Hlavní navigace

Psí lejna ohrožují nejen vaše boty

Sdílet

Taky už jste do něj šlápli? A taky jste v tu chvíli dostali zlost na souseda, který venčí svého mazlíčka zásadně bez pytlíku? Pak vás spolehlivě nadzvedne zpráva, že vaše město se rozhodlo posečkat s úklidem výkalů, které tak nemilosrdně odhalil tající sníh.

Národ se prý dělí na pejskaře a nepejskaře. V našem domě jsme jedni z mála, kdo se o byt nedělí se psem. Protože si zkrátka myslím, že pes do paneláku nepatří. Nikdo mi totiž nevymluví, že zvíře zvyklé od pravěku na život venku, třást se zimou, hledat si potravu a rvát se o ni, v bytě s ústředním topením, miskou přeplněnou granulemi a při venčení dvakrát denně deset minut, netrpí. Minimálně těžkou nudou.

pes

Prostě: pejskaři jsou podle mě bezohlední. Imunní vůči potřebám druhých, ať už jde o jejich psa (protože chovat v panelákovém bytě dogu může podle mě jen sobecký blázen). A chybí jim i ohleduplnost k lidem. Jinak si neumím vysvětlit, proč s pytlíkem a papírovou lopatičkou nechodí všichni, kdo venčí, ale jen čestné výjimky.

O to víc pak člověka nadzvedne, když i na desetimetrovém ú­seku chodníku od dveří k autu musí kličkovat mezi psími výkaly. A když se ani město dva týdny poté, co začal odtávat sníh a odhalil spoušť, kterou nadělali bezohlední pejskaři, nemá k tomu, aby zasáhlo a začalo uklízet, tak to už rozčílí snad i ty pejskaře. Alespoň Praha zatím úklid jen „plánuje“.


Čtěte téma: Co bylo pod sněhem? Mám odpovědět slušně? 

Pane, vy jste prase! Můžu si odskočit k vám do obýváku?

Kdo to uklidí?

Přitom takový generální  úklid města po zimě trvá týdny – v mnohem menších Pardubicích radnice počítá s pětadvaceti dny. Pražská Technická správa komunikací sice už na konci minulého týdne začala s jarním úklidem hlavních silničních tahů a chodníků, ale jak přiznal její mluvčí Tomáš Mrázek agentuře ČTK: vzhledem ke znečištění města nevědí, co dřív. Chodníky totiž čistí stovky lidí „ručně“. A parky si na úklid zatím počkají.

„Je to horké téma posledních hodin. Právě dnes zasedá krizový štáb a rozhodne o úklidu,“ ujišťoval včera zástupce ředitele odboru ochrany prostředí Josef Pavlík z pražského magistrátu. Jenže – kdy to začne? „Snad v příštím týdnu… Je to složité, na některé práce a některé služby si budeme muset objednávat zahradnické firmy, to nezvládneme našimi silami a technikou, právě se o tom jedná. Takže je těžké říct, kolik to bude stát, jak bude probíhat a kdy to vypukne,“ krčí rameny.

Potíž je, že pražský magistrát už loni na podzim přiznal, že na úklid psích výkalů nemá peníze. Denně se jich sesbírá v ulicích města 11 tun. Na poplatcích za psy se vybere 55 miliónů ročně, ale úklid přijde na jednou tolik.

Kdo má nést zodpovědnost za úklid po psech?

„To víte, že si lidé stěžují. Sotva slezl sníh, máme desítky telefonátů. Jeden občan nám dokonce včera poslal pěkně vydařené snímky psích exkrementů,“ popisuje pražský ombudsman přes čistotu města Pavel Polák. Ten má ostatně s psími lejny své zkušenosti – Prahou se totiž pohybuje převážně na kole.

Stížnosti předává tam, kam patří – tedy buď na magistrát, nebo na příslušné  radnice městských částí, které mají na starosti menší kousky zeleně na svém území. Praha 4 se tak nyní chystá nasadit na úklid i vězně z Pankrácké věznice, Praha 7 zase nezaměstnané a Praha 11 zoufale hledá brigádníky, kteří by přišli pomoct s úklidem dobrovolně.

Magistrát však pečuje právě o ty největší parky v hlavním městě: Stromovku, Petřín, Břevnov, Vítkov… Zkrátka všechna místa, kam si většina obyvatel Prahy chodí odpočinout nejčastěji, na procházku sem míří milenci i matky s dětmi. Ti všichni jsou v ohrožení, že se kvůli zvířecím výkalům nakazí nepříjemnými chorobami.

Čtěte téma: Víte, kdo žije ve vašem břiše?

Není to příjemné pomyšlení: v našich střevech, ale plicích, oku či v mozku, žijí paraziti. Soužití se zvířaty nepřináší jen pozitiva…

Exkrementy obsahují desítky parazitů

„Nejčastěji jde o toxoplazmózu či toxokarózu,“ říká Hana Roháčová, primářka infekčního oddělení Fakultní nemocnice na Bulovce. „Naštěstí je stále ještě zima, takže se dá předpokládat, že paraziti přežívají v exkrementech jen krátce, to za tepla je to horší,“ dodává. Větším problémem jsou podle ní výkaly na trávníku a v pískovištích než na asfaltu a na chodnících, protože paraziti si přelézají do půdy, kde snadno přežívají.

dítě

A nemylte se: nakazit se můžete nejen bezprostředním kontaktem s výkaly, ale i vzduchem. „Zrovna dnes jsme se o tom bavili s jedním mikrobiologem, který teď udělal takový pokus. Umyl si auto a znečištěnou vodu vzal na prozkoumání. Ukázalo se, že obsahuje celou řadu spórů parazitů. A to jsme si mysleli, že auto jezdí po celkem čistém asfaltu, kde zvířata obvykle nekálí a hlavně že paraziti nemají na asfaltu vhodné podmínky k životu,“ popisuje Dana Bláhová, která se zkoumáním parazitů zabývá.

„Jde o to, že výkaly po nějaké době vyschnou, rozpadnou se a prach se vznáší všude. To všechno teď všichni dýcháme,“ říká. Do těla se tak snadno dostanou velmi nepříjemní paraziti. „Tox ascaris leonina, toxocara canis, angio strojili, ale i echinokok,“ vyjmenovává. Tedy: různé druhy škrkavek a háďátek. „Obzvlášť u há­ďátek je pravděpodobnost nákazy vyšší, protože je jimi promořena více než polovina psí i kočičí populace v Česku,“ říká Dana Bláhová. A spoléhat se na parazitům nepříznivé počasí podle ní nejde. „Obal toxocary je tak odolný, že třeba v pískovišti parazit vydrží i dva roky a čeká na svého hostitele,“ popisuje.

Čtěte téma: Svrab není jen v románech

Tuto nemoc často považujeme za dávno vymýcenou. Jenže to je omyl. Svrabem se můžete nakazit snadno i dnes. A je to velmi nepříjemné…

Nejhorší je, že fakt, že se člověk nakazil a že v jeho těle žijí paraziti, často ani sám nezjistí. To se totiž ukáže až po letech. Paraziti totiž způsobují řadu nepříjemných, ale snadno zaměnitelných nemocí – háďátka například ekzémy a alergické reakce kůže, škrkavky nadýmání a zácpy, echinokok cysty, které vznikají léta.

Podle Libuše Kolářové z České parazitologické společnosti je u nás až pětina lidí nakažena psími a kočičími škrkavkami. A většina z nich o tom ani neví, protože se u nich neobjeví žádné příznaky nemoci. Na nákazu se přijde až při náhodném vyšetření krve díky přítomnosti protilátek.  Teprve po letech se objevují skutečné potíže a podle posledních výzkumů může nákaza škrkavkami souviset i se syndromem chronické únavy.

Larvy škrkavek se totiž dostávají  do plic, jater i do oka, kde mohou způsobit oslepnutí a ničí vnitřní orgány.  Podle Vlasty Svobodové z Fa­kulty veterinárního lékařství v Brně má škrkavky až 90 procent štěňat a 40 procent psů do jednoho roku. A také necelých dvacet procent koček. Díky výkalům se vajíčka parazitů dostávají ven a v půdě mohou přežít i několik let.

Ještě pořád si myslíte, že je v pořádku, když v Praze připadá v průměru na jeden byt jeden pes?

Autorka je redaktorkou MF DNES

Ilustrační foto: agentura ISIFA, SXC

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autorka je redaktorkou MF DNES.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).