Tým, který se do hledání léčiv zapojil, vede italský vědec Andrea Brancale. Aktuálně působí na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT). On i jeho kolegové se zabývají medicinální chemií, konkrétně počítačovými návrhy léčiv, zejména těch protinádorových a antivirotik. Zhruba před rokem se část výzkumných aktivit týmu začala zaměřovat na diagnózu mozkového nádoru DIPG neboli difuzního intrinsického pontinního gliomu. Jde o onemocnění převážně dětského věku s délkou přežití většinou jen v měsících.
Co se dozvíte v článku
To, že se tým profesora Brancaleho věnuje DIPG, není náhoda. Vědce oslovil Nadační fond Nina. Jeho zakladatelé, manželé Chovancovi, přišli o sedmiletou dceru, která DIPG onemocněla (o vzniku nadačního fondu jsme psali zde).
Nadační fond loni vědcům z VŠCHT, tedy instituce, kde působili třeba Antonín Holý nebo Otto Wichterle, nabídl půl milionu korun. Peníze dárců jsou určeny zejména na posílení týmu, aby se minimálně jedna jeho členka mohla intenzivně věnovat hledání slabin nádoru DIPG. Odhalení a popsání míst, kterými se nádorové buňky liší od těch zdravých, je přitom klíčové pro vývoj léčiv cílených přímo na příčinu nemoci. Taková zatím nejsou běžně dostupná pacientům. DIPG je jedno z mála onkologických onemocnění, u něhož se za desítky let nijak neprodloužila šance na přežití malých, výjimečně i dospívajících nebo dospělých, pacientů.
Z počítače k laboratorním myším
Ještě loni spoluzakladatel nadačního fondu Martin Chovanec mluvil při rozjezdu spolupráce s VŠCHT o námluvách
. Nyní je jasné, že se jí daří. Jsme za zkušební fází a víme, že práce týmu z VŠCHT je přesně to, co chceme podporovat,
říká pro Vitalia.cz Martin Chovanec.
I když objev léčiva je zatím daleko, posun v práci vědců už je patrný. V tuto chvíli má tým počítačově namodelované tři konkrétní cíle na povrchu i uvnitř nádorových buněk, a na každý z nich také namodelovaných zhruba 25 potenciálních léčiv,
popisuje Martin Chovanec, profesí lékař, který má s vědeckou prací rovněž zkušenosti.
Počítačový model ještě neznamená, že léčivo je na světě a připraveno k podání pacientům. Jde o popsání a namodelování struktury a mechanismů, které by mohly růst agresivního nádoru zpomalit, zastavit nebo nádor úplně potlačit. Teorii je poté nutné otestovat v praxi. Nikoliv na samotných pacientech, ale v laboratoři. Testování mimo jiné ukáže nejen to, zda by nový směr léčby mohl fungovat na nádor, ale zda není terapie toxická pro orgány, třeba játra.
Počítačem navržená léčiva proto brzy čeká testování na tkáňových kulturách, některé později na složitějších tzv. organoidech a nakonec i laboratorních myších s geneticky vyvinutým DIPG. Pokud by v této fázi některé z namodelovaných léčiv uspělo, může se dostat v rámci klinické studie k prvním pacientům. Samotnou studii by ale už vědci, ani vysoká škola nejspíš finančně nezvládli, takže roli hraje i to, zda by se našla farmaceutická společnost, jež by vývoji věřila natolik, že by do dalších fází investovala stovky milionů.
Proč není snadné dostat lék do mozku
Vývoj léčiva znesnadňuje to, že DIPG je biologicky hodně složitý nádor. Dnes už medicína ví, že na začátku tohoto onemocnění sice stojí jedna konkrétní mutace genu. Na jejím podkladě ale vznikají další a další mutace, takže DIPG není jeden, ale hned několik nádorů. Počítačem modelovaný cíl, který představuje slabinu nádorové buňky, proto může být shodný jen u části, nikoliv všech pacientů. Proto existuje riziko, že i nadějná léčba zafunguje jen u části nemocných dětí.
Nemoci mozku mají ještě nejméně jednu překážku. Léčivo musí překonat tzv. hematoencefalickou bariéru, jež omezuje transport látek mezi mozkem a krví. Bariéra má běžně ochrannou funkci, v případě léčby je tato funkce problematická. Je to jedna z největších výzev a překážek, protože léčivo musíme dostat tam, kde se nachází nádor. Jde ale o překážku, o které víme od počátku, a je několik cest, jak bariéru překonat. Molekuly léčiva proto musíme vytvořit tak, aby toho byly schopné,
říká pro Vitalia.cz Andrea Brancale, jenž byl hostem letošního třetího ročníku charitativní akce Kolotoč pro Ninu pořádaného nadačním fondem.
Galerie: Jak to vypadalo na letošním Kolotoči pro Ninu
Ne jedno léčivo, ale celý léčebný postup
Do objevu léčiva a do klinických studií na pacientech je sice ještě daleko, počítačové simulování ale zvyšuje pravděpodobnost posunu v léčbě. Uspěje jeden ze dvou až deseti tisíc navržených léků. Díky moderním technologiím počítačového simulování ale tuto šanci dokážete navýšit na jeden z 25 až 30,
popisuje Martin Chovanec.
Ani to ale není zárukou, že z českého úsilí nakonec léčivo skutečně vzejde. Šance na to, že se na této cestě VŠCHT bude alespoň podílet, ale existuje. Pražský tým totiž spolupracuje a dělí se o poznatky s týmy z Francie a Austrálie, zaměřenými rovněž na výzkum DIPG. Jak podotýká docent Chovanec, moderní věda je obecně na spolupráci týmů napříč světem závislá, protože týmů, které zvládnou výzkum od A do Z, je naprosté minimum.
Jsem si naprosto jistý, že najít lék se jednou podaří, jinak bych nedělal práci, kterou dělám. Kdy se tak stane, to ale předpovědět nedokážu,
podotýká Andrea Brancale.
Léčba mozkového nádoru se ale téměř jistě nebude nikdy opírat pouze o jeden preparát. Půjde o komplexní terapeutický postup, který bude kombinovat třeba ozáření s nějakými léčivy. Může jít o imunoterapii, biologickou léčbu nebo CAR-T terapii,
upozorňuje Martin Chovanec.
Ve Španělsku budou testovat CAR-T
V ČR v současné době není otevřena žádná klinická studie pro léčbu DIPG. I s přispěním Nadačního fondu Nina proto rodiny dětí cestují za experimentální léčbou do Paříže. Podle Martina Chovance ve světě již probíhají také studie založené na tzv. CAR-T terapii, tedy úpravy vlastních imunitních buněk pacienta, které v laboratoři dokáží naučit nádor rozeznat a po navrácení do těla nemocného také zničit (příběh, který stál na počátku tohoto principu léčby, jsme popsali zde).
Jednou ze zemí, kde první pacienti s DIPG dostali CAR-T lék, byly USA. Čeští pacienti ale prakticky nemají možnost se do studií za oceánem zapojit, protože velmi často je podmínkou účasti americké zdravotní pojištění. V Londýně, kde proběhla další klinická studie, zase lékaři na popud zadavatele přijímali jen malý počet dětí.
Další studie na CAR-T léčivo zaměřené na DIPG bude otvírat v dohledné době farmaceutická firma ve Španělsku. Její podmínky zatím neznáme, ale pokud by do ní byl zařazený český pacient, rádi rodinu finančně podpoříme,
podotýká Martin Chovanec. Samotné podání léku a s ním přidružené úkony jsou ve studii bezplatné, hradí je výrobce terapie, rodiny ale musí mít peníze minimálně na cestu, ubytování, stravu, případně překladatele.
Nadační fond Nina by také rád podpořil některé z českých onkologů, kteří by měli zájem podílet se na zahraničních klinických studiích. Podle Martina Chovance totiž žádná ryze česká klinická studie na CAR-T terapii cílenou na DIPG pravděpodobně nevznikne, byť některé biotechnologické firmy, vědci a lékaři se těmito principy v ČR zabývají. Cílí ale na jiná, méně vzácná onemocnění.
ČLÁNKY DO MAILU