zdraví

Veronika Kotková se snaží vracet zpět do normálního života lidi, kteří podcenili varovné příznaky svého těla. „Záda nás nebolí jen kvůli sedavé práci,“ říká primářka Psychiatrické nemocnice Kosmonosy.

Jana hodně pomáhá ostatním a hodně stůně. Jestli se chce uzdravit, musí přijmout skutečnost, že tím nejbližším trpícím člověkem, který naléhavě potřebuje její pomoc, je ona sama.

„Je to zkratka, když říkáme hodný a zlý cholesterol, sice užitečná, ale je třeba si uvědomit, že cholesterol je jenom jeden. A i ten hodný se může chovat zle,“ říká Michal Vrablík. Mění se pohled medicíny na cholesterol?

Oslabená imunita a nutnost jejího posilování se připomíná hlavně na podzim a v zimě. Přitom bychom se našemu zdraví měli věnovat po celý rok, léto nevyjímaje.

Následující rozhovor vznikl díky mé bývalé spolužačce, která propadla silovému a kondičnímu způsobu cvičení nazývaném funkční trénink. A kdybych neviděla výsledky – neuvěřím.

Máloco je v posledních desetiletích vnímáno z hlediska zdraví tak jednoznačně kladně jako antioxidanty. Nicméně další jistota možná padla, nebo alespoň není už zdaleka tak jistá.

Jedním z důvodů asanace Prahy koncem 19. století byly katastrofické hygienické podmínky. Podnikneme výlet do historie, do časů poměrně nedávných, ale naprosto nesrovnatelných s našimi dnešními životními podmínkami.

Křečové žíly jsou jednou z civilizačních chorob, jíž trpí velká část dnešní populace. Onemocnění postihuje častěji ženy, typickými pacientkami jsou úřednice, prodavačky, kadeřnice či učitelky.

V neděli 22. 6. se koná již čtvrtý Národní den hemofilie. Česká veřejnost se s tímto onemocněním seznámí i prostřednictvím 11 příběhů dětských hemofiliků na putovní fotografické výstavě „Společně o hemofilii“, která potrvá až do konce roku 2014.

Klidně by trumfnul i Šípkovou Růženku. Usne během rozhovoru v kavárně plné lidí a nepřijde mu to divné. Zašel proto do spánkové laboratoře, kde na sebe nechal dát „bombu“.

Závislí na alkoholu odhadli počet abstinentů v Česku na desetiny procenta. Ve skutečnosti je jich i u nás o dost víc. Polovina světové populace pak alkohol nepila nikdy v životě.

Čas sinic přichází… Letos celkem brzy. Jak poznáte, kde je bezpečné se koupat a proč sinice ve vodě vlastně vadí?

Terapie tmou je léčebná a sebepoznávací metoda. Tma na člověka působí bezprostředně, ale mění jeho vnímání i z dlouhodobého hlediska. Tři roky pobytů ve tmě ledacos změní.

Když máte v mládí pleť posetou nevzhlednými uhříky, vydržíte to, protože z toho přeci vyrostete. Ale do kdy má člověk čekat, do dvaceti, do třiceti, do pětačtyřiceti?

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček reaguje na informace médií a varuje veřejnost před nebezpečnými „léčiteli“.

Naše zdraví ze sedmdesáti procent ovlivňuje životní styl. A my hodně solíme, málo sportujeme, pálíme jednu od druhé a trpíme obezitou. Sami si zkracujeme roky, které prožijeme v dobré formě.

Současný průměrný člověk přijme 120 g tuku denně. Zhruba dvojnásobek toho, kolik by měl přijmout. Výsledkem je, že polovina populace ve vyspělých zemích má nadváhu nebo je obézní.

Chůze a plavání jsou pro nás v zásadě nejpřirozenější pohyby, v zájmu svého zdraví bychom tedy měli chodit a plavat, kdykoli je to možné. S plaváním jsou ale spjata i určitá rizika.

Mladým je horko, starším zima, mladí jsou hluční, staří chtějí svůj klid. Pohled sice zjednodušený, leč v mnohém pravdivý. Soužití se ještě komplikuje s chorobami včetně psychických.

Nesmyslné požadavky (i na sebe sama) mají snad víc obětí než válečná vřava. Tisíc kulí jako v Sarajevu střílíme do svých blízkých – a s nejlepšími úmysly.

Bezpečnost a hygiena práce, poskytování mycích a čisticích prostředků? Mohutně se rozvíjející výroba se ve středověku a počátcích novověku vůbec nezajímala o kategorie dnes dané zákony.

V současné době probíhá v mnoha nemocnicích „hon za akreditací“. Certifikát má v ideálním světě garantovat kvalitu péče i bezpečí pacientů. Víme však o případech, kdy úřednický šiml přinesl nemocným zbytečné trápení.

Primárním cílem všech zdravotnických zařízení by mělo být dosáhnout celkové spokojenosti pacientů. Průzkum zjišťoval, jak a s čím jsou spokojení Češi.

„Dárcovství plazmy je jedna z mála oblastí, kde si člověk může být jistý, že dobrý skutek opravdu udělá,“ říká Milan Malý. Daruj plazmu, zachráníš život, platí doslova. A to není zrovna málo.

Nová zjištění o cholesterolu a antioxidantech obrací naruby předchozí tvrzení. Ani tato nebudou definitivní. Zdravotní a nutriční doporučení se mění – a měnit se budou dál.

Za průměrného pojištěnce dá letos VZP skoro o tisícovku víc než loni. V průměru letos pojišťovna vydá za péči o jednoho klienta 23 842 korun. Loni to bylo méně o 957 korun (tj. 4,18 %).

Hloupý, ovšem. A naštěstí ne náš. Doufejme, že tento návrh ze zahraničí se nestane inspirací pro české zákonodárce.

Pochybujete, jak a čím se léčit, a tápete, komu a čemu věřit? Přečtěte si knížku Prolhaná věda. Ne že byste pak měli jasno. Ale budete pochybovat a tápat o něco informovaněji.

GALERIE: Panenky, koloběžky, pískadla do vody… Téměř polovina hraček pro malé děti nesplní požadavky na bezpečnost. Podívejte se, kterým by se měl Ježíšek obloukem vyhnout a proč.

Že řada lidí prevenci moc nedá, je jistě pravda. Ale máslo na hlavě mají i sami lékaři, pojišťovny a stát. Jak to dopadne, když požádáte praktika o preventivní vyšetření? Mnohdy tristně.