Hlavní navigace

Když se vám křečové žíly vrátí, je něco špatně

Autor: Depositphotos.com
Měla je maminka i babička, máte je taky? Genetická dispozice je u křečových žil jasně prokázaná. Když se jich ale zbavíte operací a za dva roky jsou tu znovu, něco je špatně. Alarmující je, že i mnoho lékařů žije v domnění, že chodit opakovaně na operaci varixů je normální.
Tereza Víchová
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

„Jdu zase na operaci. Minule mi tam ty křečové žíly skvěle odstranili, vrátím se na to samé pracoviště.“ Tahle věta je běžná. „Špatné žíly“, tedy zdroj potíží, je dnes ale jednoznačně možné identifikovat pomocí podrobného ultrazvukového vyšetření, podle kterého lékař navrhne řešení. I těch je víc než chirurgická klasika. A neplatí ani další mýtus, ve kterém mnozí žijeme: že zákrok, který nebolí, není funkční. Moderní metody umí zajistit trvalý výsledek a bez trápení.

Diagnostika včera a dnes

Varixy neboli křečové žíly jsou nevzhledné a zdaleka nejen to. Mohou způsobit zdravotní komplikace, nebo dokonce vznik bércových vředů. Proto je třeba je nepřehlížet.

„Je zásadním omylem, panujícím mezi lidmi, že se křečové žíly vrací,“ říká rozhodně cévní chirurg Tomáš Bureš, vedoucí lékař Galerie Medical Center. „Genetika je jedním z faktorů jejich vzniku, ale ne recidivy.“

Odborník poukazuje na vyšetřovací metody, které se v posledních letech zdokonalily. Dříve se totiž nepoužíval ultrazvuk, ale spíš odhad. Určila se nejpravděpodobnější žíla, ze které křečové žíly zřejmě vznikly, a ta se odstranila. Pokud ale nebyla jedinou příčinou, došlo u pacienta později k návratu potíží.

„Dnes by se nic takového stát nemělo,“ upozorňuje Tomáš Bureš. „Ultrazvuk umí stanovit přesnou příčinu. Poškozená žíla nemusí být jen jedna, může jich být víc. A je třeba je odstranit všechny. Pokud se pacient po letech vrátí, mělo by to být pouze proto, že v době, kdy jsme řešili problém, ještě v jiném zdroji nebyl a objevil se tu později. Pokud už žilní kmen diagnostikujeme, víme, kde je, a odstraníme ho nebo definitivně uzavřeme, tak znovu nenaroste.“

Základní fakta o křečových žilách

  • Křečové žíly jsou civilizačním onemocněním, projevujícím se vakovitým rozšířením žil.
  • Postihují povrchní žilní systém dolních končetin. 
  • Nejvíce se objevují na vnitřních stranách bérců a stehen. 
  • Křečové žíly postihují asi polovinu populace, více ženy.
  • Jejich hlavní příčinou je životní styl a statická zátěž dolních končetin.
  • Nemalý vliv má i genetika.

Další články k tématu varixy.

Podrobné ultrazvukové vyšetření je základ

Dokud lékařům v tomto oboru nepomáhal ultrazvuk, byly tzv. technické chyby běžnou věcí. Dnes by cesta pacienta z ordinace praktického lékaře měla vést nejprve na ultrazvuk. Už tady je ale důležité zvolit správné pracoviště – ideálně jít k internistovi-angiologovi, nebo cévnímu chirurgovi.

„Pak vše probíhá tak, že ultrazvukem podrobně vyšetříme obě dolní končetiny v celém průběhu žil. Anatomie žilního systému je zásadně důležitá,“ popisuje Tomáš Bureš.

Když se problém stanoví správně a později i vyřeší, mělo by to být s trvalým výsledkem. Po jednom podrobném vyšetření tak pacient dostane jasný závěr: tohle je zdroj a tady jsou možnosti, jak vše řešit.

Galerie: Cviky proti křečovým žilám

Klasika je zdarma, ale…

Jednou z možností řešení je klasická operace. Při ní se žíla „vytáhne“ z končetiny. Tyto běžné“ operace varixů se provádějí většinou na pracovištích klasické chirurgie. Jedná se o jeden ze základních chirurgických výkonů.

Může se ale stát, že při takové operaci nejsou odstraněny všechny příčiny onemocnění, a proto pak časem dochází k recidivě. Pokud jsou ale i při klasické operaci ošetřeny všechny správně diagnostikované zdroje, pak by ani po ní k recidivě dojít nemělo. Zároveň se však při tomto postupu nedá vyhnout poranění okolních tkání, které vede i k delší rekonvalescenci a někdy dlouhodobě přetrvávajícím otokům nebo poruchám čití. 

„Jde ovšem o jediný výkon, který hradí zdravotní pojišťovny,“ odpovídá Tomáš Bureš na otázku, proč se tedy stále využívá.

Pacienta čeká hospitalizace na několik dní (pokud si nevybere pracoviště jednodenní chirurgie), celková nebo spinální anestezie a poměrně náročná rekonvalescence.

„Ta je nepříjemná a bolestivá,“ upozorňuje Tomáš Bureš. „Patří k ní dlouhodobé nošení kompresních punčoch. Dlouhodobě se také naruší vše, co je kolem odstraňované žíly včetně nervu. Mohou se tak objevit pocity mravenčení nebo píchání v noze.“

Galerie: Jak obléknout kompresní punčochy

Moderní metody jsou komfortní

Po výčtu nepříjemností a určitého „vyřazení z provozu“,  které nás čekají při volbě klasické cesty, zní moderní metody jako pohádka. Přijet do ordinace třeba na kole a po zákroku na něm zase odjet? Ano, ale zadarmo to nebude. Šetrné metody jsou efektivní a tady je třeba zmínit další mýtus:

„Je nesmysl, že co nebolí, nefunguje,“ vyvrací další zažitou představu Tomáš Bureš. „Všechny metody fungují stejně, pokud jsou technicky správně provedené. Jde o to zbavit pacienta zdroje problému, ovšem vždy je to s jiným komfortem pro něj. Riziko recidivy by mělo být naprosto minimální, je to kolem dvou procent.“

Moderní metody řešení varixů poškozenou žílu neodstraňují, ale uzavírají – to je jejich hlavní princip. Komfort, spočívající v nebolestivosti a minimální rekonvalescenci, ovšem stojí i několik desítek tisíc korun.

Po zákroku hned domů

„Při použití tepelných metod – laseru nebo radiofrekvence – žílu zatavíme vysokou teplotou a ta se uzavře,“ popisuje Tomáš Bureš. „Používá se k tomu často jen lokální anestezie, pomocí níž umrtvíme okolní tkáň. Podání anestezie může být pro pacienta nepříjemné, ale po zákroku odchází sám za několik hodin domů. Tyto výkony se dají provádět i ve spinální nebo celkové anestezii. Pacient je tak ušetřen nepříjemné aplikace lokální anestezie a po výkonu odchází po odeznění narkózy nebo spinální anestezie – většinou ve stejný den, kdy byl výkon proveden.“

Punčochy je třeba nosit místo šesti týdnů (jako po klasické operaci) jen dva, větší zátěž je možná asi za tři dny, namísto tří týdnů. „Další možností je mechanochemická ablace – při této metodě je poškozená žíla uzavřena speciálním katetrem. Celý výkon je ale prakticky nebolestivý, a provádí se tedy zcela bez použití jakékoli anestezie. Pacient ambulanci opustí dokonce ihned po zákroku,“ doplňuje cévní chirurg. 

Galerie: 5 typů kompresních punčoch podle typu potíží

Elegantní řešení stojí tisíce korun

Šetrné metody mají hlavní výhodu v tom, že nedochází k takovému poranění končetiny jako při klasické operaci, a tím se minimalizuje riziko pooperačních komplikací a potíží. Zároveň tepelné metody i mechanochemická ablace umožňují výrazně rychlejší rekonvalescenci. 

Rozdíl mezi nimi je v tom, že tepelné metody jsou přeci jen bolestivé, a vyžadují tedy nějaký druh anestezie. Mechanochemická ablace se pak provádí zcela bez anestezie, a tedy i bez potřeby speciální přípravy k výkonu nebo provedení předoperačního vyšetření. 

Hlavní nevýhodou těchto metod je ale přímá úhrada pacientem, kdy se cena výkonu pohybuje od patnácti asi do třiceti pěti tisíc korun podle druhu zákroku a typu pracoviště.

Novinkou je použití lepidla

Několik let se používá i speciální lepidlo na poškozené žíly. Pacientovi se zavede katetr a pod kontrolou ultrazvuku se žíla postupně zalepuje. Ihned po zákroku může třeba odjet na kole, není ani nutné nosit po výkonu kompresní punčochy. Ovšem za takové pohodlí a nebolestivost vydá pacient až šedesát tisíc.

„Kromě finanční náročnosti vidím u tohoto zákroku ještě jednu nevýhodu,“ upozorňuje Tomáš Bureš. „Lepidlo v těle už natrvalo zůstává a je to přece jen cizorodý materiál. Nevíme, co udělá do budoucna, metoda se používá zatím poměrně krátce. Komfort ale zajistí největší.“

Jak si vybrat lékaře a metodu 

Všechny uvedené postupy mají svá pro i proti. Všechny by měly definitivně vyřešit problém s křečovými žilami. Lékař by nám měl pečlivě vysvětlit, co a proč nám navrhuje. Volba je ale na nás, včetně pracoviště a lékaře. Tomáš Bureš radí hledat nejlépe podle osobních zkušeností někoho známého:

tipli

„Určitou zárukou kvality pracoviště je také to, zda si sem své pacienty znovu zvou na kontroly, třeba po roce nebo i dvou letech. Aby viděli, co se dál na noze děje a zda je vše v pořádku.“

Všichni, kdo potřebují vyřešit problém varixů, by měli být opatrní a zjistit si předem i sami, jaké možnosti existují. Podle Tomáše Bureše je totiž i dnes stále běžné, že také mnozí lékaři berou jako normální věc, že se křečové žíly „vracejí“. Popularizace moderních metod tak zatím dosud není automatická.

Odborná spolupráce:

MUDr. Tomáš Bureš

Cévní chirurg, vedoucí lékař Galerie Medical Center.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).