Správný pitný režim je základ zdraví, vždyť naše tělo je tvořené vodou z více než poloviny. „Průměrné mužské tělo (80 kg) se skládá ze 60 procent z vody, ženské (60 kg) zhruba z 55 procent. Voda má v těle funkci rozpouštědla, transportního média, zásadní roli hraje při vylučování, výměně látek. Proto je důležité pečovat o rovnováhu příjmů a výdajů vody, aby všechny procesy, kterých se voda účastní, neustále probíhaly správně. Nestabilita se může stát zdrojem významných zdravotních problémů,“ vysvětluje doktorka Jana Ježková, vedoucí oddělení Asistenční služby zdravotní pojišťovny Oborové zdravotní pojišťovny.
„Vnímáme, že je potřeba lidem neustále vysvětlovat, co všechno mohou pro své zdraví sami udělat, a motivovat je k tomu, aby to skutečně dělali.“
A s tím souvisí i vyvracení často hluboce zažitých mýtů, které ohledně pitného režimu a pití obecně panují. Které jsou ty nejčastější?
Mýtus: Čím víc pijeme, tím lépe
Dehydratace je pro mnoho lidí strašák a dostatečný pitný režim si hlídají. A pijí, jak jen můžou. Jenže stejně jako je špatně vypít za den dva šálky kávy, je nezdravé i pít přespříliš. Pak totiž nadměrně zatěžujeme nejen ledviny, ale také srdce.
„Může dojít dokonce i k otravě vodou v případě, když jí rychle vypijeme skutečně velké množství. Může pak docházet k nevolnosti, zvracení či šokové reakci. Je to ale extrémní jev, který nastává zřídka, nicméně je třeba si i tato rizika uvědomovat,“ popisuje doktorka Ježková.
Vypít bychom podle odborníků měli 35 mililitrů tekutin na kilogram naší váhy. Pro šedesátikilovou ženu je to tedy asi 2,1 litru, pro osmdesátikilového muže pak 2,8 litru.
„Tekutiny bychom se měli snažit přijímat rovnoměrně v průběhu celého dne. Ideální je pít po menších dávkách a ne více než 150 ml najednou, abychom organismus nepřetížili. A protože tekutiny nedoplňujeme jenom v nápojích, optimálně bychom si jejich příjem měli rozdělit mezi nápoje – cca 2/3 – a potraviny bohaté na tekutiny – cca zbylou 1/3. Určitě bychom měli zohlednit svůj aktuální zdravotní stav, míru zatížení i okolní klima. A pokud se v letních měsících více potíme, zaměřme se také na příjem minerálů ve formě slabě a středně mineralizovaných vod,“ doporučuje Adéla Skoupá, konzultantka zdravého životního stylu.
S pitím souvisí i nemoci ledvin, kterým jsme se věnovali v našem podcastu, poslechnout si ho můžete přímo zde.
Právě chronické onemocnění ledvin je zákeřné v tom, že se příznaky začnou objevovat až v pokročilém stadiu nemoci. „Pacienti jsou unavení, nevýkonní, spaví, mohou i méně močit, zvyšuje se jim krevní tlak. To se pojí s bolestmi hlavy, mohou pozorovat krev v moči. To je pak dovede k lékaři,“ popisuje nefroložka.
Mýtus: Káva odvodňuje
Káva je velmi oblíbený nápoj, který má na náš organismus vliv v celé řadě ohledů. Díky kofeinu například zlepšuje soustředění a pozornost, můžeme pozorovat i zlepšení fyzického výkonu i lepší náladu (kofein totiž podporuje produkci neurotransmiterů, jako jsou dopamin a serotonin).
Platí ale všeho s mírou, přemíra kofeinu totiž může vést k neklidu, třesu rukou a bušení srdce. A velké množství kávy také někdy způsobuje průjem a častější močení.
I proto panuje přesvědčení, že káva odvodňuje. Ne nadarmo také k šálku tohoto nápoje v kavárně dostanete i skleničku vody. Jenže podle Skoupé toto tvrzení tak jednoznačné není.
„Už nějakou dobu víme, že v umírněném množství káva během dne nemá dehydratační účinky. Pokud konzumujeme tři až čtyři šálky kvalitní kávy denně, na hydrataci toto vliv nemá,“ říká. Do pitného režimu bychom ale kávu započítávat neměli.
Jak tedy na to, abychom nepřišli o benefity kofeinu, ale současně se nepředávkovali kofeinem? „Jde o množství a kvalitu kávy. Pijte maximálně zmíněné čtyři kávy denně, maximálně 400 miligramů kofeinu. A nejpozději si kávu dejte pět až šest hodin před spaním,“ vysvětluje Skoupá.
Kolik káv denně pijete?
Mýtus: Iontové nápoje jsou nezdravé
Kdo sportuje příležitostně a nijak intenzivně, nemusí se sportovními iontovými nápoji vůbec přijít do kontaktu, nepotřebuje je. Kdo se ale sportu věnuje pravidelně a trénuje s vyšší zátěží, nejspíš se jim nevyhne.
Neplatí přitom, že „ionťáky“ jsou špatné, plné chemikálií a pro náš pitný režim zcela nevhodné.
„Sportovní iontový nápoj je funkčním nápojem, který je vyráběn za účelem doplnění tekutin, iontů a energie. Cukry jsou zde v různých formách proto, aby zajistily postupné doplnění energie v průběhu déletrvající fyzické zátěže,“ vysvětluje Skoupá.
Ovšem pozor, řeč je o iontových nápojích pro sportovce, ne o energetických stimulujících nápojích. Ty skutečně nic dobrého neobsahují – jsou v nich ve velkém cukry, umělá sladidla, barviva a přidané látky, které mohou negativně ovlivňovat pozornost a chování dětí. I proto by je děti vůbec pít neměly.
„Běžné složení energeťáku je voda, cukr a sladidla, taurin, guarana, yerba maté, sinefrin aj., aroma, kofein, konzervanty…“ vyjmenovává Skoupá, proč se těmto nápojům vyhnout.
Mýtus: Nealko pivo je jako limonáda
Tak na takové tvrzení jsou už odborníci trochu vysazení. Nealko pivo ani ochucené nealko pivo rozhodně běžná limonáda není a děti by ho pít neměly.
„I nealkoholická piva obsahují alkohol. Pokud jich vypijete několik, následně skutečně nadýcháte. Do dětského jídelníčku v žádném případě nepatří,“ říká Adéla Skoupá.
Problém podle ní ale není jen ve složení a v samotném obsahu alkoholu, ale především ve vnímání alkoholických nápojů dětmi.
„I pivo s nulovým obsahem alkoholu je stále v základu pivo, má nahořklou chuť, na kterou si dětský mozek ‚přivyká‘, a je dokázáno, že se tím pak zvyšuje riziko brzkého požívání klasického piva,“ uvedla už dříve dětská lékařka Petra Cacková.
Pro představu, u šestiletého dítěte může vypití půl litru nealko piva už znamenat měřitelnou hladinu alkoholu v krvi. „Protože děti mají nízkou toleranci k alkoholu – nemají v játrech ještě dozrálé enzymy, které alkohol odbourávají, může to být pro ně nebezpečné. Mohou skončit s úrazem, jsou náchylnější na poškození mozku, které může alkohol způsobit, setkání těla s alkoholem v časném věku může zvyšovat riziko závislosti v dospělosti a tak dále,“ uvedla pediatrička z České Třebové.
Mýtus: Při jídle nepijte
Není pravda, že pití během jídla ředí trávicí šťávy a pokrm pak nemůžeme dobře strávit. „Pít bychom měli nejen během, ale také před a po jídle. Trávení tímto podpoříme hned na počátku, kdy díky dostatku tekutin produkujeme dostatek slin,“ říká konzultantka zdravého životního stylu Adéla Skoupá. Pití podle ní naopak trávení prospívá.
ČLÁNKY DO MAILU