Hlavní navigace

Kdo jsou lidé, kteří vykupují obchody s potravinami

 Autor: Vitalia.cz / Karel Choc
Nakupování v nadbytečném množství nebo něčeho, co nepotřebuji, může mít různé důvody. Patří k nim osobnostní rysy i stavy rozlady až deprese. Ty lze léčit v ordinacích psychiatrů a psychologů, ne však v supermarketech.
Tomáš Novák 19. 3. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Reklamní leták „Lidl správná volba“ nabízející zboží v týdnu od 16. 3. 2020 obsahuje notné množství kouzla nechtěného. Propaguje „Retro týden“. Iluze retra nesouvisí jen s nabídkou žvýkačky Pedro, Kávěnek a jiných lahůdek z časů, kdy jsme si republiku rozvracet nedali. Jak známo, celek je víc než souhrn částí. A pohled na (polo)prázdný regál obchodu je jako podnět ke vzpomínkám na zmíněnou minulost k nezaplacení.

Proč nevěříme politikům, že je vše v pořádku

Zlí jazykové považují nákupní horečky související s koronavirem za nechtěný, leč dokonalý marketingový tah. Bledne před nimi vánoční i valentinské nákupní šílenství.

My – odchovanci časů front na toaletní papír – víme své. Kdepak marketing. Jde o variantu Murphyho zákona – tj. Zákon Tondův (o dotyčném viz dále). Zní: „Když vysoce postavený politik veřejně občany ubezpečí, že je vše v pořádku, opak je pravdou.“ Tudíž je nejvyšší čas k „runu na obchody“. Jde o příbuzné jednání tzv. „běhu “ (run) na banky. Lidé ztratí důvěru. Tudíž začnou hromadně vybírat vklady. Mohou nastat tzv. sebenaplňující negativní předpovědi. Všechny naráz uspokojit nelze. Bankovní panika následně vyvolá finanční krizi. Bankroty mohou vést k dlouhé ekonomické recesi…

Do hloubky národního povědomí se nesmazatelně zapsal známý odborář, harmonikář, rádoby spisovatel a druhý dělnický prezident Antonín Zápotocký. Roku 1953, jen pár hodin před měnovou reformou, národ ubezpečil, že měna je pevná a reforma nepřichází v úvahu. Vnukové i pravnukové, ba i prapravnukové tehdy ožebračených neberou tudíž příliš vážně ujišťování současné garnitury o dostatku potravin. To nejen dnes, ale i v budoucnu. Ne, že by mu vůbec nevěřili. I po letech demokracie a privatizace vědí, že lidé jsou si rovni, ale někteří jsou rovnější. Co když se nám vrátí Pramen a Jednota? Co když bude znovu obnoven druhdy tak oblíbený Tuzex či obchody určené výhradně pro vedoucí soudruhy.

Nutkavé nakupování

Psychologie zná pojem nutkavé nakupování. V lehce úsměvné podobě jej ilustrují jistá nákupní specifika manželek sovětských hokejistů. Manželé v perestrojkových časech mohli hrát hokej v NHL. Dámy nakupovaly na kanadské poměry nesmyslné množství potravin – zejména masa. Žádná mraznička jim v novém domově nebyla dost velká. Inu – co když zítra bude masa nedostatek. 

Tendence k vytváření nadměrných zásob si povšimli i izraelští psychologové u přeživších holocaust. Mezi typické konflikty výše zmíněných s jejich potomky (bez oné děsivé osobní zkušenosti) patří i nátlak na dojídání toho, co bylo na talíři. Neexistovalo, aby dítka nechala pár soust. Rodiče to vnímali jako hrubý nevděk a přivolávání hladových časů.

Někdo má nakupování v povaze

Tragická zkušenost není nevyhnutelnou podmínkou nutkavých nákupů. Vystopovat lze souvislost s osobnostními rysy. Mezi typické vlastnosti nutkavých kupců patří nízké sebevědomí, pocity nejistoty, nestability situace, v níž žijí, negativní myšlení, očekávání stavu, kdy „bude hůř“. 

Bývá tu sklon podlehnout manipulaci, nižší sebevědomí. Pozoruhodné je i psychoanalytické vysvětlení: zbytečně velký nákup je důsledkem podvědomého studu a pocitů nedostačivosti. Kupec se stydí za to, jak dopadl, jaký je. Dále zejména za to, že nedokáže mít věci, jež se ho dotýkají, dostatečně pod kontrolou. Snaží se tudíž o kompenzaci nepříjemné osobní bilance.

Nadměrné nakupování patří mezi tzv. rizikové chování. Lze na něj ovšem pohlížet z rozdílných úhlů. Na jedné straně je nebezpečné a škodlivé. Na straně druhé nabízí snížení stresu a možnost odměny formou příjemné emoce. 

Pravděpodobně může souviset i s tendencí „hledat vzrušení“ a s impulzivitou. Zadržte, pokud se mne hodláte ptát, co je tak vzrušujícího na nákupu obyčejného, k přežití nutného zboží. Samo o sobě nic moc. Leč báječný může být pocit: zajistil jsem je, mám je. Jeden z českých premiérů proslulý manželstvím založeném na sexy mozku položil řečnickou otázku: „Pánové (dámy), kdo to má?“

Vliv okolí

Utrácení peněz zřejmě podněcuje stejná mozková centra jako některé návykové látky. S rostoucí zaplacenou částkou jsou více stimulovány některé části předního mozku. Nejde jen o fyziologický podklad. Velký význam mají i sociální vlivy. Platí to zejména pro tlak sociálních skupin. Z nich pak nejvíce bodují tzv. referenční skupiny. V běžných podmínkách namátkou například „zdraví lidé“, „spokojené rodiny“, „hospodyňky vše zvládající s úsměvem“, „kutilové se zlatýma rukama“. 

V mimořádných podmínkách může stačit, potkáte-li sousedku (byť ji tzv. nemusíte) s napěchovanou nákupní taškou. Když ji ve sféře nákupu nejen doženete, ale i předeženete, může to mít souvislost s hypomanií. Méně často, leč přece i s dysforií – náladou špatnou a očekáváním chmurných zítřků. Tzv. „bude hůř“ a musím se připravit lépe než ona.

Galerie: Koronavirus zvyšuje prodeje potravin, pocit prázdných regálů vyvolává paniku

Existuje i tzv. hédonické nakupování. Jde o nákup přitažlivých předmětů, jež kupci samy o sobě dělají radost. Kladně působí na jeho smysly. V rámci psychologie směru transakční analýzy bývají ony nákupy považovány za variantu pohlazení. „Když nás dlouho nikdo nehladí, začne nám vysychat mícha,“ pravil psychiatr Eric Berne. Polyhistor Jára Cimrman dodal: „Chválit se musíme sami. Tuhle práci za nás nikdo neudělá.“ Pochvala je variantou pohlazení a toho není nikdy moc. Takto hédonicky může na zahrádkáře působit i spíž či sklep plný zavařenin jeho výpěstků.

Co s tím?

Obecná rada zní: Vyhnout se rizikovému prostředí a situacím. Mít náhled na vlivy působící z minulosti. Vědět, že mohou vyvolat tzv. ustanovku (Einstellung) – zaměření určitým, zde obvykle negativním směrem. Ta nasazuje „černé brýle“ bez ohledu na to, že aktuální situace může být nesrovnatelně lepší než to, co jsme v minulosti zažili nebo o čem jsme slyšeli. 

V rámci možností je nutno dbát na fyzickou i psychickou pohodu. Uvědomit si, že stavy rozlady, ba i deprese lze léčit v ordinacích psychiatrů a psychologů, ne však v supermarketech.

Nepovažovat konkrétní nákup za „poslední příležitost“. Podobných šancí ještě bude dost. Starat se o drobné, dostupné radosti, jež s nákupem nesouvisí. Žít sám se sebou, a pokud možno i s druhými v míru. V neposlední řadě si uvědomit, že nutkavé nakupování souvisí leckdy nejen s dosti často zmiňovaným hladem. Známá je mj. souvislost se sexuálním neuspokojením. To ovšem Lidl ba ani (supermarket) Albert nenabízí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).