Na rakovinu slinivky lékaři často přijdou ve chvíli, kdy už má nádor více než dva centimetry. To je velikost, kdy má nemocný před sebou spíše měsíce než léta života. Odborníci se proto snaží najít cestu, která by umožňovala dřívější diagnostiku a zároveň by byla použitelná pro početnou skupinu lidí nebo i pro celou populaci.
Co se dozvíte v článku
Gastroenterologové už více než dva roky oslovují některé pacienty, kteří trpí na záněty slinivky, mají dva a více příbuzných s rakovinou této žlázy nebo se ví, že jsou nositelé určitých genetických mutací, které zvyšují pravděpodobnost onemocnění. Cílí ovšem jednak na úzkou skupinu pacientů (vyšetřených je zatím zhruba 500 lidí) a pak také vyhledávání nádorů vede přes ne až tak jednoduché endoskopické vyšetření dvanáctníku zvané EUS.
Lékaři a ministerstvo zdravotnictví proto chtějí okruh vyšetřených rozšířit, letos proto osloví další tisíce lidí se zvýšením rizikem této nemoci. Stane se tak v rámci nového programu s názvem Podpora časné diagnostiky rakoviny slinivky břišní v České republice. Jde o pilotní projekt, který nebude celoplošný,
podotýká Karel Hejduk, vedoucí Národního screeningového centra (NSC), jež program zastřešuje.
Vyšetří tisíce diabetiků
Do podpory časné diagnostiky se zapojí 500 ordinací praktických lékařů pro dospělé, které se samy hlásí nebo je oslovuje Ústav zdravotnických informací a statistiky, protože z dat ví, že pečují o řadu diabetiků a přibývají jim nově diagnostikovaní. Jsou to také ordinace se zkušeností s aktivním zvaním do screeningů. Praktičtí lékaři mají zájem se zapojit, protože jde o novinku, která není časově náročná,
říká Svatopluk Býma, předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Konkrétní soupis ordinací zapojených do programu NSC zveřejní na webu v následujících měsících.
Praktičtí lékaři začnou oslovovat lidi ve vyšším riziku rakoviny slinivky zejména po letních prázdninách. Gastroenterologové, radiologové či genetici počítají během dvou let s vyšetřením pěti tisíc lidí, které zatím kvůli riziku rakoviny nikdo medicínsky nesleduje. Každá z ordinací by měla do programu zařadit zhruba deset pacientů za dva roky,
popisuje Karel Hejduk.
Půjde o pacienty kterým v posledních třech letech diagnostikovali cukrovku 2. typu nebo mají prediabetes. Spolu s těmito kritérii u nich budou lékaři sledovat i případný úbytek hmotnosti bez zjevné příčiny nebo podmínku věku. Podpora časné diagnostiky rakoviny slinivky je určena pacientům od 60 do 78 let.
O novince jsme jako první informovali v únoru v tomto textu s tím, že jde o nový screeningový program. O screening a prevenci se ovšem v pravém slova smyslu nejedná. Lékaři totiž nebudou oslovovat zdravé lidi v riziku, ale ty, kteří již vykazují příznaky rakoviny slinivky.
Ne že by u nás hojně zastoupenou cukrovku 2. typu způsobil vždy nádor. Většinou tento projev poruchy metabolismu glukózy vzniká z jiných příčin. Ostatně, sami lékaři předpokládají, že mezi pěti tisíci účastníky programu najdou odhadem jen
dvacet až třicet pacientů s rakovinou.
Jak na rakovinu slinivky
- Nejjednodušším vyšetřením je ultrazvuk břicha. Na něm ale přímo nádor menší velikosti vidět není. Lékaři jej používají třeba když se chtějí podívat, jestli jsou rozšířené žlučovody. Pokud ano, může to být jedním z příznaků rakoviny, ale také nemusí. Ultrazvukem lze najít i metastázy na játrech. Ty lékaři hledají, aby určili stádium nemoci.
- Ultrazvuk se dá provést rovněž tzv. endoskopicky. To znamená, že ultrazvukovou sondou se lékaři přes ústa, jícen a žaludek dostává do dvanáctníku, tedy počátku tenkého střeva. Pro toto vyšetření nazvané EUS (endoskopická ultrasonografie) musí být už jednoznačná indikace, preventivně se neprovádí.
- CT vyšetření provedené v tzv. pankreatickém protokolu, což znamená, že počítačový tomograf je v takovém softwarovém nastavení, aby rozlišil změny ve slinivce.
- Magnetická rezonance má velmi podobné použití jako CT, ale pacient při něm není vystaven radiační zátěži. Tato vyšetřovací metoda je ale u slinivky břišní méně dostupná než CT.
- PET/MR se zatím u rakoviny slinivky rutinně nepoužívá, existují ale snahy standardizovat postup vyšetření, jenž by cílil na změny ve slinivce. Ty by podle radiologa Vlastimila Válka dokázal přístroj zobrazit ještě dříve, než by bylo viditelné ložisko nádoru.
Co čeká rizikové pacienty
O tom, jak lidi ve vyšším riziku rakoviny slinivky vyšetřovat, aby se na nádor o velikosti několika milimetrů přišlo, lékaři vedou už delší čas debaty. Uzavřené je nemají dodnes, protože jak před časem řekl Vitalia.cz radiolog a politik Vlastimil Válek, do vyšetřování rizikových pacientů by se mohla v budoucnu zapojit i zobrazovací metoda zvaná PET/MR (více o tom, jak velké nádory slinivky se dají zobrazit různými metodami, píšeme zde).
Dá se žít bez slinivky?
Ano, ale komplikovaně. Pacienti musí mimo jiné držet dietu, užívat léčiva s trávicími enzymy a mají cukrovku s nutností aplikovat si inzulin.
Slinivku je někdy možné zčásti nahradit transplantací vlastních Langerhansových ostrůvků (v čem spočívá jsme popsali zde).
Naopak transplantací samotné slinivky se rakovina neléčí. Mimo jiné pro to, že po ní nutné celoživotní potlačování imunity by mohlo podpořit metastazování z rakovinných buněk, které v organismu mohou zůstat i po vyjmutí orgánu.
Účast v novém programu bude dobrovolná. Pokud pacient na pozvání praktického lékaře kývne, čeká jej nejprve odběr krve. Ne kvůli rakovině slinivky, protože z krevního vzorku ji zatím nikdo nedokáže ani diagnostikovat, ani zachytit (vědecké týmy ale takové testy vyvíjejí, o české snaze jsme psali zde). Krev poslouží ke stanovení hodnot diabetu, jeho genetickému posouzení a hledání společných rysů u těch pacientů, u nichž se později potvrdí přítomnost nádoru.
Po odběru pacienti poputují do jednoho ze specializovaných center, kde je gastroenterologové spolu s genetiky roztřídí podle míry rizika. Použijí k tomu mimo jiné kategorizaci diabetu. Z pohledu genetiky totiž neexistuje jen cukrovka prvního a druhého typu, ale každá z nich má ještě další subkategorie. Dalším ukazatelem třídění bude třeba již zmiňovaný úbytek hmotnosti. Kritérií ale bude více.
Ti, kteří splní podmínky, budou vyšetření na CT,
doplňuje Tomáš Hucl, přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM, člen komise při ministerstvu zdravotnictví, jenž řeší podobu podpory diagnostiky a léčby rakoviny slinivky. Část pacientů, třeba ti, kteří budou mít nejasný nález na CT nebo metastázy, podstoupí také vyšetření známé v medicíně pod zkratkou EUS.
Pokud zobrazovací metody odhalí nádor, gastroenterolog pacienta odešle do komplexního onkologického centra, kde jej může čekat biopsie.
Hledají jednoho ze sta
CT, které má být páteřní zobrazovací metodou programu, paradoxně není ideální pro zachycení menších nádorů, protože zobrazí jen ty kolem jednoho centimetru. Přitom s pomocí EUS endoskopista zvládne zachytit třeba i půlcentimetrová nebo ještě menší ložiska. Pro délku přežití pacienta je to zásadní rozdíl.
Vyšetření na CT není stoprocentní, ale nic lepšího pro obecnou populaci v tuto chvíli nemáme. Endoskopická sonografie je pro menší nádory vhodnějí, ale není tak dostupná,
popisuje Tomáš Hucl. Pracovišť, které je provádí, je méně než těch vybavených CT. Tomáš Hucl dodává, že žádná nová zobrazovací metoda na obzoru není, ale ty stávající se v posledních letech zdokonalily včetně možnosti čtení snímků umělou inteligencí.
Přesto vidí na vyhledávání pacientů v riziku pozitivum. Cukrovku 2. typu má způsobenou karcinomem slinivky zhruba jeden ze sta nově diagnostikovaných, rizikových starších pacientů. Najít tohoto jednoho pacienta je problém. Až budeme mít vyšetřeních pět tisíc lidí, možná už budeme vědět lépe, jak jej rozeznat. Třeba se znalostí, že má nějaký abnormální charakteristický rys v krvi,
popisuje gastroenterolog Hucl.
Lékaři diagnostikují každoročně více než 2 500 nových případů rakoviny pankreatu a ročně na tuto nemoc umírá přibližně 2 200 až 2 300 lidí. Pětileté přežití se u této diagnózy pohybuje pouze kolem šesti až devíti procent.
ČLÁNKY DO MAILU