosto kuriózní gramatické chyby, ale to nechme stranou. Tenhle recept na první pohled připomíná různé překvapující chuťové kombinace, které ve výsledku fungují a vytvoří zajímavý kontrapunkt, s tou drobnou odlišností, že tady je výsledkem blaf, který chutná přesně tak, jak to zní: jako rozmáčené kuře v light tatarce, zapečené se sýrem a podávané s bramborovou kaší.

Ale výtečné tchýnino kuřecí (a pak se tchýně diví, že jsou na ně takové ošklivé vtipy!) bylo výjimkou – neobsahovalo ani Vegetu, ani točený salám, dokonce bylo poznat, že je to z kuřecího. Mnoho receptů obsahuje magické zaříkání, které způsobuje, že lidé jedí to, co normálně nejedí:

„.....výtečný panganius… manža ryby nesnáší, ale u tohodle si čvachtal........“

„děti brokolici nejedí, ale po tomhle brokolicovém nákypu se jim dělají za ušima boule!!!!!!!“

Jaký smysl má kupovat suroviny, které někdo ze strávníků nejí, a udělat z nich pokrm tak, aby nikdo nepoznal, že to je z toho, k čemu má odpor? Těžko říct. Na druhou stranu je vidět, co s leckdy výraznou chutí surovin (třeba u celeru) dokáže Vegeta, kečup a tatarka. Brzy se jistě objeví i návod „Kterak připraviti chřest s ústřicemi a lanýži, aby nikdo nepoznal, že jí chřest, ústřice a lanýže, ale myslel si, že se jedná o drůbeží salám s malinovým jogurtem“.

Světová kuchyně po našem – a „levně“

A náhražky? Už jste jedli dršťkovou polévku z ředkve? Nebo rajčatovou polévku z kečupu? (Kečup, voda, Vegeta, všichni si čvachtají…) Víte, jak se dělá falešný humr (mrkev, majolka) nebo falešný losos? A víte, jak se dělá levná tiramisa? (sic!)

Kdepak Mascarpone, tyhlety exotické přísady jsou přece drahé. Místo toho dáme cottage cheese. Kdo nemá, dá Lučinu nebo taveňák. Recepty na tiramisu z originálních surovin na Mimibazaru propadly, největší úspěch mají ty, které místo mascarpone (500g ~ 90 Kč) používají dvě pomazánková másla a dvě smetany (2×25 + 2×18 = 86 Kč, a to se vyplatí!) Co na tom, že to chutná jinak, že to nemá s tiramisu nic společného – my tomu tak říkáme, a hlavně je to levnější! Nás, spořivé české hospodyňky, žádný talijánský vymyšlenosti nerozhodí! (Spravedlivě dodejme, že z těchto receptů může vzniknout něco docela poživatelného – ale není to tiramisu.)

Inspirace ze světa ale nekončí v Itálii. Jedli jste „mexické tortilly“ bez tortill? A jedli jste už „rychlou čínu“? Ne? Zde máte recept, v původním znění:

ČÍNSKÉ NUDLE, JAKO RYCHLÁ ČÍNA PRO NENÁROČNÉ PRO INSPIRACI POTŘEBNÉ PŘÍSADY DVĚ ČÍNSKÉ NUDLOVÉ POLÉVKY,POREK KUKUŘICE ,HRÁŠEK , NĚJAKOU UZENINU /BUŘTA ,PÁREK,NEBO MĚKKÝ SALÁM,SOJOVKU WOLŠESTR/ MŮŽE BYT I KEČUP NEBO LŽIČKA HOŘČICE,1 STR, ČESNEKU,,FANTAZII SE MEZE NEKLADOU,, POSTUP PŘÍPRAVY POLÉVKY PŘELIJI PŘEVAŘENOU VODOU A NECHÁM STÁT NEDÁVAM KOŘENÍ A OLEJ CO TAM JE, MEZITÍM SI NA TROŠE OLEJE OSMAHNU UZENINU PŘIDÁM POREK KUKUŘICI A HRÁŠEK, SLEJI PO MINUTÁCH NUDLE A PŘIDAM JE KE SMĚSI, PAK DÁM LŽIČKU HOŘČICE ZAKAPU SOJOVKOU A WOLŠESTREM PŘIDAM OLEJ A KOŘENÍ S POLÉVKY 1 NAKRÁJENY ČESNEK PODLE CHUTI PŘISOLIM PŘIPEPŘÍM A PAPÁM ,,RYCHLÍ OBĚD NEBO VEČERE

O „číně“ z kuřecího točeného salámu ani nemluvě.

Čvachtáme si. Hlavně že je toho hodně

Pravděpodobně jde o zvyk z dob, kdy to či ono „nebylo“ a i barevný pepř byl exotika. Fajn, budiž, ale dneska není problém dojít do obchodu a koupit si téměř cokoli (otázku kvality nechme stranou). Většina koření vám vyroste i doma – různé saturejky a bazalky a rozmarýny s tymiánem tak máte po ruce čerstvé a s minimem námahy. Proč tedy, u všech všudy, Vegeta, tatarka, kečup? A ozvěnou zní sborové: „Ale my máme rádi poctivý český jídla, co jsou rychle a levně, na nějaký tyhlety fantazie nemáme čas a peníze!“ 

Tak to pokračuje stále dál: Lamšmíd, wolšestr (kdo nemá, dá vorchestr), Vegeta, Anklbenc, Framfurtská polévka, Gordon blue z godhaje, místo masenka dáme točák, na to tatarku a kečup, nebo aspoň lžíci hořtice, když uvaříme rizeto z pangáciuse, tak nikdo nepozná, že jí rybu. K zapití pak Bayles (svařené kondenzované mléko s tuzemákem), a všichni si čvachtáme. Hlavně že je toho hodně.

A aby bylo jasno, kdo je tu snobský kulinární frfňa a kdo poctivá česká kuchařka, která ví, co rodině chutná, tak je minimálně polovina těchto receptů ozdobená slovy „óóóóóóóóbbbbbrrrrr mňamka, rychlá, levná, za 10 minut“. Samozřejmě, že to „milují i děti“, to v receptech žádná autorka neopomene zmínit.

Mýtus „levné a rychlé mňamky“

Máte už tedy představu o lidové české kuchyni? Kdepak, žádný mix středoevropské tradiční kuchyně s německým a slovanským vlivem, z domácích surovin a s domácím kořením… Spíš směs pověr („to neseženu“, „to je drahé“, „to je zdravé“), návyků ze socialismu („takhle to vařila maminka a nám to chutnalo“), nekvalitních surovin (jsou „levné“ a je jich hodně) a pokusů o „světovost“ (ale takovou tu naši, aby to chutnalo jako to, na co jsme zvyklí, a bylo toho hodně).

Ono, ruku na srdce, kdo z nás si někdy neumíchal vajíčka a neposypal je strouhaným sýrem, kdo z nás nikdy nevrznul na špagety kečup, kdo nikdy nejedl lančmít…? Ale jen málokdo na tom postaví každodenní kuchyni.

Změnit stravovací návyky nedokážou doktoři ani osvětové pořady v televizi. Je totiž potřeba nejdřív vyvrátit mýtus „levné a rychlé mňamky“. Mýtus o tom, že z náhražek, co jsou „jako něco jiného“, uvaříme víc jídla a levněji. V běžných českých domácnostech se totiž nevaří ve skutečnosti ani dobře ani levně, ale „jakože dobře z nekvalitních, jakože levných surovin“. A protože nejlevnější je rozčvachtaná sója se sádlem, vaří se z ní. Je toho hodně a není problém dodat jakoukoli za čtyř základních chutí (glutamátová, kečupová, tatarková a „čína“).

Dokud budou lidé věřit, že je kopec náhražek náhražek, dochucený Vegetou, levnější než jednoduše upravené kvalitní maso, budou všechny kuchařské pořady jen pláčem na nesprávném hrobě. A nemyslím si, že tyhle věci má lidem vysvětlit stát.

(Autor denně vaří; k jednoduchému vaření z kvalitních surovin ho donutila alergie na lepek, mléčné výrobky a silné zažívací potíže po nekvalitních uzeninách a masech.)

125 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 3. 2015 20:24
Zasílat nově přidané názory e-mailem