Podle odhadů odborníků trpí v Česku astmatem kolem osmi procent populace, tedy přibližně 800 000 lidí. Samozřejmě, s různou mírou závažnosti. Desetitisíce lidí přitom o své diagnóze vůbec neví. Astma totiž může mít nenápadný začátek a být zaměněno za obyčejný kašel, nachlazení nebo běžné problémy s alergií. Včasné rozpoznání příznaků a správná reakce mohou přitom zachránit život.
Co se dozvíte v článku
Mezi hlavní příznaky astmatu patří opakovaný kašel (zejména v noci, nad ránem nebo po námaze), sípání, pískání při dýchání, tlak na hrudi, pocit nedostatku vzduchu až dušnost. Mnozí pacienti tyto projevy podceňují, zvlášť pokud nejsou trvalé.
Na těžké astma běžné léky nestačí
„U pacientů s těžkým astmatem dochází k častým nebo silným astmatickým záchvatům, které mají negativní vliv na jejich každodenní život. Tato forma nemoci obvykle neodpovídá dostatečně na běžné léky, jako jsou inhalační kortikosteroidy nebo bronchodilatační léky,“ uvádí profesor Milan Sova, přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno.
Ze zmíněných více než 800 tisíc astmatiků trpí podle odhadů těžkou formou nemoci až každý desátý. Lékaři používají k zařazení tíže nemoci pětistupňovou škálu, těžké astma zahrnuje pacienty ve stupni 4 a 5. U nich se často nedaří dostat nemoc pod kontrolu, užívají vysoké dávky inhalačních a orálních kortikosteroidů a léků na rozšíření průdušek.
Biologická léčba ve specializovaných centrech
„Velké dávky kortikosteroidů provází řada nežádoucích účinků. Patří mezi ně například řídnutí kostí, cukrovka, oslabení imunity nebo vyšší riziko infekcí. Pacienti, u nichž se nedaří dostat astma pod kontrolu, by měli jít do jednoho z 15 národních center pro těžké astma, která jsou ve fakultních nebo krajských nemocnicích napříč republikou,“ říká profesor Sova.
V těchto centrech se jim dostane komplexní péče a případně terapie biologickou léčbou monoklonálními protilátkami. Například v brněnské fakultní nemocnici se s astmatem léčí přibližně 4 500 lidí. „Na biologické terapii máme 200 pacientů. Počet exacerbací u nich poklesl až o 80 procent, což se pozitivně odrazilo na kvalitě jejich života. Léky si pacienti aplikují doma injekcí do podkoží a k nám jezdí na kontroly jednou za 3 až 4 měsíce,“ říká pneumolog.
Kapacity center vyčerpané nejsou
Podle docenta Jakuba Novosada z Ústavu klinické imunologie a alergologie ve FN Hradec Králové považují lékaři za dostatečné, pokud akutní záchvaty klesnou minimálně o 50 procent.
„Ve většině případů se daří mít těžké astma pod kontrolou i ve chvíli, kdy je pacient v péči ambulantního specialisty. Jakmile však léčba začne zahrnovat vysoké dávky kortikoidů podávaných ve formě tablet, je to jasný signál, že by měl lékař poslat svého pacienta do specializovaného centra,“ dodává Sova.
Ne vždy se to ale děje. „Z dostupných dat vyvozujeme, že až 15 tisíc nemocných může být potenciálně vhodných k nasazení biologické léčby. Poslední data z roku 2023 navíc ukazují, že 57,8 procenta center nevnímá svou kapacitu jako vyčerpanou,“ říká docent Novosad.
Astma
Astma je chronické onemocnění dýchacích cest. Může vzniknout v kterémkoli věku, ale nejčastěji propuká již v dětství v rámci tzv. atopického pochodu. Typické jsou opakované akutní stavy především výdechové dušnosti, provázené pískotem na hrudníku, pocitem sevření či tíhy na hrudi, dráždivým kašlem, který někdy může být dominujícím nebo i jediným příznakem. Tyto potíže se často objevují v noci nebo nad ránem.
Celosvětový počet astmatiků je odhadován na více než 300 milionů. Za posledních 20 let dochází celosvětově k nárůstu onemocnění především u dětí a mladistvých, a astma se stává nejčastějším chronickým onemocněním dětského věku. Tento trend je patrný i v České republice.
Astma nelze zcela vyléčit, je však možné je dostat pod kontrolu. Včasná diagnóza a účinná léčba umožňují astma v drtivé většině případů zvládat ambulantně. Neléčené astma vede k trvalému a nevratnému poškození plic, což výrazně zhoršuje kvalitu života pacienta. O nemocné s astmatem se v České republice starají pneumologové a alergologové.
Při záchvatu ihned jednejte
Pokud dojde k akutnímu záchvatu, je potřeba okamžitě zareagovat. Průdušky se totiž stáhnou a dýchání se výrazně omezí. To následně může provázet panika a úzkost pacienta.
„Pacienti si často neuvědomují, že déle trvající kašel nebo svědění v očích může být příznakem neléčené alergie či astmatu. Astmatický záchvat pak může nastat nečekaně. Například po kontaktu s alergenem, po fyzické zátěži nebo během respirační infekce. Mezi spouštěče patří také kouření, a to i pasivní vdechování cigaretového kouře. Pokud má pacient u sebe léky, je důležité je co nejdříve použít. Pokud ale pacient u sebe léky nemá, měl by být co nejrychleji přivolán lékař,“ upozorňuje Ivana Lánová, odborná konzultantka BENU lékáren.
Trápí teď vás nebo někoho z rodiny kašel, rýma a podobně?
Kdy volat záchranku?
„Pokud pacient nemá u sebe léky, zajistěte přívod čerstvého vzduchu a neváhejte volat záchrannou službu (155). A to zejména, pokud je dýchání silně omezené, pacient ztrácí vědomí nebo dochází k modrání rtů a nehtů. Pacienta, kterému se špatně dýchá, doprovází pocity úzkosti a paniky, proto je nutné zachovat klid a pacienta se snažit uklidnit,“ radí Lánová, a dodává:
„Pokud si chcete na vlastní kůži vyzkoušet, jak se cítí astmatik, zacpěte si nos, do úst si vložte brčko a dýchejte přes něj tak dlouho, až to bude nepříjemné. Vdechování i vydechování přes brčko je komplikovanější než dýchání nosem. Do plic se dostává mnohem méně vzduchu a přesně k tomu dochází u astmatiků.“
První pomoc při astmatickém záchvatu
- Zachovejte klid. Panika může stav zhoršit, proto pacienta ujistěte, že mu pomůžete.
- Odstraňte příčinu, která záchvat vyvolává. Snažte se snížit expozici spouštěči (např. pyl, cigaretový kouř, prach).
- Usaďte postiženého do polosedu. Uvolněte těsné oblečení, především okolo krku. Vodorovná poloha stav zhoršuje.
- Podejte pacientovi jeho SOS léky. Jedná se o úlevové léky ve formě inhalátoru.
- Zajistěte přívod čerstvého vzduchu a sledujte dýchání.
- Pokud se stav do několika minut po podání léku nezlepší, volejte 155.