Lékařskou pomoc kvůli žihadlu či bodnutí jedovatým hmyzem vyhledají každoročně tisíce lidí. Většinou si ale můžeme poradit sami, nebezpečí hrozí hlavně alergikům a lidem s atopickým ekzémem.
Pro většinu zdravých lidí není žihadlo (mnohdy ani více najednou) nebo třeba pokousání od komárů důvodem pro vyhledání lékaře – nepříjemné pocity, bolest, otok či svědění v dohledné době ustoupí. K jejich zmírnění pomůže studený obklad či zklidňující mast.
Vážnější problémy nastávají většinou jen tehdy, pokud by žihadlo zasáhlo jazyk či krk. V takovém případě hrozí kvůli možnému otoku udušení a je vhodné vyhledat lékaře.
Více ve speciálu Zásady první pomoci
Těžší reakce na hmyzí jed ovšem zažívají leckdy ti, kdo trpí alergií nebo mají například problémy s atopickým ekzémem. Žihadlo jim může způsobit různě závažné problémy a v krajním případě vyvolat až takzvaný anafylaktický šok. Ten se projeví například problémy s dýcháním, bušením srdce, nevolností, mdlobami až ztrátou vědomí. Těžká reakce většinou nastupuje do několika desítek minut, ale může nastat i několik hodin po bodnutí. Větší riziko hrozí u starších lidí se srdečními problémy nebo postižením průdušek.
Více ve speciálu Zásady první pomoci
První pomoc u osoby alergické na hmyzí bodnutí spočívá v chlazení místa vpichu a podání protialergického léku, který by tito lidé měli nosit pokud možno u sebe. Podle dalšího vývoje je pak potřebné zvážit, zda bude nutné vyhledat lékaře. Při celkové šokové reakci je ale potřeba vyhledat lékaře vždy, i když se podaří příznaky utlumit za pomoci léků. Hrozí totiž riziko vzniku pozdní reakce.
Zejména během letních prázdnin přichází k lékařům řada lidí pobodaných od včel, vos nebo pokousaných od jiného hmyzu. „Jejich počet navíc rok od roku pomalu roste a s tím se zvyšují i náklady, které pojišťovna vynakládá na péči o ně,“ říká Vlastimil Sršeň ze Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která jen loni za podobné případy vydala přes jednadvacet miliónů korun.
„Mezinárodní klasifikace nemocí, podle níž lékaři vykazují pojišťovnám diagnózy, zahrnuje jednak diagnostickou skupinu nazvanou ‚Kontakt se sršni, vosami a včelami‘, jednak skupinu diagnóz ‚Kousnutí nebo bodnutí nejedovatým hmyzem‘. Většina případů spadá do druhé z nich, nicméně je otázkou, jak přesně zdravotnická zařízení při uvádění diagnózy mezi těmito skupinami rozlišují. Nejspolehlivější proto je sledovat součet dat za obě skupiny,“ vysvětluje ředitel odboru komunikace VZP, které zdravotnická zařízení v loňském roce vykázala více než dvacet šest tisíc takových pacientů.
Zdroj: TZ VZP
Co dělat, aby na vás nelezl bodavý hmyz?
Muchničky, potvory, štípou i na podzim
Přírodní repelenty a první pomoc na štípance
Nejlepší ochrana proti klíšťatům: Repelent, náramek nebo bylinky?
Poštípání hmyzem: sami to zvládnete do rozměru desetikoruny
Jak na komáry? Vysadit afrikán, navonět se levandulí
Nejhorší věci, které můžete udělat při první pomoci
Jak na štípance a úporné svědění?
