Těžká reakce na bodnutí hmyzem přijde do několika desítek minut

Pro většinu zdravých lidí není žihadlo (mnohdy ani více najednou) nebo třeba pokousání od komárů důvodem pro vyhledání lékaře – nepříjemné pocity, bolest, otok či svědění v dohledné době ustoupí. K jejich zmírnění pomůže studený obklad či zklidňující mast.

Vážnější problémy nastávají většinou jen tehdy, pokud by žihadlo zasáhlo jazyk či krk. V takovém případě hrozí kvůli možnému otoku udušení a je vhodné vyhledat lékaře.

Když jste alergičtí

Těžší reakce na hmyzí jed ovšem zažívají leckdy ti, kdo trpí alergií nebo mají například problémy s atopickým ekzémem. Žihadlo jim může způsobit různě závažné problémy a v krajním případě vyvolat až takzvaný anafylaktický šok. Ten se projeví například problémy s dýcháním, bušením srdce, nevolností, mdlobami až ztrátou vědomí. Těžká reakce většinou nastupuje do několika desítek minut, ale může nastat i několik hodin po bodnutí. Větší riziko hrozí u starších lidí se srdečními problémy nebo postižením průdušek.

První pomoc u osoby alergické na hmyzí bodnutí spočívá v chlazení místa vpichu a podání protialergického léku, který by tito lidé měli nosit pokud možno u sebe. Podle dalšího vývoje je pak potřebné zvážit, zda bude nutné vyhledat lékaře. Při celkové šokové reakci je ale potřeba vyhledat lékaře vždy, i když se podaří příznaky utlumit za pomoci léků. Hrozí totiž riziko vzniku pozdní reakce.

Žihadla a pokousání hmyzem stojí milióny

Zejména během letních prázdnin přichází k lékařům řada lidí pobodaných od včel, vos nebo pokousaných od jiného hmyzu. „Jejich počet navíc rok od roku pomalu roste a s tím se zvyšují i náklady, které pojišťovna vynakládá na péči o ně,“ říká Vlastimil Sršeň ze Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která jen loni za podobné případy vydala přes jednadvacet miliónů korun.

„Mezinárodní klasifikace nemocí, podle níž lékaři vykazují pojišťovnám diagnózy, zahrnuje jednak diagnostickou skupinu nazvanou ‚Kontakt se sršni, vosami a včelami‘, jednak skupinu diagnóz ‚Kousnutí nebo bodnutí nejedovatým hmyzem‘. Většina případů spadá do druhé z nich, nicméně je otázkou, jak přesně zdravotnická zařízení při uvádění diagnózy mezi těmito skupinami rozlišují. Nejspolehlivější proto je sledovat součet dat za obě skupiny,“ vysvětluje ředitel odboru komunikace VZP, které zdravotnická zařízení v loňském roce vykázala více než dvacet šest tisíc takových pacientů.

Zdroj: TZ VZP