Nemocnice nemají plošně zakazovat nahrávání. Vzniká návod pro pacienty

16. 6. 2026

Sdílet

Detail ruky pacienta s mobilním telefonem
Autor: Shutterstock
Zdržte se plošných zákazů pořizování nahrávek pacienty, takový vzkaz nejspíš už brzy nemocnicím vyšle ministerstvo zdravotnictví. Pacientům naopak vysvětlí, jak nahrávat, aby záznam byl použitelný při podání stížnosti.

Bude to vodítko pro pacienty, zdravotníky, ale i úřady, které řeší stížnosti na poskytování péče. Ministerstvo zdravotnictví dokončuje metodiku věnovanou situacím, kdy si pacient nebo jeho doprovod nahrává zdravotníka. S jeho souhlasem i bez něj. Jak úřad uvádí, cílem je sjednotit přístup k otázce, zda nahrávat, či nikoliv, a jakým způsobem, aby byla nahrávka využitelná k podpoře pacientových práv.

Co se dozvíte v článku
  1. Dokument lze připomínkovat
  2. Chránit práva někdy bez nahrávky nejde
  3. Nahrávat ano, zveřejňovat ne
  4. Kdy a jak pořizovat a používat nahrávky
  5. Doporučení ministerstva pacientům

Dokument lze připomínkovat

Metodika s názvem Pořizování nahrávek zdravotníků a jejich využití při šetření stížností a ve správním řízení má nyní 14 stran, ministerstvo jej komplet zveřejnilo zde. Doporučení se týkají jak záznamů zvukových, tak i obrazových. Podle ministerstva je lze vztahovat také na poskytování pomoci ze strany záchranářů, léčení doma u pacienta nebo na péči v sociálních pobytových službách.

Dokument je nyní ve fázi návrhu a ministerstvo k němu do 10. července přijímá na e-mailu metodiky@mzd.gov.cz připomínky a podněty, a to i z řad veřejnosti.

Chránit práva někdy bez nahrávky nejde

Ministerstvo zdravotnictví v dokumentu stvrzuje, že pacienti a jejich blízcí nahrávat mohou, a to i bez svolení, protože vůči zdravotníkům jsou při poskytování zdravotní služby ve slabší pozici. V případě, že se pacient potřebuje domoct ochrany před zásahem do jeho práv (…), se může ocitnout v důkazní nouzi, kterou je s ohledem na okolnosti daného případu možné překlenout pouze nahrávkou incidentu, stojí v pracovní verzi metodiky.

To je také důvod, proč podle návrhu ordinace nebo nemocnice nemohou plošně zakázat nahrávání. Zákaz má někdy podobu cedulí či piktogramů vyvěšených třeba na dveřích či nástěnkách, jindy je zakotvený ve vnitřním řádu zdravotnického zařízení. Ani jedna z těchto forem ale podle ministerstva není přípustná a není důvodem k tomu, aby úřad, jenž stížnost pacienta řeší, záznam coby důkaz odmítl. K plošnému zákazu (…) nemůže být při posuzování přípustnosti nahrávky coby důkazu před správním orgánem přihlíženo, podotýká v návrhu.

Zároveň ale autoři návrhu podotýkají, že lékaře či sestřičku si pacienti bez souhlasu nemohou nahrávat neomezeněZa zvlášť problematické lze považovat zejména plošné nahrávání na oddělení nebo v ambulanci, nahrávání navzdory výslovnému nesouhlasu zdravotnického personálu bez zjevného důvodu, zachycení podoby či jednání dalších pacientů nebo jejich zdravotních údajů a další šíření takto pořízené nahrávky třetím osobám nebo její zveřejnění, říká návrh metodiky.

Advokátka: Když lékař nezákonně vybírá peníze, pacient se může bránit nahrávkou Přečtěte si také:

Advokátka: Když lékař nezákonně vybírá peníze, pacient se může bránit nahrávkou

Samotné nahrávání bez souhlasu zdravotníků ovšem nemůže být důvodem pro odmítnutí poskytnutí či ukončení péče. Navíc takto pořízená nahrávka může být ve sporu přípustným důkazem. Instituce, která podnět pacienta řeší a nahrávku má k dispozici, by ovšem vždy měla provést tzv. test přiměřenosti. Tedy zabývat se tím, zda převažuje ochrana práv pacienta nebo ochrana soukromí zdravotníka, byť projevy při výkonu jeho povolání zpravidla nemají charakter projevů osobní povahy.

Při posuzování úřady mají vždy přihlížet k tomu, zda nahrávka nezasahuje do práva na ochranu osobnosti jiných lidí. Třeba jiných pacientů a zdravotníků, kteří stojí mimo konflikt, na nahrávce jsou přesto zachyceni. A ministerstvo připomíná, že tak citlivé informace, jakými jsou ty o zdravotním stavu a postupech léčby, podléhají zvýšené ochraně a povinnosti mlčenlivosti.

Nahrávat ano, zveřejňovat ne

Ministerstvo v této souvislosti varuje před zveřejňováním nahrávky třeba na sociálních sítích, protože to může být úřady posuzováno jako zpracovávání osobních údajů, které má svá pravidla. 

Nahrávka pořízená bez souhlasu zdravotníka může být podle rezortu použita jen při obhajobě pacientských práv. Podobně hovoří také Kancelář ombudsmana, jež se na pracovním návrhu metodiky podílela. „Souhlas k nahrávání nebude potřebovat v situaci, kdy pacient nahrávku pořídí k ochraně svých práv. Když se rozhodne podat stížnost, může k ní nahrávku připojit,“ vysvětluje právnička Běla Vaverková, která se v Kanceláři ombudsmana a dětského ombudsmana specializuje na oblast zdravotnictví.

Kancelář proto zveřejnila návodné desatero, jak se při nahrávání nedostat do křížku se zdravotníkem, ani zákony a vyhláškami. 

Kdy a jak pořizovat a používat nahrávky

Desatero pro pacienty a jejich blízké vypracované ombudsmanem a dětským ombudsmanem na základě návrhu metodiky ministerstva zdravotnictví.

  1. Postupujte s rozmyslem a zdrženlivě. Nahrávky pořizujte jen v přiměřených situacích, kdy informace nemůžete získat jinak.
  2. Nahrávání by mělo sloužit zejména k ochraně práv pacienta.
  3. Volte otevřené a předem oznámené nahrávání, je-li to vzhledem k okolnostem možné.
  4. Vyhýbejte se nahrávání dalších pacientů a jiných nezúčastněných osob.
  5. Uchovejte originální nahrávku, včetně data a technických údajů.
  6. Nahrávku neupravujte.
  7. Zaznamenejte si okolnosti pořízení nahrávky.
  8. Nahrávku poskytněte pouze orgánům oprávněným ji posoudit (o koho jde právě ve vašem případě, zjistíte v letáku ombudsmana Stížnosti ve zdravotnictví
  9. Nahrávku nezveřejňujte, ani jinak nešiřte. 
  10. Cílem nahrávky nesmí být nátlak či kompromitace.

Zdroj: Kancelář ombudsmana a dětského ombudsmana

Návrh metodiky se věnuje jen situacím, kdy pacient či jeho blízký nahrává zdravotníka. Nepopisuje naopak chvíle, v nichž by zdravotník naopak chtěl nahrávat pacienta.

Při nahrávání nejde jen o konfliktní situace. Užitečné je v situaci, kdy lékař pacientovi vysvětluje okolnosti jeho zdravotního stavu nebo mu navrhuje postup léčby včetně užívání léků. Tehdy zaznívá řada informací ve chvíli, kdy pacient nemusí být třeba kvůli právě sdělené diagnóze plně soustředěný a to podstatné si nemusí zapamatovat. Informace o postupu léčby sice obsahuje lékařská zpráva, ta ovšem bývá stručnější než to, co zazní v ordinaci z úst lékaře.

Doporučení ministerstva pacientům

  • Upřednostnit otevřené oznámení záměru nahrávat, je-li to vzhledem k okolnostem možné, 
  • omezit nahrávání pouze na situace, v nichž je to přiměřené a účelné,
  • vyhnout se zachycení dalších pacientů a jiných třetích osob,
  • uchovat originální podobu nahrávky, včetně data a technických údajů,
  • nahrávku neupravovat a nemanipulovat s ní,
  • pořídit si stručný záznam o okolnostech pořízení nahrávky,
  • nahrávku předávat pouze orgánům oprávněným ji posoudit,
  • nahrávku nezveřejňovat ani dále nešířit (například prostřednictvím sociálních sítí)
    bez zjevného právního důvodu.

Zdroj: Vitalia.cz/MZ, návrh stanoviska

Doporučení ministerstva nestojí nad vyhláškami a zákony, teoreticky je zdravotnická zařízení nemusí dodržovat. Právě ministerstvo je ale zřizovatelem fakultních nemocnic a některých dalších zdravotnických zařízení (jejich soupis najdete zde), takže lze předpokládat, že až bude metodika hotová, dozná sluchu přinejmenším u ředitelů těchto zdravotnických zařízení. 

Doporučení ministerstva nemocnicím a ordinacím

  • Zdržet se plošných zákazů pořizování nahrávek, případně tyto zákazy odstranit z prostor zdravotnického zařízení, vnitřního řádu nebo jiných vnitřních předpisů; k takovým zákazům nemůže být při posuzování přípustnosti nahrávky coby důkazu před správním orgánem přihlíženo,
  • v rámci evidence o podání stížností a o způsobu jejich vyřízení vést o nahrávkách
    záznam, včetně způsobu, jak se s touto nahrávkou zdravotnické zařízení vypořádalo,
  • posoudit, zda nahrávka obsahuje údaje o dalších pacientech nebo jiné citlivé informace,
  • zajistit, aby s nahrávkou nakládal jen omezený okruh oprávněných osob,
  • vyjádřit se k obsahu nahrávky věcně a v mezích zákonné povinnosti mlčenlivosti,
  • porovnat obsah nahrávky se zdravotnickou dokumentací a dalšími podklady,
  • nevyvozovat automaticky negativní nebo jiné následky vůči pacientovi jen z toho, že pacient nahrávku pořídil, aniž by byla individuálně posouzena konkrétní situace.

Zdroj: Vitalia.cz/MZ, návrh stanoviska

Už jste si někdy museli nahrát lékaře/lékařku?

Autor článku

Redaktorka Vitalia.cz. Vystudovala žurnalistiku a češtinu na Univerzitě Palackého v Olomouci, pracovala v Deníku, na webu TV Nova a iDNES.cz. Píše o zdravotnictví. Je držitelkou novinářských cen Psychiatrické společností ČLS JEP za rok 2021 a 2022. 

Kvíz týdne

Co pít, kdy a kolik? Otestujte se, kolik toho víte o pitném režimu
1/9 otázek


Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).