Morova polévka zachránila život mnoha dětem. Není to žádný zázrak, přísady najdete doma ve spíži

Ernst Moro (1874–1951) se narodil na území dnešního Slovinska, které tehdy bylo součástí Rakouska-Uherska. Medicínu vystudoval v Grazu a následující roky pracoval s objevitelem bakterie Escherichia Coli, která způsobuje těžké střevní infekce, Theodorem Escheriem. V Mnichově si udělal atestaci z pediatrie a později se stal pediatrem na univerzitě v Heidelbergu. 

A pediatrie mu vděčí za velký rozvoj. Ernst Moro léčil děti v době, kdy byla vysoká kojenecká úmrtnost, s níž si medicína do té doby nevěděla rady. Neznala příčiny, případně je neuměla léčit. Nejmenší děti umíraly například na průjem, ale často i kvůli nedostatečné výživě a závažným infekcím. 

Mrkvová polévka místo antibiotik

Moro tehdy zjistil, že docela obyčejná mrkvová polévka může pomoci zastavit úporné dětské průjmy, které způsobovaly rychlou dehydrataci a celkové oslabení dětského organismu rychle vedoucí ke smrti. Mnoha kojencům tehdy zachránil život. 

Mrkev totiž obsahuje rozpustnou vlákninu, která pomáhá regulovat trávení a zpevňuje stolici, má rovněž pozitivní vliv na střevní flóru, protože brání tomu, aby se ty nežádoucí usazovaly na střevní stěně. Mnoho průjmů je virových, ale některé jsou i bakteriální  – a do masového používání antibiotik bylo ještě daleko. 

Přečtěte si také:

Medicína za první republiky: Pokuty za pohlavní choroby, tuberkulóza a dětské nemoci, na které nebylo očkování

Morova polévka se dala velmi snadno připravit z uvařené mrkve, která se jen rozmělnila a osolila. Dnes by příprava polévky probíhala nejspíše za pomocí mixéru a sami můžete tento recept vyzkoušet nejen při průjmu, ale také při různých virózách, angínách a respiračních nemocech, a to nejen pro děti, ale i dospělé. Samozřejmostí je, že takto uvařenou mrkvičku bez soli je možné použít jako jídlo pro nejmenší děti. Kromě mrkve pak Moro doporučoval na průjem jablečnou kaši z nastrouhaných syrových jablek, která se ukázala být velice prospěšná při infekcích všeho druhu.

Recept na morovu polévku:

Ingredience: 500 g mrkve, 3 g soli, 1 litr vody

Postup:

Mrkve omyjeme, oloupeme, pokrájíme nadrobno a dáme vařit do hrnce s vodou a špetkou soli, po uvaření doměkka mrkev ve vodě důkladně rozmixujeme a můžeme podávat. Mrkev se dříve vařila hodně dlouhou dobu, aby změkla, takže se vyvařená voda musela doplňovat, pak se mrkev v polévce jen propasovala přes síto. Po uvaření se přidaly 3 gramy soli a tolik vody, aby hrnec polévky obsahoval celkem 1 litr tekutiny.

Mateřské mléko na prvním místě

Ernst Moro byl rovněž velkým propagátorem kojení. Pokud to ale nebylo možné, ať už kvůli špatné výživě matky, nemoci, traumatu či jejího úmrtí, bylo potřeba mít něco spolehlivého, čím by se daly děti krmit. 

Moro tedy vynalezl takzvané Morovo mléko čili první kojeneckou výživu pro děti, zároveň se velice zasazoval o důkladnou sterilizaci kojeneckých lahví, aby se zabránilo přenosu infekce. Vyzkoumal, že kojené děti jsou mnohem více chráněné před ataky bakterií než uměle dokrmované děti. Popsal též kojenecké koliky a objevil laktobacily, když z dětského žaludku izoloval bakterii Lactobacillus acidophilus, která se vytvořila tím, jak mléko zkyslo.

Morovo kojenecké mléko ale z dnešního pohledu vůbec nebylo vhodné, údajně obsahovalo plnotučné kravské mléko smíchané s 3 procenty mouky, 5 procenty másla a 5 procenty cukru. To už připomíná spíše krupicovou kaši pro roční děti, také ne zrovna ideálního složení.

Jedním z jeho dalších objevů byl i kojenecký reflex, kdy dítě následkem úleku prudce rozhodí ručičkami, podle toho Moro určoval, zda dítě například netrpí některým z neurologických onemocnění nebo dětskou obrnou. Zavedl také termín „první trimestr”.

Primář Sova, doktor House a další. Znáte filmy a seriály z lékařského prostředí?

Málokteré filmy a seriály jsou tak populární jako ty, které se odehrávají v nemocnicích či ambulancích. A vy si teď můžete vyzkoušet, kolik jste jich viděli a co všechno o nich víte.

Spustit kvíz

Problémy s nacismem

Co se týká Morova života, po nástupu nacismu v Německu, kde působil na univerzitě v Heidelbergu, to neměl jednoduché. V roce 1936 rezignoval na svou funkci s odůvodněním, že už mu tolik neslouží zdraví. Skutečným důvodem však byla jeho židovská manželka Grete, strach o rodinu a snaha předejít dalším problémům. 

Na heidelbergské Mozartstrasse 10 tehdy Ernst Moro založil soukromou kliniku, dnes má zde umístěnou pamětní desku, a po válce, v roce 1948 odešel do důchodu. Zemřel o tři roky později ve věku 76 let. 

S Grete měli syna Petra, který se později stal významným londýnským architektem.