Síť lékáren je v ČR relativně hustá a mít možnost vyzvednout si léky téměř kdykoliv přes den se pro řadu z nás stalo samozřejmostí. Česká lékárnická komora (ČLnK) se v rámci letošního 24. ročníku Dne lékáren rozhodla, že veřejnosti představí zázemí, o němž většina návštěvníků a pacientů nemá ponětí. Věnovala mu tiskovou konferenci uspořádanou v polovině června.
Co se dozvíte v článku
Nejmenší lékárna musí mít 80 metrů čtverečních
V ČR je aktuálně 2683 lékáren. Zjistit přesný počet není nijak složité, Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) na webu vede jejich databázi. Každý si v ní může vyhledat třeba tu nejblíže svému domovu.
Možná vás překvapí, že nejmenší lékárny v ČR mají podle ČLnK 80 metrů čtverečních. Jen pro srovnání, jeden z nejmenších bytů v Praze, jenž je určen k trvalému bydlení, má 13 metrů čtverečních. Méně než 80 metrů čtverečních mít lékárna nemůže. Důvod? Nevešlo by se do ní veškeré zázemí, jež je pro příjem a vydávání léků potřeba. Například ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady působí nemocniční lékárna v několika patrech na rozloze cca 1600 metrů čtverečních. „Běžný pacient často netuší, jak velká je ta část lékárny, kterou nevidí, a co se v ní děje,“ říká prezident ČLnK Aleš Krebs s tím, že komora to chce změnit a lidem představit komplexnost a různorodost práce lékárníků. „To, co se děje v lékárně v místech, kam nevidíte, směřuje k tomu, abyste léky měli včas, v dostatečném množství a kvalitě a aby byl lék bezpečný,“ dodává.
Co je oficína a kde je v ní tára
Pacientovi začíná cesta pro lék v tzv. oficíně. Tedy většinou ve světlé místnosti naplněné regály s léky a doplňky stravy. Někdy také zdravotnickou obuví či kosmetikou. „Oficína je prostor, do kterého pacient přichází a ve kterém se může pohybovat,“ vysvětluje Aleš Krebs.
Součástí oficíny je tára. Jenže v případě lékáren nejde o hmotnost obalu zboží, pod kterým tento pojem znají třeba obchodníci, ale o pult s pokladnou. V poslední době často odstíněný kvůli koronaviru skly. „Tára je místo, kde na jedné straně stojí lékárník, na druhé pacient,“ doplňuje Aleš Krebs.
Galerie: Jak to vypadá v zázemí lékárny
V posledních letech je v některých větších lékárnách součástí prostor pro návštěvníka také konzultační místnost. Ta poskytuje diskrétní zázemí, v němž pacient může v soukromí probrat své zdravotní potíže, užívání léků nebo si může vyzkoušet některou ze zdravotnických pomůcek.
Trendem také je nabídnout služby v podobě měření tlaku, celkového cholesterolu nebo třeba poměru mezi tukem a svaly. Existuje také vize, která říká, že by do lékárny mohli lidé na očkování. Tento plán ale zatím ze strany kompetentních úřadů posvěcený není.
Proč v kamenné lékárně nekoupíte padělek
Výše jmenované je zázemí, jenž pacient zná. Za regály se zbožím jsou ale části, kam nedohlédne, a vlastně tam ani z hygienických a provozních důvodů nesmí vstoupit. My se do nich nyní pomyslně podíváme.
Celkem rychle proběhneme šatnou pro personál, ke které přiléhá sociální zařízení. Poté už se ocitáme v prostorách vyhrazených příjmu léčiv, kde si lékárník přebírá zboží. „Tady se kontroluje, zda lék je vůbec v dodávce, zda má správné šarže a jakou má expiraci,“ popisuje Aleš Krebs. Zkontrolovat musí také neporušenost obalu.
V ČR je registrováno zhruba 8000 léků a větší lékárny si některé z nich objednávají i několikrát denně a zboží jim zpravidla distributor přiveze dvakrát za den.
Pomyslná cesta léčiva pokračuje do malé kanceláře s počítačem, do nějž zaměstnanci lékárny zanášejí kódy léků. Na obale léčiva jich je hned několik. Díky jednomu z nich – unikátnímu 2D kódu – mohou rovnou při příjmu zkontrolovat, zda nejde o padělek. Kontrolu opakovaně provádějí i při výdeji léku pacientovi. Pokud se 2D kód propíše do národního datového úložiště, je vše v pořádku. Kdyby s ověřením kódu v této databázi byla potíž, lék nemůže být vydán pacientovi, dokud se situace nevyjasní.
„V kamenné lékárně se ještě nikdy nestalo, že by lék byl padělek. Stalo se ale, že došlo k nějaké technické chybě nebo chybnému zadání kódu do databáze, a pak 2D kód nebylo možné ověřit hned,“ popisuje Aleš Krebs dosavadní zkušenosti se systémem zavedeným na počátku roku 2019.
Bez trezoru by se lékárna neobešla
Z kanceláře se dostáváme do dalších prostor – skladovacích. Tady končí léky, zdravotnické prostředky a doplňky stravy, jež po převzetí nejdou ihned do výdeje. Lék není běžné zboží, což se pozná mimo jiné právě na jeho skladování. Některá balení vyžadují uchovávání při pokojové teplotě, tedy od 15 do 25 °C, jiné musí putovat do lednice. To je případ třeba některých vakcín. Sklady jsou proto vybaveny klimatizací a lednicemi s provozními teplotami 2 až 8 a 8až 15 °C.
„Teplotu musíme pravidelně kontrolovat, protože lék se po celou dobu skladování nesmí dostat mimo teplotní limity. To platí pro vyšší i nižší teplotu, protože u mnoha léčiv je problém, když zmrznou,“ podotýká prezident ČLnK. Ve skladu se kontroluje pravidelně také vlhkost.
Pro běžného návštěvníka bude možná překvapením, že součástí skladu je i trezor. V něm se musí uchovávat léčivé přípravky s obsahem návykových látek. Jde o léky na recept s tzv. modrým pruhem. Ačkoliv tedy dnes už jsou předepisovány pouze elektronicky. Do trezoru musí například léčebné konopí nebo silné léky na tlumení bolesti obsahující opioidy (např. morfin nebo fentanyl).
Co prochází lékárníkovi pod rukama
- Regulované léčivé přípravky – jde většinou o léky na předpis (např. léky na krevní tlak či antibiotika). Mají stanovenou maximální cenu i přirážku dodavatele a lékárny, která se snižuje s rostoucí cenou přípravku.
- Neregulované léčivé přípravy – jde především o volně prodejné léky (např. ty s obsahem paracetamolu, ibuprofenu nebo nosní kapky). Jejich cena není regulována. Mnoho léků z této kategorie je však vázáno na recept, přestože si je pacient plně hradí – např. antikoncepce či léky na spaní.
- Individuální léky – lékárník je vyrobí přímo v lékárně ze surovin, které si drží skladem. Výroba může trvat někdy pár minut, jindy je potřeba si na lék počkat třeba do druhého dne.
- Zvlášť náročné lékové formy – připravují je v nemocničních lékárnách. Jde např. o výživy podávané infuzemi nebo individuální přípravky pro onkologické pacienty.
- Zdravotnické prostředky – většina z nich je volně dostupná (např. sterilní obvazy, sterilní krytí nebo pomůcky při inkontinenci), v některých případech je lékaři předepisují na poukaz. V takovém případě je prostředek zcela či zčásti hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Existují také prostředky, jež zdravotní pojišťovny nehradí, přesto musí být na poukaz (např. nitroděložní tělíska). Novinkou letošního roku jsou ePoukazy.
- Doplňky stravy – jde o potraviny, které mohou mít podobné složení jako léčivo a téměř shodné balení i formu jako léky (např. tobolky či pilule). Jak uvádí SÚKL, od potravin pro běžnou spotřebu se odlišují vysokým obsahem vitaminů, minerálních látek nebo jiných látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem. Na rozdíl od léků u doplňků stravy nejsou účinky deklarované výrobcem nikým ověřovány, protože u doplňků stravy není posuzována jejich účinnost. Nejsou tedy určeny k léčbě či prevenci (předcházení) onemocnění.
Zdroj: ČLnK, SÚKL, Vitalia.cz
Kolem trezoru se dostáváme do nejzajímavější části zázemí lékárny, totiž laboratoře. Alespoň malou má většina z lékáren, protože bez ní by nešlo namíchat masti, roztoky či kapky nebo odvažovat sypké směsi třeba do želatinových tobolek.
„Vybavení laboratoře je individuální. Hodně záleží na tom, jaké činnosti lékárna vykonává. Standardně v laboratoři lékárníci mají třecí misky, vícero metrologickým institutem certifikovaných vah, infračervenou lampu na zahřívání mastí, sofistikované strojky na přípravu tobolek, bakteriální filtry, jež se používají třeba při přípravě sterilních očních přípravků. Samozřejmě také laboratorní sklo v podobě např. odměrných válců, nálevek, kádinek či tyčinek a v laboratoři jsou také obalové materiály,“ vyjmenovává Aleš Krebs.
Díky vybavení laboratoře dokáží lékárníci pacientovi namíchat dle receptů individuální léčiva třeba v podobě gelů, kapek, roztoků, mastí, ale i čípků či vaginálních globulí.
Jednou z posledních částí zázemí je umývárna, kde se vybavení laboratoře vyčistí a sterilizuje.
Jak vypadá zázemí nemocniční lékárny, vám popíšeme v dalším textu.
Měli jste někdy možnost nahlédnout do zázemí lékárny?
Odborná spolupráce:
Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
Prezident České lékárnické komory, předseda Vzdělávací rady farmaceutů, jež působí pod ministerstvem zdravotnictví. Provozuje lékárnu ve Slatinicích na Olomoucku.
PharmDr. Lukáš Láznička
Vedoucí lékárník Ústavní lékárny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, člen představenstva České lékárnické komory.
Chcete mít každé ráno v mailu přehled aktuálních článků z Vitalia.cz? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze i týdenní přehled nebo také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů. Newslettery si můžete objednat na této stránce.
ČLÁNKY DO MAILU