úzkosti

Závěr roku bývá hektický, jeho začátek se zase pojí s předsevzetími, která ne vždycky zvládáme dodržet. Nálada pak klesá, a přelom roku je podle odborníků dokonce dobou, kdy přibývá duševních onemocnění, například i úzkostných poruch. Jak se projevuje, co patří mezi rizikové faktory a kdy vyhledat pomoc?

Na 140 tisíc dětí a mladistvých se v Česku podle odhadů odborníků potýká s úzkostnými poruchami. Zásadní je včasná pomoc, specialistů na duševní zdraví je však nedostatek. Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) proto zahajuje testování kurzu Bez obav – jak vyzrát nad strachy dětí. Kurz bude nabízen zdarma ve 14 městech napříč ČR a zájemci se do něj mohou hlásit do 6. prosince.

Tragické situace člověka poznamenají na celý život. Trauma se však netýká jen zažité hrůzy a bolesti. Na některých lidech se podepíše i to, že událost sami přežili, zatímco jiní ne. A čím dál tím více se ukazuje, že zdaleka nejde jen o přeživší havárií a válečných hrůz.

Je důležité rozlišovat mezi běžnou úzkostí a úzkostnou poruchou, pro kterou je příznačná dlouhotrvající intenzivní úzkost výrazně ovlivňující kvalitu života. Tyto poruchy postihují až desetinu populace a často se vyskytují s poruchami spánku. Důležité je nestydět se o problému mluvit a začít jej včas řešit.

Horší paměť, neschopnost plánovat a zorganizovat si každodenní aktivity a učení, selektivní pozornost, obtížnější komunikace. To jsou jen některé potíže, které hrozí předčasně narozeným dětem. Ukázal to rozsáhlý průzkum Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Zjistil psychiatrickou poruchu u více než třetiny ze sledovaných nedonošenců.

Epizoda intenzivního strachu a úzkosti, která se označuje jako panická ataka, je běžnou součástí panické poruchy. Záchvaty vznikají naprosto nečekaně a bez zjevné příčiny a provází je soubor psychických, emočních i fyzických příznaků. Při léčbě se uplatňuje farmakoterapie i kognitivně-behaviorální terapie. Se zvládáním záchvatů pomáhají také speciální dechové a svalové techniky.

Až každá pátá žena během těhotenství a po porodu prožije nějakou formu duševní nepohody, jako jsou úzkost nebo deprese. Psychologická podpora však bývá často nedostupná nebo nákladná, případně žena odborníka ani sama nevyhledá. Pomoci by mohla aplikace Kogito vyvinutá vědci z Národního ústavu duševního zdraví.

Jedním z nejhorších strachů vůbec je strach z pohřbení zaživa. Tato fobie se nazývá tafefobie. A jako každá fobie má i tato svou příčinu: skutečně se v minulosti stávalo, že pohřbili někoho, o kom se pouze domnívali, že je mrtvý.

Někdy všechno nejde tak, jak bychom chtěli. Cítíme se unavení, psychicky vyčerpaní, podráždění nebo špatně spíme. A co teprve když se dostaví smutek, apatie, deprese, bušení srdce nebo silná nervozita? Podobné stavy občas postihují skoro každého z nás. Lehčí potíže se dají zvládnout i pomocí bylinek.

Psychickými problémy v těhotenství a po porodu trpí až pětina žen, horší náladu ale popisuje až 80 procent rodiček. Rozvoji větších potíží může pomoci screening a následná pomoc. K testování se nyní připojila i porodnice v Karlových Varech. Den po porodu tu maminky mohou vyplnit krátký dotazník a v případě pozitivního výsledku je osloví peer pracovnice a nabídne pomoc.

Obavy čas od času pociťuje asi každý, ale pokud rychle přejdou a neovlivňují kvalitu života, není potřeba je moc řešit. S úzkostnou poruchou je to jiné, ta už má dopad na to, jak člověk funguje. A nebo nefunguje. Trpí jí až deset procent lidí, často společně s problémy se spánkem.

Těhotenství a poporodní období může být jedno z nejkrásnějších, ale klidně i jedno z psychicky nejnáročnějších období v životě ženy. Je v té době velmi zranitelná, a nejen to s sebou nese riziko vzniku duševní poruchy – nejčastěji deprese nebo úzkosti. Průzkum Národního ústavu duševního zdraví zjišťoval, co duševní pohodu žen po porodu ovlivňuje.

Benzodiazepiny patří mezi nejčastěji předepisované léky na uklidnění, proti úzkostem a křečím. A to i přes své četné nežádoucí účinky a poměrně vysoké riziko vzniku závislosti. Co bychom o této skupině léků měli vědět a jak se vyznat v tom, který lék je který?

Vyznavači reiki tvrdí, že dokáže vyléčit nebo pozitivním způsobem ovlivnit prakticky jakékoliv onemocnění. Pravdou je, že neexistují žádné studie, které by jednoznačně prokázaly zdravotní přínos reiki. Přesto tuto metodu svým pacientům nabízejí i některá zdravotnická zařízení.

ROZHOVOR – Denně odbaví zhruba 300 hovorů a další kontakty mají přes e-mail nebo chat. Řeč je o Lince bezpečí a jejím mladším sourozenci Rodičovské lince. Témata na nich na konci února pozměnila invaze na Ukrajinu. Zpočátku se děti ptaly, proč se válka děje, teď spíše řeší, jak vyjít se spolužákem z Ukrajiny či Ruska, popisuje její vedoucí Kateřina Lišková.

Úzkost a depresivní stavy jsou dva nejčastější příznaky, které mohou děti i dospělí pociťovat v souvislosti s válkou na Ukrajině. Shodují se na tom oslovení odborníci. S vnitřními pocity ale lze pracovat a předcházet jejich prohlubování.

ROZHOVOR – Doba covidové pandemie i válečného konfliktu na Ukrajině přinášejí světu výrazný nárůst úzkostí, deprese i existenciálních témat. „Lidé hledají látky, kterými ošálí tělo a mysl. Léky, alkohol, drogy,“ popisuje psycholog Aleš Kuda s tím, že oblíbenou látkou v ČR se stává i kokain.

Současná situace se dotýká všech, reakce mohou být odlišné. Odborníci upozorňují, že obavy či úzkost, vztek, bezmoc v souvislosti s aktuální situací na Ukrajině může pocítit kdokoli, a není důvod se za to stydět.

Zdravotní pojišťovny v ČR pozorují nárůst případů psychických potíží u svých klientů. Nabádají k nepodceňování těchto problémů, zásadní roli má prevence a včasné vyhledání pomoci. Některé z nejčastějších duševních poruch, jako jsou deprese a úzkosti, lze léčit pomocí terapií, léků, nebo jejich kombinací.

Osobnostní ladění jednotlivce ovlivňuje i to, jak ustojí obtížné situace. Jsou na tom v pandemii lépe „sněhové vločky“, nebo „živoucí fosilie“? Mladí a ambiciózní, nebo snad starší ročníky, které již mají něco za sebou? Slabé chvilky pro mnohé ještě přijdou.

Jediná jistota je, že nic není jisté… platí nejen v čase koronaviru. Pokud nejistotě podléháme, nebo se ji snažíme sami před sebou i před ostatními maskovat, doléhá na nás velká úzkost.

ROZHOVOR – Publicista Jeroným Janíček má sám zkušenosti s depresí a úzkostnou poruchou a tématu se dlouhodobě věnuje. „Psychická onemocnění nejsou projevem slabošství nebo lenosti,“ popisuje. Jde o nemoci, jakými jsou třeba ty oběhové nebo plicní, a měli bychom k nim tak přistupovat.

ROZHOVOR – Psychiatři se již dnes setkávají s těmi, kdo nezvládli obavy z nemoci COVID-19 nebo neustáli důsledky protiepidemických opatření. Koronavirus pomalu přeplňuje ordinace, ale zásadní dopady mohou přijít až za několik let. „Pak už si to s koronavirem nikdo nespojí,“ domnívá se přednosta psychiatrické kliniky Martin Anders.

Strach a úzkost se tak docela odstranit nedají. Musí se překročit… a žít navzdory realitě co nejlépe dál. Dělat něco, co nás těší, nebo alespoň částečně uklidní.

Typickým projevem nejistoty je neschopnost rozhodnout o tom, co je správné. Strach, zda učiníme dobré rozhodnutí. Uklidnit nás může fakt, že věci obvykle nedopadají nejhůř, jak by dopadnout mohly.

Asi nepřekvapí, že koronavirus ovlivnil psychický stav duševně nemocných a také spotřebu psychiatrických léků. Jenže výsledek zaskočil i odborníky z Národního ústavu duševního zdraví.

Ztrápený muž nazval svoji úzkost jako „úzký profil duše“. Poté se zamyslel a dodal: „Je to něco podobného, jako byste si v kartách vytáhli Černého Petra.“

Panická ataka, záchvat masivní úzkosti nebo také silná stresová reakce, potká alespoň jednou za život téměř každého z nás. Mohou ji vyvolat nejen silné emoce, ale také infarkt myokardu, poruchy srdečního rytmu či astma. Tento záchvatovitý stav, v němž se člověk často obává o svůj život, je také projevem panické poruchy a dalších duševních onemocnění.

Herec Jarda Dušek říká, že profese lékaře se neodvozuje od slova léčit, ale od slova lekat. Pacient přijde k lekaři, ten ho vyleká a předepíše mu lek. Pak jde do lekárny, užívá lek a nakonec z něj lekne. Když mi čtyřicetiletá kadeřnice Simona vyprávěla svůj příběh, polekal jsem se taky. A nejhorší nemoc je nemoc z vyplašení.

Řešení sexuálních problémů bývá považováno za doménu sexuologa. V běžné, partnerské poradenské praxi mívám občas pocit parafrázující okřídlené: „Freude, Freude, vždy na tě dojde.“