Paní Lýdii z Kolína začala plodová voda odtékat už ve 20. týdnu těhotenství, tedy v jeho polovině. Čekala jednovaječná dvojčata, jedno z dětí se ale nevyvíjelo správně a lékaři museli přistoupit k operaci, během které ho takzvaně zapouzdřili a jeho vývoj dále nepokračoval. Jenže brzy poté začala ženě plodová voda odtékat opět.
„Převezli mě do Apolináře, kde mi lékař řekl, že situace není tak špatná, dokud tam trochu plodové vody je a nedostanu infekci. Cíl tak byl jasný, vydržet co nejdéle 2v1,“ říká paní Lýdia.
Nakonec hospitalizace trvala přes tři měsíce. „Po 30. týdnu těhotenství jsem si už pobyt u Apolináře užívala. O miminko jsem se už téměř nebála,“ vzpomíná.
Syn Janík se narodil ve 36. týdnu, kdy už byl téměř donošený. „Přes všechny komplikace byl zcela v pořádku, jen krátce pobyl v inkubátoru a dva dny dostával mléko od dárkyně,“ uzavírá Lýdia s tím, že ačkoliv u Apolináře strávila celkem 127 dní, každý z nich stál za to, protože si nakonec domů s manželem odnesli zdravého syna.
Dvě třetiny dětí je bez komplikací
A takových dětí, které se narodí po odtoku plodové vody před 22. týdnem těhotenství bez závažnějších komplikací, je většina. Asi 88 procent takových dětí přežívá, 62 procent z nich je bez závažných komplikací a 85 procent z nich má ve dvou letech života normální neurologický vývoj.
Zatímco ve většině zahraničních i českých center se péče těhotným s touto diagnózou věnuje až od 22.–24. týdne, tým Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN poskytuje komplexní podporu i ženám, u nichž k odtoku plodové vody došlo mnohem dříve, někdy již ve 14.–16. týdnu.
„Naším cílem je, v souladu s přáním rodičů, dát šanci každému dítěti. A nyní máme k dispozici unikátní data, která potvrzují, že ani po předčasném odtoku plodové vody nejsou vyhlídky beznadějné. Naše vlastní zkušenosti dokazují, že i v těchto těžkých situacích má většina dětí šanci na dobrý vývoj,“ říká docent Michal Koucký, vedoucí lékař perinatologického centra Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN.
Hlavní zásadou je podle něj co nejméně zásahů do těhotenství. Pokud nejsou ohroženy plod ani matka, je dokonce léčba často ambulantní bez nutnosti hospitalizace.
Plíce bez vody nedozrávají
Nejčastější komplikace, se kterou se děti narozené po předčasném odtoku plodové vody potýkají, jsou nedostatečně vyvinuté plíce. Bez dostatku plodové vody se orgán nemůže správně vyvíjet, a to s sebou nese vysoké riziko selhání plicních funkcí bezprostředně po porodu, ale i chronických respiračních onemocnění. Asi třetina dětí narozených po předčasném odtoku plodové vody následně odchází na kyslíkové terapii.
„Je velmi důležité, aby porod při této diagnóze byl veden v perinatologickém centru s neonatology, kteří mají zkušenosti s náročnou respirační stabilizací u novorozenců s poruchami vývoje plic,“ říká profesor Richard Plavka, primář neonatologického oddělení kliniky.
Začala studie pro stovky žen
Tým lékařů od Apolináře se nevěnuje pouze problematice předčasného odtoku plodové vody před 22. týdnem těhotenství. Od června letošního roku zahájili unikátní vědeckou studii TAILORED-PROM, zaměřenou na individualizaci péče o těhotné ženy s předčasným odtokem plodové vody mezi 22. a 34. týdnem gravidity.
V České republice je dosud běžnou praxí, že všechny ženy s touto diagnózou dostávají plošně antibiotickou léčbu se záměrem prodloužit těhotenství, bez ohledu na přítomnost známek infekce. Součástí standardní péče je také okamžité podání kortikoidů k urychlení dozrání plic dítěte.
Kortikoidy však mají největší účinek v prvním týdnu po podání, nedojde-li v tomto „okně“ k porodu, jejich efekt mizí. V rámci jednoho těhotenství je navíc možné jejich kúru podat maximálně dvakrát, aby se minimalizovalo riziko možných nežádoucích účinků.
„Studie TAILORED-PROM se proto soustředí na zavedení individualizované léčby šité na míru konkrétní pacientce. Díky vyšetření plodové vody získáváme detailní informace o stavu nitroděložního prostředí. Lze tak přesněji určit, které ženy antibiotika skutečně potřebují, kdy je optimální načasovat podání kortikoidů tak, aby se miminko narodilo v čase jejich největšího účinku, a zejména aby se léky nepodávaly, pokud to není nezbytné,“ uvedli lékaři od Apolináře během tiskové konference.
Máte v rodině dítě narozené výrazně předčasně?
Cílem léčby je prodloužení těhotenství, zvýšení šance na zdravý vývoj dítěte a současně ochrana matky i plodu před zbytečnou zátěží antibiotiky či kortikoidy.
Výzkum, který porovná přínos individualizovaného přístupu léčby oproti současnému standardu, potrvá tři roky a zapojí se do něj stovky žen s předčasným odtokem plodové vody ve 22.–34. týdnu těhotenství.
„Chceme, aby ženy s touto diagnózou dostávaly tu nejlepší a nejcílenější péči, která jim i jejich dětem dá co největší šanci na zdravý život,“ popsala doktorka Kateřina Macková.
ČLÁNKY DO MAILU