Střevní chřipka

Střevní chřipka (gastroenteritida) je označení pro akutní zánět střev a žaludku. Je provázena křečemi, nevolností, průjmy, zvracením a dalšími příznaky. Střevní chřipku obvykle vyvolávají bakterie a viry, jimiž se pacient nejčastěji nakazí fekálně-orální cestou. Většinou si člověk s tímto onemocněním poradí sám. Pokud ale postihne gastroenteritida malé dítě, lékařská pomoc je nezbytná.

Co je střevní chřipka?

Střevní chřipka, odborně nazývaná jako gastroenteritida, je zánětlivé onemocnění tenkého střeva a žaludku. Někdy se jí říká také střevní viróza, protože ji mimo bakterií často vyvolávají viry. Při střevní chřipce je pacient často vystaven úporným průjmům a zvracení, objevují se také obdobné příznaky jako u chřipkového onemocnění.

Na střevní chřipce je nepříjemné, že často propukne naprosto nečekaně a člověka dokáže pořádně potrápit. Pokud ale pacient netrpí žádným přidruženým onemocněním nebo nemá podlomenou imunitu, příznaky střevní chřipky do několika dnů odezní a člověk si vystačí s dietou a samoléčbou.

Virové infekce způsobují noroviry, rotaviry, adenoviry a enteroviry. U bakteriálních infekcí patří mezi nejčastější původce zánětu Campylobacter jejuni, Escherichia coli a rod Salmonella.

Jak se přenáší střevní chřipka?

Za vznik zánětu žaludku a střev jsou nejčastěji zodpovědné bakterie a viry, případně střevní parazité. Také může jít o toxiny ze zkaženého jídla. Člověk se střevní chřipkou tedy může nakazit hned několika způsoby:

• fekálně-orální cestou – v případě virové infekce, dochází k přímému kontaktu s infikovanou stolicí, nejčastěji při nedostatečné hygieně rukou po defekaci,
• zkaženým jídlem – zánět způsobí toxiny,
• kontaminovanou vodou,
• neumytou zeleninou či ovocem,
• kontaktem s nakaženou osobou – zejména virové infekce jsou vysoce nakažlivé, stačí malá infekční dávka.

Střevní chřipka: inkubační doba

Co se týče inkubační doby střevní chřipky, nedá se určit přesné rozmezí, kdy nemoc propukne. Závisí totiž na původci zánětu i na tom, jak velkou infekční dávku (množství mikroba nebo toxinu) člověk při nákaze získal. Obecně se tedy udává jako inkubační doba střevní chřipky několik hodin až 7 dní.

Jakou má střevní chřipka nakažlivost?

To, jakou má prodělávaná střevní chřipka infekčnost, závisí rovněž na původci zánětu. Pacient je nejvíce infekční během prvních 4 dnů, kdy prodělává onemocnění. V těchto dnech by se měl vyhýbat kontaktu s malými dětmi, starými lidmi a osobami se sníženou imunitou. Ve stolici pak stopy infekce přetrvávají ještě déle, údajně až 10 dní.

Jaké má střevní chřipka příznaky?

Předtím, než se objeví typické příznaky gastroenteritidy, pacienti často pociťují nespecifické příznaky a náznaky, že „na ně něco leze“. Může jít o zvýšenou únavu, spavost, přetrvávající pachuť v ústech či nechutenství. Střevní chřipku signalizují:

• průjmy – objeví se 3 a více řídkých stolic za 24 hodin, mohou obsahovat i krev nebo hlen, nebo jsou naopak úplně vodnaté,
• nevolnost a zvracení,
• bolesti břicha a křeče,
• zvýšená teplota nebo horečka,
• malátnost a pocity slabosti,
• bolesti svalů, kloubů a hlavy.

Jak dlouho trvá střevní chřipka?

Gastroenteritida obvykle trvá 1–7 dní. Záleží primárně na tom, co zánět způsobilo. Bakteriální infekce mívají vážnější průběh a nemocní se potýkají s velice úpornými vodnatými průjmy. Průjmy mohou trvat i týden. Střevní chřipka bez průjmu se může objevit u virových infekcí. Pro ně je typické zvracení, které obvykle odezní do 48 hodin.

Střevní chřipka u dětí

U malých dětí představuje střevní chřipka vážný problém. Malí pacienti se často potýkají s dehydratací a celkovým vyčerpáním organismu. Prostřednictvím průjmů a zvracení jejich tělo ztrácí velké množství tekutin. Děti je navíc těžké přesvědčit, aby se napily, když je jim špatně, zvedá se jim žaludek a bolí je bříško.

Neohroženější skupinou mezi dětmi jsou bezpochyby kojenci. U nich může dehydratace nastat již během několika hodin poté, kdy se objeví prvotní příznaky střevní chřipky. V takovém případě musí rodiče vyhledat lékařskou pomoc. Kojenec je většinou hospitalizován a je mu podána nitrožilní výživa, díky čemuž k dehydrataci vůbec nedojde.

Střevní chřipka v těhotenství

Objeví-li se gastroenteritida u těhotné ženy, nejedná se většinou o závažný problém, který by vyžadoval hospitalizaci. Průběh nemoci a příznaky jsou obdobné jako u ostatních pacientů. Střevní chřipka ovšem může být v těhotenství více vysilující, protože i samotné těhotenství představuje pro ženu zátěž.

Samotnému miminku (plodu) by onemocnění nastávající maminky nemělo nijak uškodit. Je vhodné dbát na zvýšený pitný režim, snažit se co nejvíce odpočívat a v případě výrazného zhoršení stavu vyhledat lékaře.

Léčba střevní chřipky

Při léčbě gastroenteritidy lékaři doporučují určitá léčiva, která mohou ulevit od vyčerpávajících průjmů a zvracení. Z volně prodejných léků nejvíce pomáhá imodium, endiaron a aktivní uhlí. Pokud stolice obsahuje krev a hlen, lékař může předepsat i antibiotika, která se podávají například při salmonelóze.

Ideální je doplnit farmakologickou léčbu o doplňky stravy pro harmonizaci střevní mikroflóry a pro vyrovnání vnitřního prostředí. Konkrétně jde o probiotika, minerály a vitamínové doplňky. Samozřejmou součástí samoléčby je pak dieta.

Střevní chřipka: dieta

Co jíst při střevní chřipce a co na střevní chřipku pomáhá? Kromě zvýšeného příjmu nesladkých tekutin a odpočinku na lůžku by měl pacient konzumovat dietní stravu, která uleví oslabenému organismu a podrážděnému zažívání. Dieta při střevní chřipce by měla vypadat takto:

• první den je ideální vynechat tuhou stravu,
• další dny lze podávat suchary, dušenou mrkev s rýží, banány, jablka a suché bílé pečivo,
• později se přidává lehce stravitelné jídlo bez tuku – krůtí, kuřecí, brambory, těstoviny,
• je nutné vynechat mléko a mléčné výrobky, mastná, těžká a kořeněná jídla.

Režimová opatření při střevní chřipce

Jak se chovat při střevní chřipce? Mezi důležité prvky léčby patří:

• dostatek tekutin – při střevní chřipce je ideální pít 3–4 litry tekutin denně, vhodné jsou čaje, voda a minerální vody,
• rehydratační roztok – pomáhá doplnit minerály, většinou je ve formě prášku, pije se pomalu po lžičkách, lze podávat i starším dětem,
• léčivé čajové směsi na průjem,
• regenerace a klid na lůžku,
• izolace – minimálně v prvních dnech, kdy jsou příznaky gastroenteritidy nejvážnější, by si měl pacient držet od ostatních lidí odstup (zejména od malých dětí, lidí se sníženou imunitou a seniorů).

Babské rady na střevní chřipku

Naše babičky používaly k léčbě zažívacích potíží nejrůznější bylinky a potraviny, které umí zklidnit zažívací ústrojí a zmírnit nevolnost. Nejsou sice všespásné, ale mohou aspoň částečně ulevit:

• heřmánkový čaj,
• odvary z máty, ostružiníku či maliníku,
• kdoule,
• borůvky,
• sůl,
• bílý jogurt.

Zdroje: webmd.com, healthline.com, medicalnewstoday.com, who.int