Muchomůrka růžovka nemusí být růžová

Autor: Nina Havlová

Jak bezpečně poznáte muchomůrku zvanou masák? Nemá takzvaný „kalich smrti“, který je obvyklý u jiných a jedovatých druhů muchomůrek. Naučte se další typické znaky růžovky nebo využijte novou aplikaci pro určování hub.

Přestože zejména ve druhé polovině června v naší zemi příliš nepršelo, bylo a stále je možné na některých lokalitách sbírat některé druhy hub už na začátku prázdninového období. Jednou z nejhojnějších je masák – tedy muchomůrka růžovka.

Galerie: Muchomůrka růžovka nemusí být růžová

Kdy roste růžovka

Masák roste, jak se můžeme dočíst v různých atlasech hub, od června do října. Ve skutečnosti je ale časové rozpětí výskytu této jedlé houby ještě širší. S trochou nadsázky se dá konstatovat, že pokud houby alespoň trochu rostou a není přímo zimní nebo časně jarní období, najdeme růžovky skoro vždy. A to jak v sušším období, tak samozřejmě i v období, kdy i pro jiné houby dostatečně prší.

I díky tomu patří růžovka k houbám s velmi vysokou variabilitou, takže ji mnozí houbaři nesbírají, neboť poznat některé růžovky v lese vyžaduje určitou zkušenost a praxi.

I velká růžovka může být nečervavá

Od sběru masáků odrazuje také mnohé houbaře skutečnost, že jsou často, zejména starší jedinci, poměrně dost červaví, což platí zejména o noze (třeni) větších růžovek. Neplatí to ale absolutně, i velké růžovky mohou být zcela zdravé, a pokud je člověk pozná a sebere, rozhodně neudělá chybu.

Jde totiž o jednu z nejchutnějších našich hub, kterou lze navíc použít k přípravě celé řady pokrmů. V dobách, kdy ještě Česká mykologická společnost organizovala soutěže v houbových pokrmech, vyhrávala jídla z růžovky tyto soutěže téměř dominantně. Snad jediný způsob úpravy, ke kterému se tato muchomůrka nehodí, je sušení – snadno se rozpadá a nedrží tvar.

Jak bezpečně poznáte muchomůrku růžovku

I když má růžovka skutečně velmi mnoho podob, lze ji i tak docela dobře odlišit od podobných nejedlých, nebo dokonce jedovatých hub ze skupiny muchomůrek.

Tím základním poznávacím znakem je růžová barva při poranění této houby, při loupání klobouku nebo při krájení nebo odlomení třeně, která se objeví při každém ze jmenovaných úkonů.

Dalším znakem je, že růžovka nemá takzvaný „kalich smrti“, který je obvyklý u jiných a jedovatých druhů muchomůrek.

Naopak povrchová barva růžovky vždy růžová být nemusí – podle stanoviště i podle typu lesa a ročního období mohou být některé růžovky skoro bílé, jiné šedivé a další se blíží okrově oranžovému spektru odstínů. Kvůli tomu se růžovka nejčastěji plete s jinou jedlou muchomůrkou, a to muchomůrkou šedivkou, která ale nemá moc příjemnou chuť a lze ji použít především jako doplněk „hmoty“ do houbových směsí, například při přípravě guláše.

Horší je záměna růžovky s jedovatou muchomůrkou tygrovanou. Ta ovšem na rozdíl od růžovky na řezu a při otlaku nerůžoví a kromě toho má muchomůrka tygrovaná prsten na svém třeni hladký, zatímco u růžovky je vroubkovaný.

Galerie: Které houby se pletou? Jedlé a jedovaté se podobají

Aplikace na určení hub

Nejen k poznávání růžovek, ale i jiných jedlých i nejedlých hub, získali od letoška tuzemští houbaři vítaného pomocníka. Je jím mobilní „Aplikace na houby“, která je schopná houby opticky rozeznat přímo v lese.

Stačí na spornou houbu namířit kamerou v mobilu a do několika vteřin tato aplikace s určitou mírou pravděpodobnosti houbu rozpozná. Podle autorů sice nelze stoprocentně na takový verdikt spoléhat, může být ale vodítkem alespoň k tomu houbu sebrat a přinést k další konzultaci mykologům, nebo ji nechat v lese.

Nespornou praktickou výhodou je, že identifikace hub běží v offline režimu, takže ji lze využít i v hlubokých lesích bez pokrytí internetem. Další informace o tomto produktu, který vznikl ve studiu Vocom, najdete na Aplikace na houby – Google Play.

Mýty nejen o růžovce

Na závěr snad ještě připomínka několika mýtů, které se týkají konzumace hub, a tedy i růžovky. V prvé řadě neplatí, že se na houby nesmí konzumovat alkohol, respektive platí to jen při konzumaci poměrně nevábných hub hnojníků inkoustových, které však stejně skoro nikdo nesbírá.

 

Speciálně u růžovky pak naopak platí, že by se pokud možno neměla ani tato houba (i když se to na mnohých místech doporučuje) zbavovat slupky na svém klobouku, tedy loupat. Bezprostředně pod slupkou je totiž u hub, stejně jako například u zeleniny, nejvyšší koncentrace pro tělo prospěšných látek, které houby obsahují. Na druhou stranu – mnohé růžovky jsou tak „špinavé“, že se loupání klobouku nevyhneme.

A ještě jedna věc – častá doporučení praví, že z růžovky bychom měli kulinářsky využívat jen její klobouk. Není to nutné, bez problémů lze použít i její třeň – pakliže není červavý, což ovšem často je.

Další mýty o houbách najdete v článku Nejhorší je smaženice.