Preventivní prohlídka padne našim pacientům jako ulitá, slibují praktičtí lékaři, když mluví o změnách, které by v jejich ordinacích měly nastat od ledna 2026. Tedy už ani ne za čtvrt roku.
O změnu náplně preventivních prohlídek jsme usilovali dlouhou dobu. Prevence – a také screening a očkování – musí být šité na míru každému pacientovi a prohlídky musí být komplexnější,
vysvětluje lékař Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů. Teď se praktici dočkali a jejich pacienti by na tom měli vydělat. Novela vyhlášky o preventivních prohlídkách totiž tyto požadavky zohlednila.
Praktici, nebo tedy jejich profesní sdružení, změny a větší pravomoci vítají. Podle Šonky totiž nejlépe totiž znají osobní a rodinnou zdravotní historii pacientů a mají – jako jediní – k dispozici jejich kompletní dokumentaci. Je ale samozřejmě možné, že ne všichni praktici začnou prvního ledna dělat prevenci důkladněji, pacienti by to po nich však rozhodně měli chtít.
Co všechno se změní? Od začátku příštího roku budou praktičtí lékaři při prevencích častěji provádět laboratorní testy, jako je měření cukru a tuků v krvi, nebo EKG. Díky tomu by měli včas odhalit rizika, která vedou například k onemocnění srdce nebo ledvin. Nově budou praktičtí lékaři po každé preventivní prohlídce připravovat pro pacienty osobní plán péče o zdraví. Ten bude obsahovat i doporučení, jaká očkování jsou pro ně vhodná.
Pacienty známe nejlépe
Více než milion lidí svého praktika vůbec nemá. Část proto, že to neřeší, část nemůže žádného najít. Sdružení praktiků usiluje o to, aby počet pracovních úvazků praktiků do roku 2035 vzrostl o tisíc. Musí se ale také zvýšit počet rezidenčních míst, která slouží ke specializačnímu vzdělávání mladých lékařů. V současné době jejich počet nedokáže pokrýt poptávku školenců ani školitelů, která je dvojnásobná.
Preventivní prohlídka je pravidelnou inventurou zdravotního stavu a měla by být co nejdůkladnější. Pacienty známe nejlépe. Víme, s jakými potížemi se potýkali a potýkají jak oni sami, tak jejich rodina a z jakého sociálního prostředí pocházejí. V otázkách zdraví jsme tak jejich nejbližší rádci a průvodci zdravotním systémem,
vysvětluje Petr Šonka.
Připomněl také, že praktici jako zdravotničtí profesionálové mají přístup ke kompletním zdravotním záznamům pacientů. Víme tak, co je v minulosti trápilo, jaké užívali léky, jestli na ně neměli špatné reakce, jaké zákroky absolvovali a s jakým výsledkem. Prevenci tak můžeme s každým pacientem řešit individuálně,
doplňuje docent Svatopluk Býma, předseda Společnosti všeobecného lékařství.
Právě proto se podle obou společností musí preventivní prohlídky, základní screening a očkování soustředit do ordinací praktických lékařů ať už pro dospělé, či pro děti a dorost. Růst a vývoj dětských pacientů sledujeme od narození a známe zdravotní historii jejich rodin. Umíme tak nejlépe posoudit, co je pro děti v rámci prevence a očkování vhodné,
souhlasí předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.
Odborným společenostem praktiků a všeobecných lékařů se moc nelíbí například snaha lékáren převzít část agendy, třeba očkování – zrovna tento měsíc se například v několika lékárnách očkuje proti chřipce, poprvé v historii.
Snahy vytrhávat některé výkony z kontextu preventivních prohlídek a provádět je náhodně nekvalifikovaným způsobem, například v lékárnách, jsou proto naprostým nepochopením smyslu prevence. Může to ohrozit celý systém preventivní péče a pacienty to zbytečně mate,
je příkrý praktik Šonka.
Pro léky taky do ordinace?
Praktici také dlouhodobě volají po úplném zrušení preskripčních omezení na léky. Stále nemůžeme předepisovat třetinu léků dostupných na trhu. To nikde v Evropě nemá obdoby. Pacienty tak zbytečně posíláme pro předpis k ambulantním specialistům, například pro léky na cukrovku, poruchu metabolismu tuků, na srdeční selhání nebo chronické onemocnění ledvin. Ke zrušení preskripčních omezení u praktiků došlo nedávno v Rakousku, Německu nebo Polsku – a ukázalo se, že to zdravotní systém neohrozilo, právě naopak,
vysvětluje Šonka.
Lidé by podle něj uvítali i to, kdyby praktici základní léky vydávali přímo v ordinacích. Vyřešilo by to mimo jiné časté stesky pacientů na záměnu léků zejména v lékárenských řetězcích. Pacientům v nich často vydávají jiné preparáty, než jim lékař předepsal,
popisuje předseda dospělých praktiků Šonka.
Díky změně náplně podle něj bude český systém prevence jedním z nejdůkladnějších v Evropě. To je ale jen první krok. Pokud má primární péče přinést to, co od ní očekáváme, tedy významně zlepšit zdravotní stav české populace a prodloužit délku života lidí ve zdraví – v čemž za vyspělými zeměmi stále zaostáváme – je potřeba praktikům rozvázat ruce ve farmakoterapii chronických onemocnění a dát jim k dispozici moderní léky pro léčbu diabetu, dyslipidemie, srdečního selhání a chronického onemocnění ledvin, které praktičtí lékaři stále nemohou používat,
nastínil další představy Šonka.
Srovnání zemí OECD například ukazuje, že Češi v průměru onemocní nějakou chronickou chorobou zhruba o devět let dříve než průměrný Švýcar nebo obyvatel Skandinávie. A často jde o nemoci, na nichž se zásadní měrou podepisuje životní styl. Tedy přejídání se, nedostatek pohybu, kouření a pití alkoholu.
Přispívají k rozvoji nemocí, jako jsou cukrovka, demence, onemocnění srdce nebo pohybového aparátu – to jsou nejčastější neduhy znepříjemňující stáří českých seniorů. Přestože očekávaný věk dožití je u mužů téměř 77 a u žen až 83 let, průměrný věk, kdy se mohou radovat ze života v plném zdraví, je v případě mužů pouze 51,8 roku a 54,5 roku u žen. Znamená to, že přibližně třetinu svého života prožijí s chronickým onemocněním.
Chronická onemocnění, která později komplikují život pacientů, se rozvíjí postupně. Lze je tak zachytit při preventivním vyšetření u praktických lékařů, na které mají Češi nárok každé dva roky. Zájem o preventivní prohlídky se poslední dobou zvyšuje, stále tu však máme přibližně 40 procent lidí, kteří na ně nechodí. Zvýšený cholesterol, cukrovka nebo onemocnění ledvin přitom probíhá bez příznaků, a bez pravidelné kontroly na ně pacient nepřijde. Včasná léčba těchto nemocí může oddálit nevratné škody, které se na kvalitě života ve stáří negativně odrazí,
varuje Petr Šonka, šéf Sdružení praktických lékařů.
Kromě preventivních prohlídek funguje v Česku také řada screeningových programů, které pomáhají včas odhalit nejen nebezpečná nádorová onemocnění. I o těch by ale člověk mohl a měl mluvit se svým praktikem.
ČLÁNKY DO MAILU