Mamograf nemá mezi ženami valnou pověst. Často se o něm mluví jako o přístroji, který prsa nepříjemně mačká. Víte ale, že první snímky nevznikly na živých pacientkách a že symbol říjnové kampaně nebyl původně růžový?
Co se dozvíte v článku
Počátky mamografu u tří tisíc odňatých prsů
Za první krok vedoucí k mamografii bývá považována studie, kterou v roce 1913 vydal německý chirurg Albert Salomon. K dispozici měl přibližně tři tisíce ženských prsů odstraněných při operacích. Tkáně prosvítil rentgenem a snímky pak porovnával s tím, co našel pod mikroskopem.
Povšiml si drobných usazenin vápníku, kterým se říká mikrokalcifikace, a hlavně se mu povedlo odlišit zhoubné nádory od nezhoubných. Pacientky s rakovinou ale sám neléčil. Proto trvalo pár desítek let, než jeho poznatky pronikly do běžné praxe.
Aby bylo možné snímkovat přímo ženy, musela dozrát technika. Za proslulé mačkání, bez kterého by byl snímek špatně čitelný a dávka záření musela být vyšší, vděčíme uruguayskému radiologovi Raúlovi Leborgneovi. Stlačování prsu při snímkování prosadil v roce 1949. První přístroj určený výhradně k vyšetření prsu vznikl v polovině šedesátých let ve Štrasburku.
Růžová stužka byla nejdřív broskvová
Říjen jako měsíc osvěty o rakovině prsu má sice globální jméno, ale ten úplně první se konal v roce 1985 ve Spojených státech amerických. Jednalo se o iniciativu Americké onkologické společnosti (ACS), která spojila síly s farmaceutickou divizí britského koncernu Imperial Chemical Industries. Ta mimochodem vyráběla tamoxifen, jeden z nejpoužívanějších léků na rakovinu prsu. Kritici vyčítají kampani tento fakt dodnes.
O pár let později vznikla ikonická stužka. Osmašedesátiletá Američanka Charlotte Haley začala vyrábět broskvové stužky a rozdávala je jako symbol toho, že by vláda měla uvolnit více prostředků na prevenci. Rakovinu prsu prodělala její babička, sestra i dcera, takže není divu, že se v kampani osobně angažovala. Spolupráci, kterou mohla navázat s časopisem Self a kosmetickou firmou Estée Lauder, ovšem odmítla, protože ji považovala za příliš komerční.
Nápad se stužkou firmy převzaly, ale sáhly po jiné barvě, aby se vyhnuly sporu s Charlotte. Růžová stužka se poprvé objevila v říjnovém čísle Selfu z roku 1992. Estée Lauder ji pak rozdávala u svých kosmetických pultů po celých státech, celkem půldruhého milionu kusů, a ke každé přidala kartičku s návodem na samovyšetření prsu. Broskvová verze brzy upadla v zapomnění.
V Česku je screening hrazený bez horní věkové hranice
Celostátní screening rakoviny prsu byl v České republice zahájen ve druhé polovině roku 2002. Inspirace vycházela ze severských států, kde fungovaly obdobné programy již od osmdesátých let a pomohly snížit úmrtnost žen nad 50 let zhruba o 30 procent. V tuzemsku má nárok na mamograf každá žena od 45 let, a to jednou za dva roky. Vyšetření je plně hrazené zdravotní pojišťovnou.
Screeningový program u nás původně končil v 69 letech, ale od roku 2010 horní hranice neplatí. Mezi evropskými státy je to rarita. Od ledna 2014 navíc zdravotní pojišťovny posílají jednotlivým ženám zvací dopisy. Podle Ministerstva zdravotnictví loni podstoupilo mamografický screening více než 800 tisíc žen.
Od zavedení programu klesla úmrtnost na rakovinu prsu o třetinu. „Při včasném záchytu nejde o život a většinou ani o prs,“ uvedla na webu Ministerstva zdravotnictví Miroslava Skovajsová, předsedkyně Asociace mamodiagnostiků a vedoucí lékařka akreditovaného screeningového centra.
Galerie: Podívejte se, jak provádět samovyšetření prsu
Žádanku mohou vystavit i ve screeningovém centru
Od 1. července 2026 přišla ještě jedna novinka. Ženy mohou podstoupit screening bez žádanky od ošetřujícího gynekologa nebo praktického lékaře. Žádanku totiž může ve výjimečných případech vystavit přímo radiolog v mamografickém screeningovém centru.
Stále ale platí, že musí žena splňovat základní podmínky – věk 45 let a více plus dvouletý interval – a vyšetření podstupuje v rámci screeningu. Povinnost vystavení žádanky jako administrativního dokladu tedy zůstává i nadále.
Lékaři hledají na snímku milimetry
Samotné vyšetření proběhne během několika minut. Každý prs se snímkuje dvakrát, shora a šikmo z boku, takže celkem vzniknou čtyři snímky. Moderní mamografy jsou vyrobeny tak, aby tlačily pozvolněji. Stlačení prsu by tedy nemělo být bolestivé, ale stále může být nepříjemné.
„Hledáme nádory, které jsou často menší než pět milimetrů,“ vysvětluje pro Český rozhlas Livia Večeřová, primářka mamodiagnostického centra Fakultní nemocnice Bulovka. Snímky posuzují nezávisle na sobě dva lékaři.
Asi na třetině českých pracovišť se k nim ještě přidává umělá inteligence, která odhadne riziko pozitivního nálezu. Mamograf má navíc velkou výhodu v tom, že zachytí mikrokalcifikace. Ty mohou poukazovat na zhoubný nádor v úplném počátku. Na ultrazvuku přitom vidět nejsou.
Kdy nemusí screening stačit
Aby byl program efektivní a zachytil co nejvíce případů, musí ženy chodit na mamograf pravidelně. „Úmrtnost na rakovinu prsu je mezi evropskými zeměmi pátá nejnižší a také účast ve screeningu není špatná – lehce přes 60 % ve dvouletém intervalu, v tříletém pak dokonce asi 70 %. Ale samozřejmě vždy je možné program zlepšovat,“ říká na portálu Ministerstva zdravotnictví profesor Jan Daneš, předseda ministerské Komise pro program screeningu karcinomu prsu.
Podle profesora Daneše mohou screeningu uniknout tzv. intervalové karcinomy, což jsou rychle rostoucí nádory, které vzniknou mezi dvěma vyšetřeními. Doporučuje proto více přihlížet k rizikovým faktorům a častěji provádět genetické testy. Pacientky s vysokým rizikem by pak chodily na kontroly častěji a podstupovaly i jiná vyšetření.
Ženy by ovšem neměly zapomínat ani na samovyšetření prsu a zpozornět, jakmile se objeví podezřelé změny – bulka, vtažení kůže či krvácení z bradavky jsou důvodem k okamžité návštěvě lékaře.
Zdroje: mzd.gov.cz, irozhlas.cz, mamo.cz, preview-mamo.iba.muni.cz, pmc.ncbi.nlm.nih.gov, radiopaedia.org, rutgers.edu, bcaction.org
ČLÁNKY DO MAILU