Hlavní navigace

Rok distanční výuky: děti se staly závislými na internetu

15. 6. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Závislosti na digitálních hrách, internetu nebo online pornografii. Distanční výuka a nemožnost dostatečného dohledu se výrazně podepsaly na dětech a mladistvých.

Pandemie nás zastihla v 21. století, v čase, kdy se moderní technologie rozvinuly natolik, že nám umožňují pohodlnou komunikaci na dálku. Online konference, komunikační platformy, sdílené dokumenty a diáře…

Dospělí se přesunuli z kanceláří domů, na home office, a i ty nejmladší děti okusily, co to znamená domácí škola. Již šestileté dítě tak dnes ví, že si má při konferenci zapnout mikrofon jen ve chvíli, kdy mluví.

Dítě a počítač – má to svá pro a proti

Distanční výuka s sebou přinesla výzvy a netušená poznání. Nechme teď stranou stesk po osobním kontaktu a zhoršené pracovní podmínky. Umět pracovat s počítačem je stále důležitější, a pokud pandemie některým dětem něco dala, tak jsou to nové dovednosti, které mohou v budoucnosti rozvíjet a pozitivně zúročit.

A teď přichází jedno velké ALE: netrávily děti před monitory až příliš mnoho času? A nerozvinula se u některých závislost na digitálním světě – to znamená na počítačových hrách, sociálních sítích a internetu obecně? K čemu taková závislost může vést a dokážeme ji včas rozpoznat a léčit?  

Prevence ubyla, závislostí přibývá

Odborníci z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN ve spolupráci s Odbornou společností pro prevenci rizikového chování a Katedrou psychologie PedF UK koncem minulého roku zkoumali, zda nadále fungují preventivní programy, které mají včas odhalit rizikové chování dětí.

Ukázalo se, že na školách v době distanční výuky bohužel zásadně ubyla prevence, a to především v oblasti kyberšikany, kyberbezpečnosti, nelátkových závislostí, hygieny a duševního zdraví.

Školy, které plánovaly výjimečný režim a řešily hygienická opatření spojená s pandemií, již neměly kapacitu na to, aby se zaměřily na nelátkové závislosti, jako jsou například digitální hry a internet obecně, a téměř vůbec nebyla řešena problematika online pornografie. „To vnímáme jako problematické vzhledem k tomu, kolik času v současné situaci děti a dospívající tráví v online prostoru, navíc i v dopoledních hodinách a bez možnosti přímého dohledu rodičů,“ uvedl vedoucí studie Roman Gabrhelík z Kliniky adiktologie.

Galerie: Děti sledují porno už v osmi letech

Distanční výuka vedla k rozvoji nelátkových závislostí u dětí

Vzhledem k tomu, že prevence ubylo, nemůžeme v současné době říct, jak na tom naše děti v souvislosti s rizikovým chováním opravdu jsou. „Zcela se to projeví, až budou všichni žáci a studenti ve třídách a výuka bude probíhat v normálním režimu tak, jak jsme byli zvyklí,“ říká psycholožka Helena Fialová z Kliniky adiktologie.

Již nyní je ale jisté, že právě distanční výuka a nedostatečný dohled napomohly u některých dětí k rozvoji nelátkových závislostí. Značná část domácích úkolů se dělala prostřednictvím nových technologií, šlo tedy hůř oddělit čas, který děti potřebují pro výuku, a čas, kdy využívají nové technologie pro hraní her a komunikaci na sociálních sítích.

Bohužel nebylo vždy ani v silách rodičů dohlédnout na své děti, respektive rozlišit, zda u počítače vypracovávají úkoly do školy, nebo se zabývají něčím jiným.

Není divu, dospělí měli více rolí, které museli plnit každý den, a do toho stíhat svoji práci z domova. „Rodiče ke svým klasickým povinnostem začali plnit multifunkční role každodenního kuchaře a pedagoga (jak vysvětlujícího látku základní školy, tak pedagoga předškolních dětí). Toto se pak odrazilo v rozvolnění domácích pravidel ohledně používání technologií. Rodiče potřebovali klid na práci, a tak se rozvolnila pravidla ohledně času stráveného u počítačů a podobně. Nehledáme viníka, měli bychom to ale přijmout jako fakt. Byla to situace, kterou rodiče nějak řešili, protože neviděli jiné východisko,“ dodává psycholožka.

Kolik času online je moc? Dvě hodiny denně jsou maximum

Konec školního roku se blíží a po prázdninách se děti snad vrátí v plném počtu opět do škol a rodičům ubudou starosti s každodenní organizací vlastního pracovního času současně s výukou dětí. Podle Heleny Fialové bychom se stejně tak měli vrátit k pravidlům ohledně používání nových technologií. Zejména stanovit časový limit pro hraní na počítači. 

Vědci zmiňují jako rizikovou dobu pro vznik závislosti víc než dvě hodiny na internetu denně. Čas půjde dobře změřit o prázdninách, kdy máme jistotu, že dítě nepracuje na úkolech do školy.

Pokud má rodič podezření, že to zašlo příliš daleko a dítě tráví u počítače hodně času, chová se podrážděně, vyhýbá se sociálním kontaktům a zanedbává svůj vzhled a hygienické návyky, měl by se obrátit na odborníky, například na dětské a dorostové adiktologické ambulance. Čím dříve tak učiní, tím snazší bude návrat dětí k přiměřenému využívání internetu.

Rizikové chování je třeba odhalit včas

„Závislost nejen u dětí mohou doprovázet poruchy nálady, pozornosti, depresivní poruchy,popisuje Helena Fialová. Projekt se věnuje jak rizikům závislostí na online světě, tak se zabývá i preventivními aktivitami u dalších možných závislostí a následků, které dětem hrozí:

Užívání některých látek může vést případně také ke spuštění velmi vážných onemocnění včetně psychóz. Jako ilustrativní příklad lze uvést užívání marihuany a související riziko rozvoje depresivních poruch,“ říkápsycholožka.

Vitalia_IG

Z důvodů vážných dopadů na děti a mládež reagují adiktologové z 1. LF UK a VFN ve spolupráci s Katedrou psychologie PedF UK a Ústavem informačních studií FF UK  na současnou situaci a chystají nové nástroje pro prevenci digitálních rizik žáků a studentů v českých školách. Projekt financovaný z tzv. norských fondů by měl nyní vést k tomu, že se rizikové chování s potenciálem rozvoje duševních onemocnění u dětí a mladistvých bude dařit zachycovat včas.

Součástí projektu jsou také osvětové kampaně pro odbornou i laickou veřejnost. „Vytvoříme komunikační platformu na regionální úrovni. Pro práci s dětmi, dospívajícími i jejich rodiči vyškolíme profesionály, kteří budou mít preventivní aktivity na starost, budou děti včas diagnostikovat a odbornými zásahy minimalizovat rozvoj možných rizik,“ shrnuje jednotlivé části projektu Helena Fialová.

Odborná spolupráce:

Mgr. Helena Fialová

Psycholožka a Evropský trenér prevence (EUPC Master trainer), na Klinice adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice působí v pozici expert preventista / vysokoškolský pedagog / odborný asistent.

Autor článku

Své profesní působení v médiích zahájila v týdeníku Reflex. Pracovala v kreativním týmu TV NOVA a vedla sekci Sport a relax serveru Vitalia.cz vydavatelství Internet Info. Podílela se také na jeho dalším projektu, serveru 120na80.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).