Hlavní navigace

Sezóna špenátu vrcholí. Kolik ho potřebují unavené oči?

 Autor: Depositphotos.com
Pryč jsou doby, kdy byl špenát synonymem pro nevzhlednou kaši ze školních jídelen. Farmáři, ale i supermarkety nabízejí právě teď čerstvý listový špenát běžně. A už jedna jeho malá porce denně může mimo jiné pomoci našim očím.
Redakce 21. 5. 2020
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Existuje spousta řešení pro unavené oči. Od speciálních brýlí nebo obrazovek, které regulují množství škodlivého modrého světla, až po různé doplňky stravy. Špenát nebo kapusta na talíři jsou elegantním řešením, které navíc prospěje celému tělu. A nemusíme je jíst „na kila“.

Hodiny s modrým světlem

Oči máme „v zápřahu“ téměř všichni a doba koronaviru nás k obrazovkám přitáhla ještě více. Průměrně strávíme aktivitou u našich smartphonů více než 3 hodiny denně. A to je jen volný čas. K tomu počítač v práci a večerní sledování televize. Množství modrého světla, které absorbujeme, je obrovské. A škodí nejen očím. Modré světlo totiž brání syntéze hormonu spánku – melatoninu. 

„Hormon melatonin navozuje pocit únavy a pomáhá nám nejenom večer lépe usnout, ale ráno se nám i lépe vstává,“ vysvětluje Bohumil Hlavatý, výkonný ředitel České a slovenské asociace pro speciální potraviny, a dodává: „Vysoké vystavení modrému světlu má zásadní vliv na náš denní biologický rytmus. Nesmíme však zapomenout podotknout, že modré světlo je obsaženo i v denním světle. Proto s ním naše tělo dokáže pracovat. Problémem je jeho současná nadmíra a také vysoké vystavení ve večerních hodinách, které pak negativně ovlivňuje náš rytmus.“

Zírat do obrazovky umíme dlouho do noci a nejsme ospalí. Narušuje se tak fyziologická příprava na spánek.

Unavené oči, málo antioxidantů

Vysoká expozice modrému světlu však může i poškodit naše oči. Buňky ve středu naší sítnice jsou ničené a vliv má i na makulární degeneraci, která může vést až ke ztrátě zraku. Naše oči jsou velmi komplexní orgán, který se snaží, aby bylo přijaté světlo bezpečně absorbováno, ale přijímat modré světlo je pro naše oči mnohem náročnější. Díky své intenzitě proniká do oblasti žluté skvrny na oční sítnici, kde je největší hustota čípků, a tedy nejostřejší vidění. 

„Žlutá skvrna naší sítnice je bohatá na dva karotenoidy, lutein a zeaxanthin. Tyto antioxidanty pomáhají tělu filtrovat škodlivé světlo. V případě nízkého množství těchto antioxidantů může modré světlo poškodit buňky sítnicového nervu. Takto způsobené škody na našich očích jsou již nevratné,“ vysvětluje Bohumil Hlavatý.

Špenát je teď nejlepší volba

Než začnou horké letní dny, které mu nesvědčí, můžeme pro oči skvěle využít sezónu čerstvého – a nejlépe českého – špenátu. Obsahuje totiž potřebné antioxidanty lutein a zeaxanthin. Množství, stanovené studiemi jako optimální, je 10 mg luteinu a 2 mg zeaxanthinu denně. To je asi 83 g špenátu či 125 g kapusty, které bychom měli sníst každý den. A čerstvý listový špenát je teď k dostání běžně i v supermarketech. Hodí se k obědu i k večeři, doplní maso i rybu a kromě antioxidantů je přímo abecedou vitamínů – obsahuje vitamíny B, C, D, E i vápník, hořčík, železo, fosfor, zinek a mnohé další.

Kilo brokolice nebo doplněk stravy

Výsada špenátu nebo kapusty je především v tom, že už malá porce může mít na regeneraci našich očí významné účinky. Jiné potraviny, obsahující tyto antioxidanty, bychom totiž museli jíst v obrovských dávkách, abychom přijali potřebné množství očím prospěšných látek. 

A představa celého kila brokolice asi není lákavá ani pro velké milovníky zeleniny. Stejnou službu by očím dopřálo kilo kukuřice, dvacet vajec nebo dvě kila oliv.

„Je možná překvapující, že na tyto antioxidanty jsou bohaté pouze zmíněné druhy zeleniny. Kromě nich jich obsahují vysoké množství žluté okvětní lístky měsíčku lékařského, z nichž se tyto antioxidanty získávají pro doplňky stravy podporující zdraví našich očí,“ doplňuje Bohumil Hlavatý další možnosti, jak pečovat o svůj zrak.

Pravidlo dvacítek

Kromě špenátu na talíři můžeme svůj čas strávený s modrým světlem regulovat. Dnes se již u většiny smartphonů dá nastavit časový limit na konkrétní aplikace. A to může dobře sloužit jako osobní zpětná vazba. Při práci s digitálními zařízeními se dá také dobře využít pravidlo 20–20–20. Každých dvacet minut práce u počítače si udělat dvacetivteřinovou přestávku ve sledování obrazovky a dívat se na dvacet metrů vzdálený objekt. Oči i mozek se tak uvolní a budou moci lépe reagovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).