Jedno obyčejné červencové ráno tehdy devětatřicetileté Veronice, mamince dvou dětí, náhle přerušila prudká bolest hlavy. Krátce nato upadla na zem a její stav se rychle zhoršoval. Byla převezena do břeclavské nemocnice, kde po provedení CT lékaři zjistili rupturu aneuryzmatu – prasknutí výdutě na mozkové cévě spojené s krvácením do mozku.
Mozkové aneurysma patří mezi závažná onemocnění, která se často projeví až ve chvíli prasknutí a krvácení do mozku. Ještě několik minut před vznikem obtíží může člověk vést zcela běžný život. Stejně jako Veronika.
Lékaři kvůli otoku odstranili část lebky
Kvůli masivnímu otoku mozku byla Veronika přeložena do Fakultní nemocnice Brno, kde podstoupila dekompresní kraniektomii, tedy výkon, při kterém je dočasně odstraněna část lebeční kosti. Po stabilizaci byla přijata do Nemocnice Kyjov, kde byla postupně odpojena od umělé plicní ventilace.
Nadále však potřebovala intenzivní ošetřovatelskou péči. Se zavedenou tracheostomií byla proto přeložena do Chronicare v Brně – na oddělení dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče (DIOP), kde začala zásadní etapa její cesty zpět do života.
Následky krvácení do mozku byly závažné. Trpěla poruchou polykání a omezenou hybností pravé horní končetiny, což významně ovlivňovalo její soběstačnost. Právě zde však začala fáze léčby, která bývá méně viditelná než samotná záchrana života, ale pro budoucnost pacienta je stejně důležitá.
Podívejte se, jak se Veronika vracela do života
Rehabilitace byla náročná
„Díky každodenní práci multidisciplinárního týmu lékařů, zdravotních sester, fyzioterapeutů, logopedů a dalších specialistů se Veronika postupně učila znovu zvládat základní životní funkce. Nácvik dýchání, polykání, komunikace, příjmu potravy i soběstačnosti vedl krok za krokem k významnému zlepšení jejího zdravotního stavu,“ sdělil Petr Jelínek, primář Chronicare Brno.
Po dvou letech Veronika žije doma se svou rodinou, komunikuje se svým okolím a navzdory závažnosti prodělaného onemocnění dosáhla výsledku, který se na začátku její léčby zdál téměř nemožný.
„Kvalitní následná intenzivní péče hraje zásadní roli v tom, jaký bude život pacienta po těžkém onemocnění. Za každým návratem domů stojí tisíce drobných kroků, obrovská vůle pacienta a práce celého týmu odborníků. Na jejím zotavení se významně podílela také mimořádně pečlivá a obětavá práce kolektivu DIOP, jehož motivace, trpělivost a každodenní podpora měly zásadní dopad na průběh hospitalizace. Právě možnost vracet pacienty zpět k jejich blízkým je pro nás tou největší odměnou,“ uzavřel ředitel pro zdravotní péči Chronicare Martin Pavlík.
ČLÁNKY DO MAILU