Těžká reakce na bodnutí hmyzem přijde do několika desítek minut

Lékařskou pomoc kvůli žihadlu či bodnutí jedovatým hmyzem vyhledají každoročně tisíce lidí. Většinou si ale můžeme poradit sami, nebezpečí hrozí hlavně alergikům a lidem s atopickým ekzémem.

Pro většinu zdravých lidí není žihadlo (mnohdy ani více najednou) nebo třeba pokousání od komárů důvodem pro vyhledání lékaře – nepříjemné pocity, bolest, otok či svědění v dohledné době ustoupí. K jejich zmírnění pomůže studený obklad či zklidňující mast.

Vážnější problémy nastávají většinou jen tehdy, pokud by žihadlo zasáhlo jazyk či krk. V takovém případě hrozí kvůli možnému otoku udušení a je vhodné vyhledat lékaře.

Bodnutí jedovatým hmyzem

  • Většina jedovatého hmyzu (včely, vosy, sršni, mravenci) patří do řádu blanokřídlých a jejich bodnutí způsobuje obvykle pouze místní příznaky na kůži či sliznici.
  • Závažné, život ohrožující alergické reakce se objevují asi u 1 % osob.
  • Život ohrožující je vosí jed jednou z asi 100 u dospělého a 50 bodnutí u dětí.

Příznaky bodnutí hmyzem

  • Zarudnutí, otok, případně horečka, nevolnost, zvracení, dušnost, zrychlená srdeční aktivita, pokles krevního tlaku a následný anafylaktický šok.

Více ve speciálu Zásady první pomoci

Když jste alergičtí

Těžší reakce na hmyzí jed ovšem zažívají leckdy ti, kdo trpí alergií nebo mají například problémy s atopickým ekzémem. Žihadlo jim může způsobit různě závažné problémy a v krajním případě vyvolat až takzvaný anafylaktický šok. Ten se projeví například problémy s dýcháním, bušením srdce, nevolností, mdlobami až ztrátou vědomí. Těžká reakce většinou nastupuje do několika desítek minut, ale může nastat i několik hodin po bodnutí. Větší riziko hrozí u starších lidí se srdečními problémy nebo postižením průdušek.

První pomoc při bodnutí hmyzem

  • Odstraňte žihadlo, zůstalo-li v kůži či sliznici.
  • Místo bodnutí chlaďte – v případě bodnutí do úst podejte kostku ledu či zmrzlinu, kůži potírejte např. gelem Fenistil nebo Tantum.
  • V případě rozsáhlého otoku a zarudnutí nebo celkových obtížích (nevolnost, zvracení, rychlá srdeční akce) podejte ihned celková antihistaminika v tabletě pod jazyk (Dithiaden, Zyrtec, Zodac aj.) a podávejte je dále do ústupu obtíží.
  • Alergikovi vybavenému adrenalinovým perem (Epipen/Anapen) je aplikujte do svalu.

Rozdílný postup při bodnutí vosou a včelou

  • Při bodnutí vosou – neutralizujte kyselinou – ocet, cibule, citron.
  • Při bodnutí včelou – neutralizujte zásadou – mýdlový roztok, jedlá soda.

Při zhoršování obtíží

Více ve speciálu Zásady první pomoci

První pomoc u osoby alergické na hmyzí bodnutí spočívá v chlazení místa vpichu a podání protialergického léku, který by tito lidé měli nosit pokud možno u sebe. Podle dalšího vývoje je pak potřebné zvážit, zda bude nutné vyhledat lékaře. Při celkové šokové reakci je ale potřeba vyhledat lékaře vždy, i když se podaří příznaky utlumit za pomoci léků. Hrozí totiž riziko vzniku pozdní reakce.

Žihadla a pokousání hmyzem stojí milióny

Zejména během letních prázdnin přichází k lékařům řada lidí pobodaných od včel, vos nebo pokousaných od jiného hmyzu. „Jejich počet navíc rok od roku pomalu roste a s tím se zvyšují i náklady, které pojišťovna vynakládá na péči o ně,“ říká Vlastimil Sršeň ze Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která jen loni za podobné případy vydala přes jednadvacet miliónů korun.

„Mezinárodní klasifikace nemocí, podle níž lékaři vykazují pojišťovnám diagnózy, zahrnuje jednak diagnostickou skupinu nazvanou ‚Kontakt se sršni, vosami a včelami‘, jednak skupinu diagnóz ‚Kousnutí nebo bodnutí nejedovatým hmyzem‘. Většina případů spadá do druhé z nich, nicméně je otázkou, jak přesně zdravotnická zařízení při uvádění diagnózy mezi těmito skupinami rozlišují. Nejspolehlivější proto je sledovat součet dat za obě skupiny,“ vysvětluje ředitel odboru komunikace VZP, které zdravotnická zařízení v loňském roce vykázala více než dvacet šest tisíc takových pacientů.

Zdroj: TZ VZP