Hlavní navigace

Klaustrofobie

Klaustrofobie je chorobný strach z uzavřených či stísněných prostor.


Autor: DeviantArt

Touto poruchou trpí asi 5% celkové populace,  postihuje častěji ženy než muže. Vznik této fobie není jasný – ve většině případů je vyvolán špatnou zkušeností s malými prostory – např. uvěznění ve výtahu, v tunelu či vlaku. Pokud je tato zkušenost dostatečně silná a traumatizující, uloží se do mozku a při dalším setkání s podobnou situací podvědomě spustí reakci – tělo se tedy v podstatě jen snaží upozornit na něco, co již dříve zažilo a vnímalo jako ohrožující nebo stresující. Tato reakce se navíc, pokud se onemocnění nezačne léčit, stále prohlubuje a strach postiženého roste.

U lidí trpících klaustrofobií se kromě psychických projevů – jako je strach, úzkost, obava o život, pocit ohrožení – objevují i příznaky fyziologické. Mezi ně patří hlavně pocení, třas, dušnost či bušení srdce. Postižený se snaží dostat z prostoru ven, mnohdy v takové situaci ztrácí schopnost jasného myšlení – v některých případech, zejména lidé trpící silnou fobií, mohou být agresivní a ve snaze osvobodit se ze sebe strhávat oblečení.

Více o fobiích: Katalog nemocí – fobie

Klaustrofobický záchvat vyvolávají hlavně malé, stísněný a tmavé prostory – výtahy, metro, vlaky, letadla, tunely apod. Onemocnění je možné léčit s psychiatrickou či psychologickou pomocí, kromě terapie, při které se nemocný snaží pomocí postupného přivykání krizovému prostředí odvyknout panickému strachu, se k léčbě dodávají také léky proti úzkosti – antidepresiva či anxiolytika.

Část těla
psychická
Délka léčby
dlouhodobá, nevyléčitelná
Způsob léčby
domácí léčba, nutná hospitalizace
Věk
děti, dospívající, dospělí, senioři

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).