Hlavní navigace

Onemocnění perikardu (osrdečníku)

perikard, osrdečník

Nejčastějšími onemocněními perikardu je tzv. srdeční tamponáda – nebo tamponáda perikardu – a zánětlivá perikarditida.

Srdeční tamponáda je porucha, kdy v důsledku zvýšeného tlaku uvnitř osrdečníku dochází k nahromadění tekutiny v perikardiální dutině, a ta omezuje plnění komor krví. Projevuje se dušností, úzkostí, závratěmi nebo zvýšeným pocením. Je to život ohrožující stav a je nutné nastoupit do lékařské péče.

Zánět osrdečníku – perikarditida je nejčastěji vyvolána virovou, bakteriální nebo houbovou nákazou, často se objeví při již probíhajícím onemocnění – např. při nákaze AIDS nebo tuberkolózou. Dále může nastat po akutním srdečním infarktu – tzv. poinfarktová perikarditida. Vznik perikarditidy může být také spojen s nádorovým onemocněním – nejčastěji při nádorech plic a prsou – jedná se o nádorovou perikarditidu, kdy se toto onemocnění projeví jako vedlejší komplikace způsobená prorůstáním nádoru, existuje ale také tzv. postradiační perikarditida vznikající jako vedlejší efekt při léčbě ozařováním. Specifickou chorobou je perikarditida při revmatické horečce. Pokud není možné určit příčinu vzniku zánětu nazýváme perikarditidu jako idiopatickou.

Čtěte také: Tuberkulóza

Hlavními příznaky perikarditidy jsou horečky, bolesti na hrudi, dušnost, při poslechu se objeví třecí šelest na srdci. Léčba zánětu se určuje podle příčin, kterými je způsoben. Je nutné vyhledat pomoc lékaře, který stanoví způsob léčby. Ve většině případů není třeba hospitalizace.

Obrázek: http://www.we­ichtiere.at

Část těla
hrudník
Délka léčby
dlouhodobá
Způsob léčby
domácí léčba, nutná hospitalizace
Věk
dospělí, senioři

Pomohla Vám tato stránka?

Hodnocení stránky: 4