Hlavní navigace

„Ze zkumavky“ se narodí každé třicáté dítě. Pojišťovny hradí až čtyři pokusy IVF

23. 11. 2023

Sdílet

 Autor: Depositphotos
První dítě ze zkumavky se v tehdejším Československu narodilo právě před 41 lety. Od té doby se metoda umělého oplodnění zásadně proměnila a pomáhá milionům párů s problémy s početím po celém světě. V Česku jde zhruba o každou pátou dvojici. Kdy hradí umělé oplodnění pojišťovny? A kolik zaplatí samoplátci?

Prvním československým dítětem ze zkumavky byl chlapec, který se narodil 4. listopadu 1982 v brněnské fakultní nemocnici. Měl porodní váhu 3650 gramů a byl naprosto zdravý. Průkopníkem oboru byl profesor Ladislav Pilka, který přitom neměl k dispozici moderní techniku ani žádné odborné publikace. Navíc se předpokládalo, že tento obor bude v budoucnu sloužit jen několika málo desítkám žen.

Úspěch se přitom dlouho nedostavoval. Ale ani po neúspěšných pokusech se profesor Pilka myšlenky na umělé oplodnění nevzdal a zmíněný chlapec, který se díky němu a jeho týmu touto metodou narodil, nakonec nebyl první jenom u nás, ale v celém tehdejším východním bloku.

Co se dozvíte v článku
  1. První dítě po IVF v Británii
  2. Mražení embryí milníkem
  3. Čeká se vstup AI
  4. 9 milionů dětí ze zkumavky
  5. Kdy vyrazit za odborníkem?
  6. Ne vše hradí pojišťovna
  7. Kolik zaplatí samoplátkyně?
  8. Nejčastější příčiny neplodnosti

První dítě po IVF v Británii

Celosvětově šlo o třetí dítě. Úplně první byla Angličanka Louise Brown, která se narodila 25. července 1978. Její rodiče se o početí miminka snažili devět let. Tým lékařů Patricka Steptoa a Roberta G. Edwardse měl za sebou deset let výzkumu a manžele Brownovy do něj zařadili. Povedlo se a výsledkem jejich společného snažení byla zmiňovaná holčička Louise. Na svět přišla pomocí císařského řezu a vážila 2600 gramů. O čtyři roky později se jí narodila sestřička Natalia – celkově 40. dítě na celém světě, které přišlo na svět pomocí metody mimotělního oplodnění.

5 mýtů o „dětech ze zkumavky“ Přečtěte si také:

5 mýtů o „dětech ze zkumavky“

„V medicíně to (první úspěšné případy umělého oplodnění, pozn. red.) tehdy byla obrovská událost. Za uplynulých 40 let ale došlo k velkému posunu, umělé oplodnění je dnes dostupné všem a jeho úspěšnost se výrazně zvýšila. Lidé přistupují k reprodukční medicíně jako k běžnému lékařskému oboru,“ popisuje Pavel Otevřel, vedoucí lékař české reprodukční kliniky Reprofit a bývalý kolega profesora Pilky.

Mražení embryí milníkem

Matka československého chlapce z roku 1982 otěhotněla díky metodě GIFT, při níž se spermie a vajíčko vkládá do vejcovodu ženy, kde dojde k oplodnění. Při metodě IVF, která je v současnosti tou nejrozšířenější a nejúspěšnější a která byla také použita u zmiňované Louise, dochází k oplození vajíčka mimo lidský organismus a embryo se následně umístí do dělohy.

Léčba neplodnosti se nejprve týkala jenom žen, které měly neprůchodné vejcovody, až později začali lékaři zkoumat i kvalitu vajíček a spermií nebo poruchy ovulace. Jedním ze zásadních milníků úspěšnosti asistované reprodukce se stalo zamrazování embryí.

„Embrya se začala zamrazovat v 90. letech minulého století. Do té doby se do vejcovodů nebo dělohy přenášela všechna vzniklá embrya. Dalším důležitým milníkem IVF se stalo vpíchnutí spermií do vajíčka – tzv. metoda ICSI,“ dodává doktor Otevřel.

Umělá inteligence proniká i do umělého oplodnění. Vybere nejlepší embryo Přečtěte si také:

Umělá inteligence proniká i do umělého oplodnění. Vybere nejlepší embryo

Čeká se vstup AI

K velkému posunu asistované reprodukce tak podle odborníků přispěly moderní technologie. „Přirovnal bych to k rozvoji automobilového průmyslu. Jako když srovnáte auto z roku 1982 a to ze současné doby. Pořád jezdíme na pneumatikách a máme volant a pořád používáme vajíčka a spermie – zbytek je ale někde úplně jinde,“ popisuje předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP Štěpán Machač.

„Princip IVF se nezměnil. Díky lepším lékům a technice, kterou dnes máme k dispozici, však umělé oplodnění provádíme mnohem efektivněji. Brzy nám do toho navíc vstoupí umělá inteligence,“ doplňuje.

9 milionů dětí ze zkumavky

Problémy s neplodností má v České republice v současné době 15 až 20 procent párů. Pomocí IVF se v tuzemsku rodí každé třicáté dítě. Podle odhadů Evropské společnosti pro lidskou reprodukci a embryologii se dodnes na celém světě narodilo po umělém oplodnění přes devět milionů dětí.  

„Pravděpodobnost otěhotnění během jednoho nechráněného pohlavního styku je kolem 20 až 25 procent, což se však s věkem postupně snižuje,“ vysvětluje doktorka Milada Brandejská. A vzhledem k tomu, že se průměrný věk prvorodiček zvyšuje, není divu, že přibývá i párů, které mají s plodností problém.

Kdy vyrazit za odborníkem?

Takový pár by se měl obrátit na specialistu. Uvádí se, že pokud má žena pravidelný pohlavní styk, měla by otěhotnět do tří až šesti měsíců. Po této době už je namístě konzultace s odborníky.

Umělé oplodnění je při splnění několika podmínek hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Tzv. IVF (in vitro fertilizaci) pojišťovny platí ženám s oboustrannou neprůchodností vejcovodů ve věku od 18 let do dne dosažení 40 let (39 let + 364 dní) a ostatním ženám ve věku od 22 let do dne dovršení 40 let (39 let + 364 dní). K zákroku je potřeba indikace a doporučení registrujícího gynekologa.

Pokud jsou splněny podmínky věku, jsou hrazeny tři cykly IVF s přenosem embryí. Pokud bylo v prvních dvou cyklech přeneseno pouze jedno embryo, je hrazen ještě cyklus čtvrtý.

Lékaři umí z krevních testů odhalit, kolik času ženě zbývá na založení rodiny Přečtěte si také:

Lékaři umí z krevních testů odhalit, kolik času ženě zbývá na založení rodiny

„Mezi další metody umělého oplodnění patří také zavedení spermií do pohlavních orgánů ženy (tzv. intrauterinní inseminace – IUI), přičemž zdravotní pojišťovny hradí služby spojené s tímto výkonem šestkrát za život ženy. Pouhé zavedení spermií do pohlavích orgánů ženy se nezapočítává do výše uvedeného limitu cyklů IVF 3krát, resp. 4krát za život ženy. IUI je metodou umělého oplodnění, která by zpravidla měla předcházet samotnému IVF,“ uvádí Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Ne vše hradí pojišťovna

Páry ale stejně musí počítat s tím, že určitou částku budou muset zaplatit – zhruba 4 až 10 tisíc korun. Jde o částečné doplatky léků, kterými se musí pacientka hormonálně stimulovat. Ty totiž pojišťovny platí jen do určitého množství.

„Standardně balíčková platba obsahuje (dle typu balíčku) veškerá vyšetření gynekologem, veškeré konzultace gynekologa a embryologa s léčeným párem, všechna ultrazvuková vyšetření, punkci folikulů za účelem získání oocytů, zpracování oocytů v embryologické laboratoři a jejich kultivaci, oplození oocytů, přenos embrya do dělohy, veškerou anesteziologickou péči, vyšetření spermatu a výběr nejvhodnějších spermií, kontroly růstu embryí embryologem, vyšetření chromozomů z tkání dlouhodobě kultivovaných, punkční soupravu pro odběr oocytů a transferový set pro přenos embryí, dále také veškerý přímo spotřebovaný materiál v rámci cyklu,“ vyjmenovává VZP.

Kolik zaplatí samoplátkyně?

Žena si umělé oplodnění samozřejmě může hradit také jako samoplátkyně. Buď z důvodu, že je jí už více než 40 let a nemá na financování nárok, nebo pokud už vyčerpala všechny hrazené pokusy.

V takovém případě zaplatí zhruba 40 tisíc korun za IVF, k tomu ale musí připočítat desítky tisíc korun za potřebné léky. Celkem tak jeden cyklus může vyjít na šedesát až sto tisíc korun, pokud bude chtít zvýšit šanci na otěhotnění a zaplatí si nadstandardní péči.

Ještě je zapotřebí dodat, že IVF je ze zákona možné provést ženě jen do jejích 49 let.

Který věk ženy považujete za ideální k prvnímu otěhotnění?

Nejčastější příčiny neplodnosti

Problémy s otěhotněním mohou mít mnoho příčin. V přibližně 40 procentech je problém na straně muže, ve 40 procentech na straně ženy a zbývajících 20 % je kombinace faktorů na obou stranách, nebo je příčina neznámá. 

U žen se lékaři setkávají například s nesprávnou funkcí vaječníků, neprůchodností či absencí vejcovodů, s genetickými příčinami či imunologickými faktory.

Příčiny na straně muže mohou být impotence, předčasná ejakulace nebo nedostatek spermií či jejich malá pohyblivost. 

Důležité proto je, aby na vyšetření chodili právě také muži. Často od svých pacientů slýchám, že se na vyšetření spermií styděli přijít a návštěvu odkládali. Tenhle přístup se musí změnit. Muži by měli pochopit, že jde o běžné vyšetření, které jim kromě sebevědomí může zachránit i zdravý vztah, říká embryolog Vlastimil Weber z reprodukční kliniky Europe IVF.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz. Zaměřuje se především na zdravý životní styl, pohyb a zdraví dětí. Mimo novinařinu pracuje také jako lektorka pohybových kurzů pro děti a rodiče.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).